Jeho studii, nazvanou "Bude vzdušný úder účinný?", zveřejňuje prestižní instituce: Oxford Research Group.
Devětasedmdesátiletý zkušený fyzik a odborník na atomové zbraně Barnaby, který se sám v minulosti podílel na pokusných jaderných explozích, odpovídá na řečnickou otázku v titulu své zprávy záporně.
USA chtějí mít radar i na Kavkaze. Blízko Íránu i Ruska. Podrobnosti čtěte ZDE
Letecké údery na íránská jaderná zařízení podle něj íránský atomový program nejen nezastaví, ale dost možná naopak urychlí.
Hlavním americkým problémem je podle Barnabyho nedostatek přesných a věrohodných informací o íránském nukleárním programu. O rozmístění jeho jednotlivých částí a o tom, jak jsou chráněny.
"Bez kvalitních zpravodajských informací nebude možné určit, které cíle musejí být zničeny. Těžko se podaří zastavit jaderný program na delší dobu," uvádí britský expert.
Druhý Černobyl
Varuje rovněž, že bombardování jaderné elektrárny v Búšehru, stavěné s pomocí Ruska, by přivodilo ekologickou katastrofu srovnetelnou s Černobylem.
Šéf Mezinárodní agentury pro atomovu energii Muhammad Baradej minulý měsíc oznámil, že nemá k dispozici důkazy o íránské snaze sestrojit atomovou bombu.
Pokud by tomu však tak bylo, odhaduje Baradej dokončení první íránské atomové pumy přibližně za pět až deset let.
Útok urychlí bombu ?
Barnaby se domnívá, že pokud USA zaútočí na Írán ve snaze předejít dokončení bomby, mohou naopak celý proces urychlit.
"Pokud bude Írán napaden, může veškeré zdroje a svůj potenciál o to více vrhnout na sestrojení alespoň jediné bomby a může se mu to podařit v kratším čase," tvrdí britský vědec.
Podotýká také, že válka citelně zdraží ropu a bude mít negativní dopad na globální ekonomiku.
O íránských jaderných zařízeních obecně panuje přesvědčení, že jsou dobře ukryty hluboko v podzemí. A navíc jsou chráněny kvalitní protiletadlovou obranou, kterou Teheránu v rámci svých zbrojních dodávek poskytlo Rusko.
Barnaby tvrdí, že íránské vedení také postavilo falešné bunkry a objekty. Ty vypadají jako místa důležitá pro jaderný výzkum, ale ve skutečnosti jen mají zmást útočníka.
Kde jsou jaká zařízení podle něj mimo Írán asi nikdo neví.
Clinton Bushovi: Neútoč !
O víkendu se proti útoku postavil také bývalý americký prezident Bill Clinton.
Podle něj ekonomické sankce vůči teheránskému režimu fungují lépe než se mnoho lidí domnívá a letecký úder by nemusel nutně vést k přerušení ani zastavení íránského jaderného programu.
Na přednášce v Kansasu také řekl, že Bushova vláda by měla s Íránem zahájit dialog.
Současný prezident George Bush tvrdí, že dává přednost diplomacii a sankcím, ale odmítá vyloučit použití síly.
Spekuluje se však pouze o leteckých úderech, nikoli o nasazení pozemního vojska jako tomu bylo v sousedním Iráku
Volání po změně režimu
Někteří američtí znalci Íránu prosazují namísto války masivní podporu íránské opozici a pokus o odstranění současného režimu zevnitř.
Poukazují na to, že s prezidentem Mahmúdem Ahmadínežádem a teokratickým režimem vůbec v Íránu narůstá nespokojenost a toho by Washington měl využít.
"Útok na Írán by patrně sjednotil celou zemi ve snaze dosáhnout jaderné bomby. Bylo by idiotské něco takového provést," píše se doslova ve studii Oxford Research Group, vypracované Barnabym.
Jaký je život v Íránu, co si Íránci myslí o jaderném programu nebo válce s USA ? Seriál původních reportáží Aktuálně.cz z Íránu najdete ZDE
Spory ve Spojených státech o postoj k Íránu demonstroval nesouhlas židovských organizací s návštěvou amerických křesťanských duchovních v Teheránu.
Národní rada Kristových církví vydala po návštěvě prohlášení, v němž prezidenta Ahmadínežáda označila za "velmi věřícího a duchaplného muže."
Liga proti pomluvám (Anti Defamation League) to odsoudila jako "hanebnou zradu křesťansko-židovských vztahů."
"Setkáním s Ahmadínežádem američtí křesťanští vůdci kolaborovali s despotou, který volá po zničení Izraele a popírá smrt šesti miliónů židovských boětí holokaustu," uvedl šéf ligy Abraham Foxman.
Národní rada církví v USA sdružuje metodisty, baptisty, členy episkopálních církví i katolíky.
Izrael se bojí druhého holokaustu
Diskuse o úderu na Írán se intenzivně vede také v Izraeli. Ten se cítí ohrožen. Obává se, že íránská jaderná bomba by byla určena především pro něj a nastal by druhý holokaust.
Zejména pravicoví politici, napříkad bývalý premiér Benjamin Netanjahu, tvrdí, že židovský stát musí zasáhnout proti Íránu i sám, bude-li to nutné.
Vojenští experti jsou ale k izraelským možnostem a kapacitám v tomto případě skeptičtí.
"V Izraeli sílí přesvědčení, že zastavit íránský jaderný program je nad jeho možnosti. Mnoho Izraelců se také smiřuje s tím, že jaderný Írán se stane realitou a bude třeba si na to zvyknout," řekl odbornému časopisu Jane´s Defence Weekly izraelský analytik Alon Ben-David.
Názor, že vůči Íránu bude fungovat odstrašující strategie zdrcujícího odvetného úderu stejně tak jako v dobách studené války vůči Sovětskému svazu, vyjádřil nedávno v rozhovoru s novináři i francouzský prezident Jacques Chirac.
