Paříž - Budoucí prezident Emmanuel Macron se svým centristickým hnutím nepřestává otřásat francouzskou politickou scénou.
Tradiční strany, tedy socialisté a konzervativní Republikáni, které se léta střídaly u moci, jsou v rozkladu a jejich potíže se každým dnem prohlubují.
Francii přitom už za pár týdnů čekají klíčové volby do dolní komory tamního parlamentu, Národního shromáždění. Teprve v nich se rozhodne, zda Francouzi dají Macronovi příležitost prosadit reformy, kterými chce modernizovat francouzskou ekonomiku.
Pokud Macron se svým hnutím, které stačil přejmenovat na "Republika na pochodu" (původně Vpřed!), nezíská většinu, jeho program zůstane z velké míry jen na papíře.
"Bez úspěchu v parlamentních volbách není vítězství v prezidentských volbách kompletní," shodují se francouzská média.
Polovinu tvoří ženy
Macron, který se už v neděli oficiálně přestěhuje do sídla francouzských prezidentů, Elysejského paláce, nemůže ztrácet čas. Média odpočítávají dny do dvoukolových parlamentních voleb, které se konají 11. až 18. června.
Budoucí prezident už dříve slíbil, že jeho hnutí postaví kandidáty do všech 577 volebních obvodů. Původně měl představit jejich kompletní seznam už tento čtvrtek, jenže to se mu nepodařilo.
Zveřejnil jich "jen" okolo 430, další představí v následujících dnech. Splnil také svůj dřívější slib - zhruba polovina jsou nové tváře, které nikdy "nepůsobily ve volené funkci". A polovina všech jsou ženy.
Všichni zájemci museli poslat speciální přihlášku online. Z více než 15 000 žádostí si pak vybírala speciálně vytvořena komise v čele s dlouholetým a respektovaným politikem Jeanem-Paulem Delevoyem.
Nejmladšímu kandidátovi je 24 let, nejstaršímu 72. Mezi kandidáty je i několik studentů, zhruba deset nezaměstnaných a asi dvacítka lidí v důchodu.
Za Macronovo hnutí budou bojovat například známý francouzský matematik Cédric Villani nebo bývalá zápasnice s býky Marie Saraová.
Valls má smůlu
Jedním z kandidátů Macronova hnutí se chtěl stát i jeho dřívější šéf, expremiér Manuel Valls, který neuspěl v primárkách socialistické strany. Macrona veřejně podpořil už před prezidentskými volbami.
Valls ale narazil na chladnou reakci. Na rozdíl od dalších zájemců totiž nepodal speciální přihlášku online, a nesplnil tak kritéria.
"Pravidla jsou pro všechny stejná, i pro bývalé premiéry," poznamenal k tomu Delevoye s tím, že jeho úkolem "není recyklovat politiky".
Vallse sice Macronovo hnutí do svých řad nevzalo, současně ale proti němu v jeho volebním obvodě nepostaví žádného protikandidáta.
Nejen kvůli Vallsovi se Macronovo hnutí dostalo před dilema. Mělo by přijímat přeběhlíky z dalších politických stran? Na jednu stranu v nich získá cenné zkušenosti i známé tváře, na druhou se vzdá svého slibu, že "omladí" francouzskou politiku a přinese změnu.
Socialisté v potížích
Vallsovy kroky ukazují na prohlubující se rozklad socialistické strany, jež ztrácí půdu pod nohama.
"Socialistická strana je mrtvá," prohlásil Valls, kterého nyní socialisté hodlají vyloučit z partaje.
Z ní zřejmě odejde i Benoit Hamon, který za tuto partaj neúspěšně kandidoval v prezidentských volbách. Sám chce brzy založit vlastní levicové hnutí.
Zatím tak odolává námluvám krajně levicového Jeana-Luca Mélenchona, který v prvním kole prezidentských voleb skončil čtvrtý se ziskem téměř 20 procent hlasů. Ten Hamonovi nabídl, aby spojili své síly a zastavili tak tříštění francouzské levice.
