Madrid - Od smrti španělského diktátora Francisca Franca uplynulo přes 40 let. Přesto jeho stín čas od času přejde nad španělskou politickou scénou.
Socialistický premiér Pedro Sánchez, který se dostal k moci na začátku června, se k bolestivé minulosti vrací. Slíbil, že z pomníku obětí občanské války v Údolí padlých nechá odstranit Francovy ostatky. "Rány byly otevřeny dlouhá léta. Příliš dlouho. Nastal čas, abychom je uzavřeli," uvedl premiér.
Údolí padlých, jemuž dominuje obrovský kříž, je pro mnohé Španěly jedním z hlavních symbolů občanské války z let 1936 až 1939 i následující Francovy diktatury.
Stavba masivního mauzolea trvala zhruba 20 let, zčásti se na ní podílely i tisíce politických vězňů.
"Španělsko si nemůže dovolit mít symboly, které rozdělují společnost. Je to nepředstavitelné v Německu nebo Itálii, tedy v zemích, které také prošly fašistickými diktaturami, a mělo by to být i nepředstavitelné u nás," uvedl premiér.
Sánchez se domnívá, že z Údolí padlých by se mělo stát opravdové místo národního smíření. Je tam pohřbeno přes 33 tisíc lidí, a to jak Francových stoupenců, tak i odpůrců, jejichž identita není známa.
Proti se ale postavili Francovi potomci. "Není o čem mluvit. Nijak to neulehčíme," prohlásil rezolutně jeho vnuk Francisco Franco y Martínez-Bordiú. Francovy ostatky tam byly uloženy po jeho smrti v roce 1975. "Můj děda byl pohřben na základě tehdejšího rozhodnutí státu, k němuž dospěl premiér a král," dodal.
Vládu v tomto ohledu podporuje na 46 procent Španělů a 35 procent je naopak proti, ukazuje průzkum společnosti SocioMétrica.
Zatím není jasné, kdy a zda vůbec k odstranění Francových ostatků dojde. Španělská média připomínají, že to před zhruba deseti lety navrhl i socialistický premiér José Luis Zapatero. Než k tomu došlo, tak ho ve funkci nahradil lidovec Mariano Rajoy. Ten projektu zastavil financování. Rajoy tehdy uvedl, že nechce "otevírat staré rány".
Vznikne historická komise
Madrid ale neřeší jen symbolickou otázku Francova mauzolea. Vláda zřídí i historickou komisi, která se bude zabývat obdobím občanské války a diktatury.
Jejím hlavním úkolem bude identifikace obětí, které stále ještě leží v masových hrobech. Úřady plánují vypracovat i národní plán na hledání zmizelých osob. Spolupracovat při tom budou experti z různých oborů od archeologie přes forenzní medicínu.
"Je nepřijatelné, aby lidé, kterým je přes 90, žili v beznaději, protože si myslí, že se jim nikdy nepodaří získat ostatky svých rodičů," řekla k tomu ministryně spravedlnosti Dolores Delgadová. "Také není možné, aby Španělsko bylo druhou zemí na světě s největším počtem masových hrobů, a to po Kambodži," dodala. Ve Španělsku jich je na 1200, doplnil list El País.
Ne vždy se přesně ví, kde se masové hroby nachází. Jejich polohu si někdy pamatují svědci. Jenže je pravděpodobné, že by se mohly "ztratit", pokud o nich úřady nebudou vést záznamy a neoznačí je.
Nejen to. Vláda také zvažuje, že postaví mimo zákon organizace, které "oslavují fašismus". Těch je ve Španělsku asi osm, napsal list El Diario. Jednou z nich je i Národní nadace Francisca Franca. Ta například bojuje proti přemístění ostatků. Varuje, že případně podá na Sánchezovu vládu žalobu.
Ukradené děti chtějí spravedlnost
Spravedlnost pak hledají i takzvané "ukradené děti". Během občanské války a pozdější diktatury byly děti odebírány "nevyhovujícím rodičům". Následně je adoptovali příznivci režimu.
Nejprve je odebírali jen rodičům, kteří se zapojili do odporu proti Francovi. Později se to ale rozšířilo i na novorozence svobodných matek nebo děti z chudých rodin. Lékaři matkám lhali, že jejich děti zemřely při porodu nebo těsně po něm. Vznikaly pak sítě lékařů, sestřiček, knězů a jeptišek, které na odebírání dětí a následných adopcích spolupracovali.
Později se z adopcí dětí stal i výnosný byznys, kdy bezdětné rodiny za adopce platily vysoké sumy peněz.
Nedávno se před soud dostal první případ. Devětačtyřicetiletá Inés Madrigalová žaluje bývalého šéfa kliniky v Madridu, nyní šestaosmdesátiletého Eduarda Velu, jehož spojují nevládní organizace se skandálem kolem ukradených dětí.
Madrigalová se domnívá, že ji ukradl její biologické matce, zfalšoval doklady včetně rodného listu a předal ženě, která se stala její adoptivní matkou. Ta již zemřela. Před smrtí ale uvedla, že o opravdovém původu své adoptivní dcery nic nevěděla. Madrigalová má klíčový důkaz - lékařův podpis na svém rodném listu.
Vela vinu popírá. Soud se kvůli jeho zdravotnímu stavu protahuje. Znovu se sejde 4. září.
Případ Madrigalové je ale ve Španělsku ojedinělý. Stejně jako ona se na soudy pokoušelo obrátit několik stovek lidí. Ti ale neuspěli, protože jim chybí důkazy. Madrigalová přesto doufá, že to pomůže otevřít další podobné případy. "Je to jeden rozsudek, ale následovat mohou další," uvedla Madrigalová.
Není jasné, kolik je ve Španělsku ukradených dětí. Hovoří se o 30 tisících, horní odhady pak až o 300 tisících.
VIDEO: Španělsko přijímá migranty, prchající přes Středozemní moře.
