Částka 600 milionů eur má pomoci hlavně Pákistánu, Uzbekistánu, Tádžikistánu a také Íránu popasovat se se stovkami tisíc až miliony Afghánců, kteří tam podle předpokladů budou hledat útočiště. Peníze by měly sloužit na stavbu uprchlických center nebo třeba na úhradu lékařské péče.
Kromě této částky EU navýšila na 200 milionů eur pomoc humanitárním organizacím, které stále ještě operují v Afghánistánu a jsou schopny lidem v nouzi dodat základní potraviny. Zmíněné částky půjdou ze společného rozpočtu unie.
Finanční pomoc Evropanů vzešla z úterní mimořádné schůzky ministrů vnitra v Bruselu a potvrzuje změnu, kterou EU prodělala za posledních šest let. Zatímco v době syrské krize část států tlačila na solidaritu s uprchlíky a chtěla jim nabídnout útočiště na území členských států, tentokrát jsou evropští představitelé zajedno, že Afghánci musí zůstat před branami Evropy.
"Všichni jsme se shodli, že ten problém se musí řešit v místě. Rozhodně by Evropa neměla působit tak, že zve do Evropy. Migrace do Evropy není řešením," řekl po úterní debatě se svými resortními kolegy český ministr vnitra Jan Hamáček. Vicepremiér a šéf ČSSD dodal, že lucemburský zástupce, jehož země před schůzkou apelovala na větší vstřícnost vůči Afgháncům, zůstal "víceméně osamocen". "Nikdo nevystupoval tímto způsobem," dodal Hamáček.
Některé státy ještě před úterní schůzkou oznámily, že přijmou na svoje území určitý počet Afghánců nad rámec spolupracovníků NATO, které už evakuovaly nebo ještě chtějí evakuovat ze země. Konkrétně Německo zvažuje nabídnout místo 40 tisícům z nejohroženějších skupin tamních obyvatel, konkrétně lidskoprávním aktivistkám, afghánským političkám nebo novinářkám. Jan Hamáček v této souvislosti potvrdil, že Česko už nikoho přesídlit nehodlá. "My jsme odvezli ty, kteří pracovali pro Českou republiku. Žádná další místa neplánujeme," řekl Hamáček.
Vicepremiér a lídr ČSSD také řekl, že na schůzce ministrů vnitra nepadla žádná konkrétní částka pomoci sousedním státům v regionu. Deníky Financial Times, El País a další s odkazem na svoje zdroje mezi euroúředníky uvedly shodnou částku 600 milionů eur, kterou má nyní Evropská komise připravit k uvolnění.
Hamáček uvítal obecně finanční pomoc a dodal, že by nebyl ani proti zaslání peněz Íránu, který je pod mezinárodními sankcemi kvůli vývoji svých jaderných zbraní. "Můj názor je takový, že pokud je potřeba řešit migraci s okolními státy, protože v Evropě není pro všechny místo, tak je mezi nimi i Írán," řekl Jan Hamáček novinářům v Bruselu.
Afghánistán byl jediné téma na ad hoc schůzce ministrů vnitra. EU ale v tuto chvíli řeší zároveň krizi na své východní hranici, kdy přes Litvu, Lotyšsko a Polsko posílá z území Běloruska tamní vůdce Alexandr Lukašenko nelegální běžence do Evropy. Brusel to označil za "akt agrese" a podpořil stavbu plotu podél polské a litevské hranice s Běloruskem.
