Simferopol (od našeho zpravodaje) - Po ruské anexi se z Krymu stal poloostrov nesvobody. Na nové pořádky, které zavádí tamní vláda, doplatili zejména krymští Tataři.
Poté, co Kreml dal připojení poloostrova šíři národní ideologie a Vladimir Putin začal Krym nazývat "sakrálním místem ruského národa", místní Tataři čelí tlaku a represím.
Předáci krymskotatarského shromáždění Medžlis mají oficiálně zakázaný vstup do Ruska. Včetně disidenta Mustafy Džemileva. Krymští Tataři jsou vystavováni policejní zvůli. Po březnové anexi se množí únosy Tatarů. Někteří z nich byli nalezeni mrtví.
Po ruské okupaci se u mnohých obyvatel Krymu objevil "syndrom vítěze". Krymští Tataři čelí xenofobii, uvedl v exkluzivním rozhovoru pro Aktuálně.cz Narim Dželjal, místopředseda Medžlisu.
A.cz: Jak se žije krymským Tatarům po ruské anexi?
Hůř. A nejen jim. Na celém Krymu byly po změně územního statusu narušeny ekonomické a další procesy. Turistický ruch, který živí velkou část obyvatel poloostrova, se letos hluboce propadl. Kvůli nedostatku vody krachuje zemědělství. Špatně je na tom obchod.
V případě krymských Tatarů se objevila řada vážných problémů. Většina totiž stále odmítá souhlasit s připojením poloostrova k Rusku. Dříve se o tom mohlo alespoň otevřeně hovořit. Poslední dobou je zakázáno i to.
Objevily se pokusy o takzvanou měkkou deportaci - vytlačení krymských Tatarů z Krymu. Následkem toho nemalé množství našich mladých odjelo z Krymu.
A.cz: Jak tomu mám rozumět? Jsou tedy krymští Tataři - včetně vašeho shromáždění - vystaveni represím?
Ano, represe skutečně existují. Jejich cílem není přímo Medžlis, ale jsou to především krymskotatarští obyvatelé. Represe jsou mířeny právě na základ našeho hnutí – prostý lid.
A.cz: Jak to myslíte?
Vládní orgány se snaží vytvořit dojem, že Medžlis není schopen se jich zastat.
Lidé jsou navíc "nabiti" - a nemyslím tím radikálně. Očekávají, že jim řekneme, co mají dělat.
My se snažíme, aby tahle "pozitivní nabitost" v lidech zůstala co nejdéle. Protože jen tak vláda uvidí, že máme podporu lidí, a bude nucena vést s námi dialog.
A.cz: Říkáte, že k žádné radikalizaci Tatarů po ruské okupaci Krymu nedošlo?
Ne, nedošlo. Vláda označuje za radikály ty lidi, kteří nesouhlasí s tím, co krymským Tatarům nabízí, a požadují jinou formu dialogu. Za extremisty jsou považováni lidé, kteří nechtějí mlčet o tom, co krymská vláda dělá.
Nás například obvinili z extremismu, když Medžlis vyzýval lidi, aby se neúčastnili zářijových voleb do zastupitelstev.
Mnohokrát se hovořilo o tom, že v našich horách jsou tábory ozbrojenců. Ani jednou se to nepotvrdilo.
My jsme kompetentním orgánům přímo sdělili: pokud si někdo neusmyslí přijít za našimi rodinami, nemusíte se obávat, že vezmeme do ruky zbraně. Ale pokud přijdete do našich domů - vy nebo vaše jednotky, kozáci, kdokoliv - nebudeme mít na vybranou.
A.cz: Často se mluví o tom, že Ukrajina darovala Moskvě Krym bez boje. Proč se krymští Tataři nebránili ruské anexi silou?
Silový konflikt vždy ve výsledku končí likvidací slabé strany nebo obou stran. To jsme nemohli dopustit. Právě proto jsme v březnu nevzali do rukou zbraně.
My, jako malý národ, si nemůžeme dovolit takové oběti. Protože jsme si byli vědomi, že by obětí bylo velmi mnoho.
Čečenci, kterých je pár milionů, nám řekli: přišli jsme o tolik lidí, kolik je vás dohromady. Vyhněte se silové cestě. Přijdete o svůj genofond.
Pro nás je zachování genetického fondu našeho národa na prvním místě.
A.cz: Krym je považován za ruský poloostrov. Nedochází ke konfliktu mezi ruskou a krymskotatarskou kulturou?
Velké množství obyvatel má ke krymským Tatarům nejednoznačný až špatný vztah. A mnozí tito lidé dnes působí ve státní správě. Po anexi se u nich objevil syndrom vítěze.
Tento syndrom má hlubší podtext. Je spojen s tím, že krymští Tataři jsou jediní, kdo objektivně brání Rusům s proruským, velmocenským myšlením tvrdit, že Krym je ruská země.
Oni si totiž uvědomují, že pouze krymští Tataři, jako původní obyvatelé, mají právní nárok na Krym. Když došlo k březnovým událostem, tak místním Rusům z Kremlu připomněli, že musí brát v úvahu i nás.
A.cz: Je krymská vláda ochotna jednat s Medžlisem?
Místní vláda je ochotna řešit některé otázky. Nabízela Medžlisu spolupráci, ale za jimi definovaných podmínek - vláda byla třeba ochotna umístit na kandidátky krymské Tatary. Široké možnosti kandidovat jim ale poskytnout nechtěla.
Vláda odmítá považovat Medžlis za rovnoprávného partnera a velmi se bojí řešit status našeho národa a jeho práv celkově.
A.cz: Proč se bojí?
Protože to narušuje ideologickou konstrukci, o kterou se opírají. Více než dvacet let operovali s ideologií, že Krym je ruská země, a nechápou, že Rusko je stát, v němž žije velký počet národností a národů.
A.cz: Jak vlastně Medžlis momentálně funguje? Krymská vláda to umožňuje?
Nová krymská vláda se snaží fungování Medžlisu omezit. Například prostřednictvím tlaku na fond Krym, který zajišťoval financování Medžlisu.
Naše organizace jako by se vrátila do začátku 90. let, když jsme neměli poslance, nechtěli nás nikde vidět, setkávat se s námi, neuznávali nás.
V posledních letech si lidé zvykli, že Medžlis organizoval různé mítinky nebo akce. To nám nynější vláda fakticky zakázala. Ale nevadí. Budeme pracovat jinak - nejefektivnější metodou: přímými rozhovory s lidmi.
A.cz: Jaká budoucnost čeká krymské Tatary po ruské okupaci?
Všechno záleží na tom, jakou politiku nový stát vybere: buď nátlak, nebo vzájemné pochopení. Medžlis je připraven k dialogu. Nebudeme bojovat s větrnými mlýny, tedy s tím, s čím si nemůžeme poradit.
Medžlis se dobrovolně vzdal pořádání veřejných akcí, aby nedával záminku novému režimu k represím a likvidaci organizace.
Nyní se snažíme vytvořit pozici krymocentrismu. Dlouhou dobu jsme bojovali za Ukrajinu. Po některých událostech a krocích Kyjeva se teď, alespoň já osobně, snažím lidem vysvětlit, že je nutné zapomenout na spory, jestli je lepší Ukrajina, nebo Rusko.
Jsme na Krymu. Oni jsou krymští Tataři a musí se starat o blahobyt této země, ať už patří Moskvě, nebo Kyjevu, nebo někomu dalšímu.
O blahobytu i bezpečnosti musíme hovořit se všemi. Naší myšlenkou je vytvořit kontaktní skupinu, která by mluvila se všemi hlavními hráči v regionu.
