Rekonstrukce: Černobyl, 26. duben 1986, půl druhé ráno

Martin Novák Martin Novák
Aktualizováno 26. 4. 2016 9:43
Před 30 lety došlo k nejhorší jaderné tragédii v historii. Vybuchl čtvrtý reaktor elektrárny v Černobylu. V době katastrofy tak byl v provozu jen dva roky. Připomeňte si minuty a vteřiny, které vedly k největší jaderné havárii historie.
Ti, kteří nasazovali životy. Dělníci, kteří zakonzervovávali Černobyl, třímají v listopadu 1986 transparent hlásající, že úkol vlády bude splněn.
Ti, kteří nasazovali životy. Dělníci, kteří zakonzervovávali Černobyl, třímají v listopadu 1986 transparent hlásající, že úkol vlády bude splněn. | Foto: Reuters

Praha - Před 30 lety explodovala jaderná elektrárna v Černobylu, ale svět o rozsahu katastrofy ještě celý následující den netušil.

Výbuch v Černobylu se odehrál 26. dubna 1986 po jedné hodině v noci a první signál o tom, že se děje něco hrozivého, zaznamenala až 27. dubna ráno při rutinním měření radioaktivity obsluha elektrárny Forsmark ve Švédsku.

Černobylská elektrárna začala svůj provoz v roce 1977, kdy technici spustili první reaktor. Poslední, čtvrtý - ten, který explodoval - fungoval od prosince roku 1984. V době katastrofy tak byl v provozu jen dva roky.

V elektrárně pracovaly čtyři reaktory, každý s elektrickým výkonem 1000 megawattů (tepelný výkon činil 3200 megawattů). První reaktor byl uveden do provozu v září 1977, později byly spuštěny ještě další tři.

Sovětské úřady dlouho tajily i průběh katastrofy a její příčiny. Nabízíme vám stručnou chronologii toho, co se před třiceti lety 130 kilometrů severně od Kyjeva stalo, ačkoliv v popisu událostí se někteří svědci i experti rozcházeli.

25. dubna 1:00

V elektrárně se směna připravovala na provedení testu. Jeho cílem bylo zjistit, zda jsou generátory poháněné turbínou schopné vyrobit dostatek elektřiny pro havarijní napájení vodních pump, pokud dojde k výpadku vnějších zdrojů energie.

25. dubna 14:00

S ohledem na snížení dodávek energie pro Kyjev obdrželo vedení elektrárny žádost, aby test, který předpokládal snížení výkonu reaktoru, o den odložilo. To byla zřejmě jedna z osudových chyb, protože podle výpovědi některých zaměstnanců pak test prováděli lidé, kteří se na něj nepřipravovali a neznali všechny podrobnosti. Reaktor po většinu dne 25. dubna běžel na padesátiprocentní výkon.

26. dubna 00:28

Vedení směny dostalo povolení k zahájení testu.

26. dubna 1:23:04

Přívod elektřiny do vodních pump technici vypnuli, a protože je poháněl turbínový generátor jen setrvačností, vodní tok se snížil. Turbína byla odpojena od reaktoru a tlak páry v jádru reaktoru se zvyšoval.

26. dubna 1:23:40

Obsluha vypnula reaktor, ale katastrofu to neodvrátilo. Průtok chladící vody se výrazně snížil, zatímco výkon reaktoru prudce stoupal. Praskly palivové články a chladící voda se změnila v páru.

26. dubna 1:23:44

Výkon reaktoru vystoupal desetinásobně přes bezpečný limit. Začaly se tavit palivové tyče, které se nepodařilo zasunout.

Pod obrovským tlakem nahromaděné páry nevydržel horní kryt reaktoru. Exploze zničila i střechu elektrárny. Do ovzduší unikla radioaktivita, kusy radioaktivního hořícího grafitu výbuch rozmetal do okolí elektrárny.

26. dubna 1:24

Výbuch zabil na místě dva lidi, další zatím netušili, jak velký je rozsah katastrofy. Vedoucí směny Alexandr Akimov se zprvu domníval, že reaktor nebyl vážně poškozen. Přivolaní hasiči zahájili boj s požárem, ale nevěděli, že jsou vystaveni silnému záření. Hašení vodou způsobilo další menší výbuchy.

