Damašek - Zbývá už jen několik dní, než občanská válka v Sýrii završí třetí rok svého trvání. A situace na mnoha místech je stále kritická, nebo se dokonce zhoršuje.
Jako v palestinském uprchlickém táboře Jarmúk na předměstí Damašku, který už přes rok obléhají vládní jednotky. Místní populaci odřízly od dodávek potravin i základních zdravotnických potřeb.
Tábor Jarmúk
Zastavěná plocha o 2 km čtverečních na jižním okraji Damašku.
Tábor byl vybudován jako útočiště pro Palestince, kteří prchali před arabsko-izraelskou válkou v roce 1948.
Před vypuknutím občanské války žila v Jarmúku největší palestinská uprchlická komunita v zemi.
V roce 2012 se do Jarmúku uchýlili opoziční bojovníci, vládní jednotky tábor obléhají od prosince téhož roku.
Většina ze 180 tisíc Palestinců z tábora uprchla. Podle odhadů v něm zůstalo uvězněno 17 až 20 tisíc palestinských a syrských uprchlíků.
Od loňského července vládní síly zablokovaly jakýkoli přístup do tábora, s výjimkou nepravidelných dodávek základních potřeb.
Od loňského července, kdy ozbrojenci režimu prezidenta Bašára Asada svůj nátlak na tábor vystupňovali, zemřely v jeho útrobách téměř dvě stovky lidí.
Na 128 z nich přitom podlehlo vyhladovění, uvádí nejnovější zpráva organizace Amnesty International (AI).
"Syrské síly se dopouštějí válečných zločinů tím, že používají hladovění civilistů jako válečnou zbraň," řekl Philip Luther, vedoucí pracovník AI pro Blízký východ a severní Afriku.
"Život v Jarmúku je pro zoufalé civilisty, kteří se hladoví ocitnou uvězněni v koloběhu utrpení bez možnosti úniku, stále více neúnosný," doplnil s tím, že situace v Jarmúku je "zhmotněním hororového příběhu".
60 procent lidí trpí podvýživou
Podle informací lidskoprávní organizace trpí v Jarmúku v současnosti podvýživou nejméně 60 procent tamní populace. Ovoce ani zeleninu neviděli lidé už dlouhé měsíce a cena rýže se vyšplhala na alarmujících 100 amerických dolarů za kilogram (přibližně 2000 korun).
Lidé se ze zoufalosti živí i nejedlými či jedovatými rostlinami či psím a kočičím masem. Při honbě za jídlem na ně navíc útočí ostřelovači.
Přerušované dodávky zásob, které se do oblasti snaží dopravit humanitární pracovníci, nestačí. Navíc i ty opět přerušily poslední boje. Tábor je kromě toho od loňského dubna bez elektřiny.
Pěšáci ve "smrtící hře"
"S civilisty je v Jarmúku zacházeno jako s pěšáky ve smrtící hře, nad níž nemají žádnou kontrolu," uvedl Luther.
Opakovaným náletům a ostřelování těžkými zbraněmi padají za oběť civilní budovy, včetně škol a nemocnic, které často slouží jako útočiště právě pro takzvaně "vnitřně přesídlené lidi", tedy uprchlíky v rámci státu.
"Nevybíravé útoky na civilní oblasti, které vedou k úmrtí a zranění, jsou válečným zločinem. Opakované údery na silně osídlené oblasti, z nichž civilisté nemají možnost úniku, ukazují nemilosrdný postoj a bezohledné pohrdání těmi nejzákladnějšími zásadami mezinárodního humanitárního práva," dodal Luther.
Cílení na lékaře a zdravotníky
Situace v Jarmúku je podle něj zoufalá a úmrtí se množí. "Katastrofické humanitární krizi" stále čelí tisíce lidí. Nejvíce trpí děti a starší lidé. Objevily se i zprávy o ženách, které umírají během porodů.
Mnohé životy by přitom šlo zachránit, kdyby byla na místě dostupná náležitá lékařská péče. Jenže právě lékaři jsou podle AI častým cílem útoků.
Většina nemocnic byla uzavřena, došly jim i ty nejzákladnější zásoby. Vládní vojáci navíc údajně část zásob vyrabovali a ukradli i sanitky.
Cílení na zdravotnický personál je podle Luthera válečným zločinem a všichni účastníci konfliktu by od něj měli upustit.
"Obléhaní Jarmúku je v podstatě kolektivním potrestáním pro civilní obyvatelstvo. Syrská vláda musí okamžitě ukončit obléhání a dovolit humanitárním organizacím volný přístup k trpícím civilistům," doplnil Luther.
