Španělsko v centru migrační krize. Běženci sem míří čím dál víc, zemi ale chybí azylová centra

Simone Radačičová Simone Radačičová
14. 7. 2018 11:27
Ke španělským břehům připlulo letos dvakrát více běženců než loni za stejné období. Nevládní organizace ale upozorňují, že země není na podobný nápor připravená.
Záchranáři pomáhají uprchlíkovi u španělských břehů - ilustrační foto.
Záchranáři pomáhají uprchlíkovi u španělských břehů - ilustrační foto. | Foto: Reuters

Madrid - Když Itálie a Malta před časem odmítly přijmout loď Aquarius s více než 600 běženci na palubě, nečekaně zasáhl nový španělský premiér Pedro Sánchez. Oznámil, že jeho země loď přijme. Zabránil tak další slovní přestřelce a ukončil nejistotu migrantů na moři.

Sánchez udělal i další vstřícné kroky vůči běžencům. Jeho vláda se například hodlá zasadit o to, aby z hranic u španělských enkláv v severní Africe Ceutě a Melille, kam se často snaží proniknout migranti, zmizely ostnaté ploty.

Plánuje taky znovu zavést bezplatnou zdravotní péči pro lidi bez povolení k pobytu.

Až dosud byla v centru migrační krize Itálie, kam nejčastěji míří lidé přes Libyi. To se ale mění - do popředí se rychle dostává i Španělsko. Premiér Sánchez se tak zřejmě brzy dostane pod tlak na domácí půdě, aby snížil počet migrantů, kteří připlouvají k španělským břehům.

Do Itálie v první polovině letošního roku připlulo zhruba 16 700 migrantů, tedy asi o 80 procent méně než loni ve stejném období. V případě Španělska se ale jejich počet více než zdvojnásobil na 15 600.

"Jestli se ptáte, co mě nejvíce znepokojuje, tak je to Španělsko. Pokud se čísla budou zvyšovat stejně rychle jako v poslední době, tak se tato trasa stane tou nejdůležitější," uvedl Fabrice Leggeri, šéf Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex).

Problém s Marokem

Vůbec nejvíce migrantů do jižního Španělska připlouvá z Maroka, obě země jsou od sebe vzdáleny asi 100 kilometrů. Podle Leggeriho odtud pochází zhruba polovina lidí, kteří dorazí ke španělským břehům.

Maroko je také tranzitní zemí. Migranti ho totiž považují za bezpečnější, než je třeba Libye, kde se běženci často stávají terčem mučení nebo zneužívání.

Pro Madrid je tak klíčová spolupráce s Marokem. Už dříve s ním Španělé podepsali dohodu o navracení tamních migrantů. Jenže u běženců ze třetích zemí, kteří Marokem pouze procházejí, je to složitější. Často se těžko prokazuje, odkud konkrétní člověk pochází.

Nedávno se do Rabatu vydal nový španělský ministr zahraniční Josep Borell. Obě země plánují posílit spolupráci právě v oblasti migrace a bezpečnosti. Přesto Borell varoval, že počet běženců mířících k břehům Španělska ještě vzroste společně s lepším počasím.

Centra pro migranty nechceme

Maroko ale odmítá, aby na jeho území vznikla speciální záchytná centra pro migranty, kde by mohli požádat o azyl v Evropě a počkat, zda jej dostanou. Na jejich vzniku se přitom nedávno shodli evropští lídři na summitu v Bruselu. Maročtí představitelé to označili za "kontraproduktivní" a varují, že by to nezabránilo dalším migrantům v plavbě do Evropy. Ministr zahraničí Nasser Bourita dodal, že "byl a vždy bude proti podobným centrům".

Španělský premiér Sánchez říká, že se má pomáhat zemím, odkud migranti nejčastěji pochází. "Musíme přijít s kroky, které pomohou rozvoji, dialogu a spolupráci v zemích původu i tranzitu," uvedl.

Madrid tak může navázat na své zkušenosti z minulosti. V roce 2006 se Kanárské ostrovy potýkaly s obrovskou migrační krizí. K jejich břehům dorazilo na 40 tisíc lidí, kteří připluli ze Senegalu. Tento nápor vyburcoval Madrid ke změně zahraniční politiky.

Španělsko podepsalo s vybranými africkými státy sérii bilaterálních dohod, které zahrnují například rozšíření rozvojové pomoci, vytvoření společných hlídek na moři nebo také výcvik pobřeží stráže. Spustilo v zemích původu informační kampaň, která potenciální migranty odrazuje od plavby přes moře.

Madrid se také snaží důsledně dbát na návratovou politiku a posílat odmítnuté žadatele o azyl domů. Sází na takzvanou "kruhovou migraci", kdy nabízí lidem hlavně z Maroka sezonní práce. Po skončení práce se pak lidé vrací zpět.