Nová politická hnutí po vzoru Macrona zakládají i další politici. Mezi nimi i starostka Paříže Anna Hidalgová společně s bývalou ministryní Martine Aubryovou.
Spolupráce, nebo ne? Republikáni váhají
V krizi jsou také konzervativní Republikáni. Jejich vedení uvedlo, že všechny, kdo podpoří Macronovo hnutí, čeká vyloučení ze strany. K budoucímu prezidentovi by se chtěl přidat například i bývalý ministr zemědělství Bruno Le Maire. Ani on ale nevyplnil online přihlášku do hnutí.
V otázce, jaký postoj zaujmout k Macronovi, jsou republikáni rozděleni. Část z nich podporuje konstruktivní spolupráci, jiní ale tvrdí, že strana by i nadále měla postupovat samostatně a získat co nejvíce křesel ve volbách do Národního shromáždění.
Republikáni aktuálně intenzivně pracují na změně programu - hodlají ustoupit z příliš tvrdých úsporných kroků, které v rámci neúspěšné prezidentské kampaně prosazoval jejich kandidát Francois Fillon.
Co čeká Národní frontu?
Období reflexe čeká i na Národní frontu. Ta krátce po prezidentských volbách přišla o jednu ze svých hlavních tváří - z politického života se na čas stáhne sedmadvacetiletá Marion Maréchal Le Penová, vnučka zakladatele strany Jeana-Marieho Le Pena a neteř Marine Le Penové.
Marion, která se kdysi v barvách Národní fronty stala nejmladší poslankyní v Národním shromáždění, už nebude svůj mandát obhajovat. Uvedla, že místo politiky se bude věnovat své malé dceři a hodlá zkusit štěstí v soukromém sektoru.
Právě Marion je osobně, ale také názorově blízká zakladateli strany, Le Penovi. Ostřeji vystupuje proti potratům a je vyhraněnější vůči homosexuálům. Na druhou stranu nevystupuje proti euru a volnému obchodu, na rozdíl od své tety.
"Hluboce lituji rozhodnutí Marion. Jako matka jí ale rozumím," uvedla na Twitteru Marine Le Penová. Mnohem razantněji reagoval Jean-Marie Le Pen.
Comme dirigeante politique je regrette profondément la décision de Marion mais hélas, comme maman, je la comprends. MLP
— Marine Le Pen (@MLP_officiel) May 10, 2017
"Považuji to za dezerci. Marion byla pro mnohé voliče a příznivce Národní fronty nadějí," prohlásil.
I Národní fronta se potýká s narůstajícími vnitřními rozpory. Jedna část, kterou kromě Marine Le Penové představuje například i její pravá ruka, poradce Florian Philippot, ostře vystupuje proti volnému obchodu a evropské integraci, a potažmo i euru.
A pak je tu druhá část, která je konzervativnější v sociální oblasti, ale otevřenější v otázce EU a eura. A ta právě Philippota a jím nastavenou euroskeptickou linii viní z neúspěchu ve francouzských prezidentských volbách.
Napětí mezi těmito dvěma frakcemi uvnitř Národní fronty, kterou v příštích měsících čeká i změna jména, se budou i do budoucna vyostřovat.
Co říkají průzkumy?
Společnosti na průzkum veřejného mínění společně s Emmanuelem Macronem patří mezi vítěze prezidentských voleb ve Francii. Podařilo se jim totiž správně odhadnout výsledek prvního i druhého kola.
Týden staré průzkumy ukazují, že Macronovo hnutí by v 577členném parlamentu mohlo získat 249 až 286 křesel. Dostalo by se tak doslova na dosah od potřebné většiny 289 hlasů.
Pravice by mohla získat 200 až 210 poslanců, Národní fronta pak 15 až 25. Velký debakl pak podle průzkumů společnosti OpinionWay čeká na socialisty. Ti by měli získat 28 až 43 křesel.
