Filipínci budou volit. Toho, kdo přežije

Pavel Vondra
12. 5. 2007 5:51
Kampaň si dosud vyžádala přes sto lidských životů
Muži a ženy v uniformách Filipínské národní policie (PNP) se šikují předtím, než budou vysláni dohlížet na bezpečnost nadcházejících voleb
Muži a ženy v uniformách Filipínské národní policie (PNP) se šikují předtím, než budou vysláni dohlížet na bezpečnost nadcházejících voleb | Foto: Reuters

Manila - Lidský život je na Filipínách mnohem pomíjivější než například v Evropě. A v předvolebním čase to platí dvojnásob.

Stalo se již smutnou tradicí, že kampaně před volbami tam provázejí násilnosti a ztráty v řádech desítek lidských životů.

Letošek je zatím v tomto ohledu víceméně průměrný, volby se ale konají až v pondělí, a tak je předčasné spekulovat o tom, zda se konečně podařilo zvrátit trend neustálého zvyšování počtu zabitých.

Statistika z posledních let je neúprosná: V roce 1992 zemřelo 56 lidí, o tři roky později 83, v roce 1998 to bylo už 87 mrtvých a od roku 2001, kdy zemřelo 111 lidí počet obětí neklesl pod sto.

"Otázka cti"

V minulých volbách, konaných v roce 2004 totiž přišlo o život rekordních 149 lidí a letos se smrtící počítadlo prozatím zastavilo na cifře 102. V 55 případech šlo přímo o politiky, 47 obětí představovali buď jejich stoupenci nebo náhodní kolemjdoucí.

Vládní vojáci kontrolují projíždějící vozidla na jihofilipínském ostrově Jolo. Právě tam je jedno z ohnisek ozbrojeného separatistického hnutí filipínských muslimů
Vládní vojáci kontrolují projíždějící vozidla na jihofilipínském ostrově Jolo. Právě tam je jedno z ohnisek ozbrojeného separatistického hnutí filipínských muslimů | Foto: Reuters
 

"Lokální politice u nás dominují politické klany, jejichž ekonomická budoucnost závisí na výsledku voleb," vysvětluje v rozhovoru pro list Philippine Daily Inquirer Joel Rocamora z Institutu pro lidovou demokracii a dodává: "Když se politická soutěž mezi jednotlivými klany vyrovnává, dochází k zintenzivnění násilí - stává se to otázkou cti."

Že se zbraně a "soukromé armády" movitějších kandidátů staly pevnou součástí politické kultury na Filipínách, přiznává i ředitel oddělení zvláštních operací Filipínské národní policie (PNP) Wilfredo Garcia.

"Je to problém a nemělo by to tak být," číká Garcia. "Musíme usilovat o novou politickou kulturu založenou na fair play, demokracii a respektu k odlišnému názoru."

Nejvyšší pohotovost

To je ale běh na dlouhou trať, a tak policie v mezidobí dělá, co je nezbytné. Počínaje dneškem nastává všem členům zhruba stotisícového policejního sboru stav nejvyšší pohotovosti, který potrvá až do chvíle, než se v pondělí večer uzavřou volební místnosti.

Infobox

Filipínské volby v číslech

  • 14. května 2007
  • Přibližně 45 miliónů oprávněných voličů
  • Volí se polovina 24členného Senátu, kompletní Sněmovna reprezentantů (265míst) a téměř 18 tisíc členů místních zastupitelstev
  • Výsledky lokálních voleb mohou být známy během 2 až 3 dnů, v případě hlasování do Senátu se může na vyhlášení vítězů čekat i několik týdnů

Policisté do té doby nesmějí ani na okamžik opustit svůj přidělený post. Po neblahých zkušenostech z minulých voleb, kdy byla armáda obviněna z aktivního podílu na volebních machinacích ve prospěch úřadující hlavy státu, letos ústřední volební komise vojáky ze scénáře úplně vyškrtla a břemeno zajišťování bezpečného průběhu hlasování spočinulo výhradně na policistech.

Vyvozovat ze statistiky zabitých lidí závěr, že se politici na Filipínách stávají ohroženým druhem, by ale přeci jen nebylo správné. Ani sami kandidáti totiž mnohdy nejsou žádní svatoušci.

Kandidatura zpoza mříží

Velké šance na zvolení má podle předvolebních průzkumů například plukovník ve výslužbě a neúnavný organizátor pučů Gregorio "Gringo" Honasan, který už jedno volební období v Senátu absolvoval.

I když je momentálně znovu vyšetřován coby údajný zosnovatel hned dvou pokusů o převrat v letech 2003 a 2006, soud vyhověl jeho žádosti a pustil jej do voleb coby nezávislého kandidáta.

Podobně je na tom i poručík Antonio Trillanes, vůdce "vzpoury z Oakwoodu", jak je nazýváno přepadení stejnojmenného luxusního hotelu v centru manilské finanční čtvrti Makati vojenským komandem, které se tímto neortodoxním způsobem rozhodlo upozornit na problémy v armádě.

Agakhan Mangondato Sharief kandiduje do zastupitelského sboru v provincii Lanao del Sur na jihu Filipín. Ve své kampani vsadil na vyhlášenou značku. Lidé mu totiž pro jeho prošedivělý plnovous začali říkat Bin Ládin
Agakhan Mangondato Sharief kandiduje do zastupitelského sboru v provincii Lanao del Sur na jihu Filipín. Ve své kampani vsadil na vyhlášenou značku. Lidé mu totiž pro jeho prošedivělý plnovous začali říkat Bin Ládin | Foto: Reuters

Jeho předvolební program se nápadně podobá požadavkům předneseným v srpnu 2003 v Oakwoodu - vymýcení korupce mezi důstojníky, zvýšení žoldu obyčejným vojákům, profesionalizace ozbrojených sil atp.

Povstalci jdou do voleb

Peloton pučistů-kandidátů za mřížemi uzavírají zástupci dvou ozbrojených povstání, která Filipíny sužují už čtvrté desetiletí. Na post guvernéra převážně muslimské ostrovní provincie Jolo na jihozápadě Filipín kandiduje bývalý univerzitní profesor, později vůdce Fronty národního osvobození Morů (MNLF) Nur Misuari.

A v centrální provincii Cebu kandiduje do místního zastupitelstva zpoza mříží vojenské věznice jeden z lokálních vůdců komunistických povstalců, známý pod jménem Ka (=soudruh) Jigger.

To vše je možné díky tomu, že filipínská volební komise nebrání trestně stíhaným osobám kandidovat na veřejnou funkci za předpokladu, že ještě nebyly pravomocně odsouzeny.

 

Právě se děje

Další zprávy