26. dubna 5:00

Týmy hasičů dostaly požáry pod kontrolu.

26. dubna 6:00

Vedení elektrárny zastavilo provoz na třetím reaktoru.

26. dubna 22:00

Přivolaný tým specialistů poprvé vyslovil závěr o uniklé radioaktivitě a rozhodl evakuovat 50 tisíc obyvatel města Pripjať, vzdáleného tři kilometry od elektrárny.

27. dubna ráno

Zaměstnanci švédské atomové elektrárny Forsmark naměřili výrazně zvýšenou radiaci. Zjistili však, že vychází z jiného zdroje než z jejich reaktorů. Tak se svět poprvé dozvěděl, že se stala na území SSSR "nějaká katastrofa".

27. dubna 14:00

Začala evakuace města Pripjať.

28. dubna

Sovětská tisková kancelář TASS poprvé zveřejňuje zprávu o nehodě, ale značně ji bagatelizuje. V podobném duchu pak informovala i československá média.

Noc z 29. na 30. dubna

Měřicí přístroje v elektrárně Dukovany zaznamenaly zvýšenou radiaci nad Československem.

2. května

Začala evakuace veškerého obyvatelstva z okruhu 30 kilometrů kolem elektrárny Černobyl.

6. května
Skončila operace, během níž vrtulníky zasypávaly zničený reaktor pískem, hlínou, olovem, vápencem a bórem.

Listopad 1986 

Dokončena stavba takzvaného betonového sarkofágu, který zakryl zničený reaktor.

Červenec 1987

Ředitel elektrárny Viktor Brjuchanov dostal trest deseti let vězení, odseděl si jen tři. Alexandr Akimov, vedoucí směny, která prováděla test 26. dubna 1986, zemřel dva týdny po nehodě na ozáření. 

Od roku 1991

Ukrajinská vláda postupně uzavřela všechny tři zbývající bloky černobylské elektrárny. První v roce 1991, druhý o pět let později a poslední, třetí, v roce 2000.

Třicet let po černobylské jaderné katastrofě už v Bělorusku, v oblastech nejvíce postižených radioaktivním spadem, žije jen velmi málo lidí. | Video: Radio Free Europe/Radio Liberty
 

Právě se děje

před 1 hodinou

V 88 letech zemřela filozofka Eva Formánková. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77

Ve věku 88 let zemřela filozofka a redaktorka Eva Formánková. V 60. letech stála u vzniku edice Váhy, která se věnovala nemarxistické filozofii. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77. Formánková zemřela v neděli v Praze, poslední rozloučení se uskuteční v pátek od 14:30 na olšanském hřbitově. ČTK o tom dnes informoval její syn Jaroslav Formánek.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Příští rok bude pro ochranu klimatu rozhodující, prohlásil generální tajemník OSN

Příštích 12 měsíců bude pro světové společenství rozhodující v boji proti klimatické krizi. Prohlásil to ve středu podle agentury DPA generální tajemník OSN António Guterres na madridské konferenci OSN o změnách klimatu (COP25). Je podle něj třeba uskutečnit to, co vědci označují za nezbytné.

"V roce 2020 musíme splnit, co vědci stanovili jako nezbytnost, nebo my a všechny následující generace zaplatíme nesnesitelnou cenu," varoval Guterres. Svět se podle něj bude oteplovat a stávat nebezpečným rychleji, než se kdy pokládalo za možné. Emise oxidu uhličitého budou muset od příštího roku začít klesat, pokud mají zůstat cíle pařížské klimatické dohody na dosah. "Potřebujeme větší ctižádost, více solidarity a více naléhavosti," vyzval Portugalec.

COP25 ve španělské metropoli zasedá od 2. prosince a skončí tento pátek. Tématem je boj s klimatickými změnami a detaily týkající se realizace pařížské klimatické dohody z roku 2015. Ta má za cíl udržet vzestup průměrné globální teploty co nejvíce pod dvěma stupni Celsia, pokud možno na 1,5 stupni v porovnání s teplotou v předindustriálním období. Zachování současných podmínek by ovšem podle vědců mohlo znamenat oteplení do konce tohoto století až o tři stupně Celsia.

Zdroj: ČTK
Další zprávy