Manila - Do převážně muslimského města Marawi na jižním filipínském ostrově Mindanao vtrhly 24. května asi dvě stovky maskovaných ozbrojenců.
V ulicích se rozhořela bitva a obyvatelé se v šoku rozprchli do svých domovů. Střelba k nim doléhala až do následujícího rána.
To už téměř na každém rohu ve městě vlála černá vlajka takzvaného Islámského státu (IS).
“The black flag of ISIS has been raised in the Philippines.” At least 103 killed as militants clash with government https://t.co/Er76v35ma0 pic.twitter.com/xrdW5kUHIq
— CNN (@CNN) May 29, 2017
Takhle popsal události americké stanici CNN místní obyvatel Chico Usman, který z města posléze uprchl. Stejně jako tisíce dalších obyvatel.
Už téměř týden zasahuje ve městě filipínská armáda. Zemřelo přes sto lidí, včetně několika civilistů.
Boje s islamistickými skupinami ale nejsou na jihu Filipín ojedinělé. Ostrov Mindanao je muslimskou enklávou v jinak převážně křesťanské zemi. Desítky let tu řádí separatistické skupiny, které bojují za autonomii jižní muslimské oblasti země.
Od roku 2013 zde působí skupina Maute, která se hlásí k Islámskému státu.
Dohnat Sýrii a Irák
Teď ale filipínští islamisté zašli ještě dál. Snaží se získat oficiální uznání coby regionální pobočka této teroristické organizace.
K získání takového postavení jim měla pomoci série bombových útoků, které údajně ve městě Marawi plánovali uskutečnit v průběhu muslimského svatého měsíce ramadánu. Ten letos začal 27. května.
Marawi je považováno za srdce islámské víry na ostrově.
"Chtěli světu ukázat, že zde existuje pobočka IS, která dokáže způsobit takovou vlnu násilí, jakou můžeme vidět v Sýrii a Iráku," vysvětlil agentuře AP filipínský generál Eduardo Ano.
Zatímco v Sýrii a Iráku IS oslabují nálety mezinárodní koalice, filipínský ostrov by se podle některých hlasů mohl stát novou baštou islamistických radikálů.
"Islámský stát se v Sýrii a Iráku zmenšuje, decentralizuje se v oblastech Asie a Blízkého východu. Jedinou oblastí, kde naopak expanduje, je jihovýchodní Asie. A Filipíny jsou jeho těžištěm," uvedl například bezpečnostní expert ze singapurské univerzity Rohan Gunaratna.
Aktuální vlnu násilí na Filipínách zřejmě odstartovala nepodařená vojenská operace, která cílila na Isnilona Hapilona. Ten byl loni jmenován emírem Islámského státu pro jihovýchodní Asii.
Hapilon ale během operace unikl a jeho stoupenci obsadili právě město Marawi, kde žije na 200 tisíc obyvatel.
Nová buňka Islámského státu
Podle informací agentury Reuters ve městě bojovalo dokonce 400 až 500 islamistů, z nichž až čtyřicítka mohla pocházet ze zahraničí - a to včetně Blízkého východu.
Podle filipínského prezidenta Rodriga Duterteho jsou zahraniční bojovníci důkazem, že na ostrově vznikla buňka Islámského státu.
Filipínské armádě se za šest krvavých dní podařilo získat zpět asi 70 procent města.
Islamisté dokázali tak dlouho odolávat díky dobré vyzbrojenosti a hlavně neobvyklé houževnatosti. V zemi roste strach, že na jižních ostrovech skutečně nabírá na vlivu ideologie Islámského státu.
V posledních letech se jednotlivé islamistické buňky na Filipínách začaly spojovat s radikály v Indonésii a Malajsii.
Násilí, které nyní vypuklo na ostrově Mindanao, podle státního prokurátora Josého Calidy už není jen vzbouřením Filipínců. "Jde o invazi zahraničních teroristů," prohlásil s tím, že podle něj chtějí z ostrova udělat součást chalífátu.
Militantní vůdce Hapilon se nicméně stále ukrývá a filipínská armáda po něm nepřestává pátrat.
Tento radikální kazatel slíbil věrnost Islámskému státu už v roce 2014. Nyní vede alianci asi deseti organizací, včetně sílící skupiny Maute.
V celé jihovýchodní Asii vyjádřilo oddanost vůdci IS Abú Bakr Al-Bagdádímu už přes 60 islamistických skupin. Oblast ostrova Mindanao je podle odborníků obzvláště riziková. Nachází se jen několik hodin cesty od indonéské hranice.
Spolupráci se skupinami v tomto regionu prohloubil i sám Islámský stát.
"Příznivci Islámského státu v tomto regionu (jihovýchodní Asie) byli vyzváni, aby se připojili k bojům na Filipínách, pokud nemohou odcestovat do Sýrie," řekl americkému listu The New York Times Sidney Jones z Institutu pro analýzu konfliktů v indonéské Jakartě.
