Potřeba lépe bojovat s pašeráky migrantů je jednou z mála věcí, na které se členské státy Evropské unie v debatě o nové migrační a azylové politice dokážou shodnout.
"Podle Europolu se až více než 90 % nelegálních migrantů dostalo do EU právě s pomocí převaděčů a počet nelegálního překročení hranic v první polovině roku 2021 ukazuje nárůst o 59 % oproti stejnému období v roce 2020," upozornil europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Loňská čísla byla nicméně obecně nižší kvůli protikoronavirovým omezením.
Připravit EU na další velké krize má Nový pakt o migraci a azylu, o kterém se zatím bezvýsledně jedná. Obavy z dalšího nárůstu nelegální migrace vyvolává například situace v Afghánistánu. Evropská komise proto ve středu 29. září zveřejnila upravený Akční plán EU proti pašování migrantů - další dílek skládačky velké migrační reformy.
Komise v něm zdůrazňuje, že předcházet pašování migrantů se dá pouze pomocí trvalé mezinárodní spolupráce. Jednou z priorit je tedy rozvíjet tzv. operativní partnerství se zeměmi mimo EU, kterými vedou migrační trasy.
"Představení operativních partnerství považuji za krok dobrým směrem, protože dlouhodobě opakuji, že migrační krizi je potřeba řešit mimo hranice EU a systematicky pomáhat v méně stabilních okolních regionech," nechal se slyšet europoslanec Zdechovský.
Akční plán se soustředí také na zlepšení výzkumu a sběru důležitých dat o migračních trendech nebo spolupráce a výměny informací ohledně strategie pašeráků, kteří čím dál častěji využívají digitální technologie. Co se týká legislativy, Komise plánuje zdokonalit i některé směrnice zaměřené na ochranu migrantů před vykořisťováním. Jsou to totiž právě oni, kdo je hlavní obětí převaděčského byznysu.
Bělorusko organizuje nelegální migraci do EU
Staronový plán se nicméně nevěnuje jen samotnému boji proti převaděčům, ale například také zneužívání nelegální migrace ze strany států, kterému chce zamezit novými nástroji. Jeden takový Komise rovnou navrhuje, a to částečné pozastavení dohody o zjednodušení vízového režimu s Běloruskem. Režim prezidenta Alexandra Lukašenka totiž podle unie organizuje nelegální migraci do Evropy.
"Stále více jsme svědky toho, že do nelegálního převaděčství mohou být v některých případech zapojeny i samotné státy, což považuji za neakceptovatelné," komentuje to Zdechovský.
Nové plány Komise europoslanec ocenil. "Jsem rád, že si Evropská komise uvědomuje důležitost problému převaděčství. Zároveň je však důležité podotknout, že převaděčství je pouze jednou částí celého migračního problému," připomněl lidovecký europoslanec.
Příliš horliví strážci hranic
Z pohledu dalšího českého europoslance Mikuláše Peksy (Piráti) je boj proti převaděčům poměrně účinný. Významný posun v zajištění společných hranic EU podle něj přineslo navýšení rozpočtu agentury Frontex. "Spíše máme problém, že strážci hranic jsou příliš horliví, což může zbytečně ohrozit životy nevinných lidí na moři," podotkl Peksa.
Zlepšit je podle něj třeba také fungování Evropského azylového úřadu, který pomáhá zpracovávat žádosti o azyl. "Tam nám stále chybí kapacita pro případ náhlé krize," doplnil pirátský europoslanec.
"Z mého pohledu to může fungovat, ale vyžaduje to dobrou vůli všech, obzvláště tvrdě antimigračních vlád, kam se řadila v minulosti i ta česká," okomentoval, jak velké šance nové návrhy Evropské komise mají u národních vlád, Peksa.
Nedostatečná práce s daty
Ochrana hranic a boj s nelegální migrací zůstávají v rukou členských států, EU jim pouze asistuje skrze své agentury. V současnosti se debatuje o tom, jestli by se role Bruselu měla posílit, nebo ne.
"Evropská pohraniční stráž Frontex má posílený mandát a dlouhodobě předvádí velmi dobrou práci. Neméně podstatnou roli v otázkách bezpečnosti hraje agentura Europol, ve vyšetřování přeshraniční kriminality agentura Eurojust a v otázce azylového řízení agentura EASO. Klíčové je jednak zajištění dostatečného financování pro tyto agentury, ale především jejich efektivní spolupráce se členskými státy," myslí si Zdechovský.
Evropský účetní dvůr (EÚD) si nyní posvítil konkrétně na Europol a jeho schopnost efektivně pomáhat zemím v boji s pašeráky. Tato agentura sice nemůže například zatýkat pachatele trestné činnosti, slouží ale jako centrum pro výměnu informací. Od roku 2016 navíc pod jeho střechou funguje Evropské středisko pro boj proti převaděčství.
"Celkově jsme dospěli k závěru, že Europol poskytuje cennou podporu, ale stále se potýká s problémy, pokud jde o plné využívání externích informačních zdrojů. Výsledky jeho podpory nejsou navíc systematicky měřeny, takže se obtížně prokazují," říká jeden ze závěrů auditu EÚD, který spatřil světlo světa ve čtvrtek 30. září.
Auditoři například doporučují, aby Europol lépe využíval všechny zdroje informací o pašeráckých sítích, a to i od soukromých firem, a také posílil výměnu údajů se svými partnery. K tomu je však potřeba přístup do národních databází, který agentura nemá vždy k dispozici.
Jestli si agentura vezme doporučení auditorů k srdci, se teprve ukáže. Stejně jako to, jestli se analýza nějakým způsobem odrazí v nařízení o Europolu, které v současné době prochází revizí.
