Radim Klekner
11. 12. 2018 21:00
Popularita krajní pravice je v řadě členských zemí Evropské unie vysoká, volby do Evropského parlamentu se přitom rychle blíží. Uskuteční se už za půl roku. Bruselské instituce se proto obávají úspěchu, kterého mohou v hlasování dosáhnout nejen mírnější populistické a euroskeptické strany, ale dost možná i uskupení mnohem extrémnějšího ražení. Nalézt jasné dělítko mezi populismem a extremismem je přitom v některých případech poměrně ošidné. Projděte si přehled zemí, kde mají zázemí silně euroskeptické a extremistické strany, nebo dokonce neonacistická uskupení, která samotný europarlament navrhuje zakázat. Jak si budou vést v eurovolbách? Ovlivnit jej mohou zejména pomocí sociálních sítí.
Francie: Národní sdružení
Od radikálního antisemitismu a rasismu se francouzská Národní fronta, letos přejmenovaná na Národní sdružení, sice pod vedením dcery svého zakladatele Jean-Marie Le Pena Marine Le Penová odklonila, stále ale platí za krajně pravicové uskupení.
V parlamentních volbách ve Francii zůstala loni daleko za svými očekáváními, když získala jen 8 křesel (13 procent hlasů v prvním a necelých devět procent hlasů v druhém kole). V eurovolbách však může být opět úspěšná.
V Evropském parlamentu mají lepenovci 16 poslanců ve frakci Evropa národů a svobody (ENF). Poslední průzkumy ukazují, že svůj výsledek z posledních eurovoleb, kdy ve Francii získali téměř čtvrtinu odevzdaných hlasů, mohou snadno zopakovat.
Malá neonacistická uskupení byla po dlouhá desetiletí v zemi díky existenci Národní fronty bez jakéhokoli vlivu a zdaleka nedosahovala významu kagulárů z hnutí La Cagoule z druhé světové války.