Brusel, Gödöllö - Na svém březnovém summitu, krátce po jaderné katastrofě v japonské Fukušimě, se šéfové vlád a hlavy států EU rozhodli, že všechny atomové reaktory v Unii podrobí přísným bezpečnostním zkouškám.
Jen o pět týdnů později je ale všechno jinak. Na úterní schůzce v maďarském Gödöllö se ministři energetiky evropské sedmadvacítky dohodli na tom, že zátěžové testy budou mnohem "měkčí".
Úřady pro jadernou bezpečnost nechají pouze prověřit, zda jsou chladicí systémy a zálohové agregáty atomových reaktorů odolné proti přírodním katastrofám, jako jsou zemětřesení či záplavy.
Odpadá zkouška toho, jaká situace by mohla v jaderných elektrárnách nastat v případě teroristického útoku, selhání lidského faktoru či při "výjimečné události". Tedy kupříkladu tehdy, pokud by se na danou centrálu zřítilo letadlo.
Prosadila se tak evropská atomová lobby, která se obává, že by jí odstavení některých starších atomových elektráren, které by přísnějšími testy nemusely projít, způsobilo příliš velké finanční ztráty.
Podle ekologické organizace Greenpeace by jen v Německu mohlo urychlené uzavření jaderných centrál stát koncerny až 75 miliard eur. Jeden jaderný reaktor přitom vynese každý den zisk ve výši jednoho milionu eur.
S přimhouřením jednoho, či obou očí?
Nezávislí jaderní experti, kteří testům nebudou moci asistovat a ani nedostanou do ruky jejich výsledky, se domnívají, že i "měkčí" forma zkoušek bude v řadě případů prováděna "s přimhouřením obou očí".
Jejich obavy se snaží zaplašit eurokomisař pro energetiku Günther Oettinger, který pod prizmatem událostí ve Fukušimě s původním návrhem přísných bezpečnostních testů souhlasil.
"Jsem si jist, že zátěžové zkoušky budou objektivní a dostatečně přísné na všech úrovních, ať už se to týká vlastních výrobců elektřiny, národních regulačních úřadů či kontroly na celoevropské úrovni," citovala Oettingera agentura Reuters.
Původně dohodnuté přísnější zkoušky budou pouze dobrovolné. Český úřad pro jadernou bezpečnost - podobně jako příslušné orgány v dalších unijních zemích - rozhodne o tom, jakou formu testu nechá provést, příští týden.
Výsledky zkoušek, s nimiž se začne v červnu, mají být známy do konce tohoto roku. Například Británie už ale oznámila, že je nezveřejní. Společně s Francií, která má celkem 58 reaktorů, počítá v budoucnosti s ještě intenzivnějším využíváním jaderné energie.
Atom? Nein, danke
Zcela jednoznačný postoj zaujala - na rozdíl od Francie, Británie, ale i Česka - Spolková republika. Politická reprezentace je bez rozdílu stranické příslušnosti po Fukušimě rozhodnuta se výroby elektrické energie z jádra zřeknout již v blízké budoucnosti.
Konkrétně v časovém horizontu let 2017-2023. Většina jaderných elektráren v Německu byla totiž postavena v 70. letech minulého století. V zemi se teď diskutuje už jen o tom, jak rychlý má výstup z atomové energie být.
"Musíme prověřit všechny možné scénáře, ať už by (jaderné) katastrofy mohly být zapříčiněny člověkem či působením přírodních sil," kritizovala výsledek úterní schůzky v Gödöllö europoslankyně za Křesťanskosociální unii (CSU) Angelika Nieblerová.
Stejného názoru je bývalý spolkový ministr životního prostředí za sesterskou Křesťanskodemokratickou unii (CDU) Klaus Töpfer. "Z jaderné energie můžeme vystoupit rychle, aniž bychom způsobili nezodpovědný nárůst cen elektřiny," řekl v rozhovoru pro deník Neue Osnabrücker Zeitung.
Právě toho se obává vedení řady firem s vysokou spotřebou elektrické energie. "Už teď máme nejvyšší ceny elektřiny v Evropě," tvrdí předseda představenstva chemického koncernu BASF Kurt Bock. "Potřebujeme takové náklady, které si můžeme dovolit."
Ekologové jsou opačného názoru a naléhají na rychlý přechod na obnovitelné zdroje energie.
"Manažeři atomových koncernů budou bojovat o každý rok, o který by mohli prodloužit životnost svých nebezpečných, na profit zaměřených, prastarých reaktorů," zdůraznil jaderný expert organizace Greenpeace Deutschland Tobias Riedl.
Voda a vítr jsou levnější
Ekologické organizace poukazují na skutečnost, že elektřina vyráběná pomocí energie vody a větru je už dnes podstatně levnější než ta, kterou poskytuje jádro či uhlí. A to nejenom podle propočtů Greenpeace.
Nedávná studie Fóra pro ekologicko-sociální tržní hospodářství (FÖS) udává cenu jedné kilowatthodiny vyrobené v uhelné elektrárně jako 12,1 eurocentů. V případě elektřiny pocházející z jaderné centrály je to dokonce 12,8 eurocentů.
Vodní elekrárny vyrábějí oproti tomu podle FÖS elektřinu za 6,5 eurocentů, větrné za 7,6 eurocentů.
Elektřina z obnovitelných zdrojů je levnější i podle údajů amerického ministerstva energetiky. Jedna megawatthodina elektřiny z jádra tak přijde na 103 dolarů, jedna megawatthodina elektřiny vyrobené ve vodní elekrárně na 86 dolarů, v případě větrníku pak na 97 dolarů.
Drahá je ovšem elektřina vyráběná větrnými turbínami postavenými v moři - náklady činí 243 dolarů na megawatthodinu. A ještě dražší je fotovoltaika - náklady představují 210 dolarů za megawatthodinu.
Greenpeace tvrdí, že cena energie z jádra je ve skutečnosti ještě vyšší, než se oficiálně udává, protože německé vlády v minulosti štědře dotovaly výstavbu atomových elektráren. Od roku 1970 do nich nalilo z kapes daňových poplatníků v přepočtu 186 miliard eur.