Španělsko není připraveno

Mnohé nevládní organizace ale upozorňují, že Španělsko není na podobný nápor běženců připraveno. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky varuje, že Španělsko letos čeká "další náročný rok", a upozorňuje, že zemi na Pyrenejském poloostrově chybí kapacity a zdroje.

Je to případ hlavně chudší Andalusie, u jejíž břehů se běženci vyloďují. Azylová centra jsou plná a není kam ubytovat další lidi.

"Většinu lidí propustí po 72 hodinách, které stráví na policejní stanici, protože v azylových centrech už není místo," uvedl pro agenturu AFP Carlos Acre z nevládní organizace APDHA v Andalusii. Proto se úřady obrací na nevládní organizace, jako je třeba Červený kříž, aby jim pomohly s ubytováním běženců.

Video: Na migranty se nabalil obrovský byznys, říká Schroth

Převaděči udělají kvůli penězům cokoliv, dál budou riskovat životy lidí, upozorňuje Jan Schroth z Mezinárodní organizace pro migraci. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 5 minutami

Obraz Antonína Slavíčka Léto se v aukci prodal za 12,4 milionu korun

Malba Antonína Slavíčka s názvem Léto se na dnešní aukci v Praze prodala za 12,4 milionu korun včetně aukční přirážky. Nejde o autorův rekord, ale je to jedno z jeho nejlépe prodaných děl, řekl Milan Dřímal za pořádající galerii Arthouse Hejtmánek.

Obraz z roku 1897 zachycující bujnou louku chvějící se v horkém letním vzduchu byl naposledy vystaven v roce 1961, na veřejnosti se tak nyní znovu objevil po 60 letech. Slavíček, jeden ze zakladatelů českého moderního malířství, je označován za nejvýznamnějšího českého impresionistu. Vyvolávací cena obrazu byla 5,5 milionu bez aukční přirážky.

Za vyšší cenu než dnes byl v minulosti prodán Slavíčkův obraz Na lavičce z roku 1899, v aukci v listopadu 2016 za 18 milionů korun. Další jeho slavné dílo Žně v Kraskově (1906) bylo v květnu 2017 vydraženo za 13,4 milionu korun.

Zdroj: ČTK
před 44 minutami

Americká sněmovna odvolala souhlas s vojenskými operacemi USA v Iráku

Americká Sněmovna reprezentantů dnes schválila návrh zrušit téměř dvacet let staré rozhodnutí Kongresu, které umožnilo nasazení vojenské síly v Iráku. Pokud návrh projde i Senátem, prezident USA by potřeboval k případnému spuštění bojové operace na iráckém území nový souhlas zákonodárců. Současný šéf Bílého domu Joe Biden zneplatnění autorizace z roku 2002 podporuje.

Sněmovna ovládaná od roku 2019 Bidenovou Demokratickou stranou tento postup podpořila už loni. Senát, kde měli až do letošního roku většinu republikáni, ovšem návrh odmítaný administrativou prezidenta Donalda Trumpa neprojednal, připomíná zpravodajský web Axios.

Dnes zrušení souhlasu s vojenskými operacemi v Iráku podpořilo kromě demokratické většiny také 49 republikánů. Loni tak učinilo pouze deset zástupců Republikánské strany. Výsledek dnešního hlasování byl 268 pro a 161 proti.

Zdroj: ČTK
před 55 minutami

Rusko omezuje internetové připojení, tvrdí, že chce blokovat dětskou pornografii

Ruský cenzurní úřad omezil fungování dvou služeb, které umožňují internetové připojení přes takzvanou virtuální privátní síť (VPN). Podle agentury TASS tak chce zabránit v přístupu k webům s dětskou pornografií a internetovým stránkám propagujícím sebevraždy a narkotika.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Policie hledá muže, který na ulici v německém Espelkampu zastřelil dva lidi

Dnešní střelba ve městě Espelkamp v západoněmecké spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko si vyžádala dva mrtvé. Pachatel je na útěku, sdělil agentuře DPA mluvčí policie v Bielefeldu. Podle deníku Bild policie předpokládá, že jde o čin šíleného střelce. Stanice Deutsche Welle uvádí, že policie zatím vylučuje spekulace o terorismu.

Bild uvedl, že se střílelo dopoledne v centru města, které má přibližně 25 000 obyvatel. Německá média nejprve informovala o jednom mrtvém a jednom těžce zraněném. Později policie podle zpravodajské televize n-tv oznámila, že při střelbě zemřel druhý člověk. Na místo byli vysláni příslušníci speciální policejní zásahové jednotky SEK.

Oběťmi střelby jsou muž a žena, uvedla policie. Z jejích informací vyplývá, že se střílelo v jednom z domů a také před ním. Podle regionálního deníku Westfalen-Blatt se do pátrání po podezřelém zapojili policisté z celého regionu.

Policie podezřívá z činu 52letého muže z Dolního Saska. Tvrdí, že veřejnosti nebezpečí nehrozí. "Policie má operační situaci plně pod kontrolou, ve službě je mnoho příslušníků," uvedla mluvčí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy