Kdo a kde volil ve Francii proti takzvaným elitám? Chudí a nezaměstnaní mají s Macronem problém

Martin Novák Martin Novák
10. 5. 2017 7:33
Emmanuel Macron je od neděle novým francouzským prezidentem. Jeho neúspěšná rivalka, nacionalistka Marine Le Penová, sice jasně prohrála, pro svoji Národní frontu ale i tak dosáhla historicky největšího úspěchu: 34 procent hlasů oprávněných voličů. Pokud Le Penová získá pro svoji stranu podobný výsledek i v parlamentních volbách v červnu, bude mít ve francouzské politice velké slovo. Díky voličům, kterým globalizace a otevření trhů nebo hranic nepřineslo štěstí. A které bude muset nový francouzský prezident přesvědčit o svých nových plánech.
Marine Le Penová.
Marine Le Penová. | Foto: Reuters

Paříž - Jasné vítězství Emmanuela Macrona nad Marine Le Penovou v nedělních prezidentských volbách ve Francii se dá číselně vyjádřit třemi způsoby.

V procentech je to 66 proti 34. V celkových počtech odevzdaných hlasovacích lístků 21 milionů proti 11 milionům.

Ještě impozantnější pro Macrona je skóre 105:2. Znamená vítězství v departementech, jak Francouzi říkají svým základním správním jednotkám.

Kandidátka krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penová vyhrála jen v regionech Calais a Aisle. Tedy na sever od Paříže.

Už z výsledků prvního kola bylo patrné, že sever a severovýchod země patří k oblastem, kde mají nacionalisté nejvyšší podporu.

Nezaměstnaní a chudí 

Potvrdila se tak očekávání, že krajní pravice, která se vymezuje vůči tzv. establishmentu, volnému obchodu i trhu, má největší zázemí v oblastech s vysokou nezaměstnaností a nižším vzděláním.

Kde Francouzi volili Marine Le Penovou?
Kde Francouzi volili Marine Le Penovou? | Foto: Aktuálně.cz

Což odpovídá severu a severovýchodu Francie.

Paříž nabízí úplně opačný obraz. Rozdíl ve druhém kole tady byl drtivý. Devět z deseti Pařížanů hlasovalo pro Macrona.

Ve Spojených státech dostal Donald Trump v nedávných prezidentských volbách celkově méně hlasů než Hillary Clintonová. Volby mu ale vyhrály oblasti, ve kterých převládají bílí voliči s nižším vzděláním a ve kterých je vysoká nezaměstnanost.

Podobný trend ukazovalo i referendum o vystoupení Velké Británie z Evropské unie. To sice nebylo hlasováním pro konkrétní politiky, ale i v něm byl identický společný jmenovatel: méně prosperující oblasti zvítězily nad regiony, kterým se daří.

Lidé s nižší kvalifikací a nižším vzděláním porazili ty, kteří jsou na tom opačně. Pro brexit byly hlavně sever a východ Anglie.

Německu se budou konat parlamentní volby letos v září. Leccos napovídají průzkumy i výsledky zemských voleb.

Největší preference pro krajní pravici (Alternativa pro Německo) nebo krajní levici (Die Linke) jsou až na výjimky ve spolkových zemích s nejhoršími ekonomickými ukazateli. Tedy v Meklenbursku - Předním Pomořansku, Sasku-Anhaltsku, Braniborsku, Durynsku.

Globalizace a její poražení    

"Po čtvrtstoletí globalizace, otevírání trhů a otevírání hranic a komunikace vznikl svět, ve kterém si libují elity s určitým vzděláním. Jejich povolání souvisí s tímto vývojem, cestují a tak dále," charakterizoval situaci ještě před volbami v USA a Francii pro Aktuálně.cz francouzský politolog českého původu Jacques Rupnik.

Podle něj to ale nemusí vyhovovat té části obyvatelstva, která se naopak cítí postižena. "Vidí neblahé důsledky tohoto vývoje. Například že pracovní místa se stěhovala ze Západu do Asie. Myšlenka, že otevřený globální svět je ku prospěchu všem, že to je win-win situace, je pro ně pohádka. Tedy pro značnou část obyvatelstva v USA i Evropě," dodává Rupnik.

Francouzský departement Calais, ve kterém vyhrála i v druhém kole prezidentských voleb Marine Le Penová, se potýká s problémem imigrantů, kteří se snaží dostat do Velké Británie.

Symbolizoval to obrovský přistěhovalecký tábor u Calais, známý pod názvem Džungle. Francouzská policie ho rozebrala loni v říjnu.

Nacionalistka Le Penová v programu slibovala zásadní opatření proti imigraci, což právě v Calais hrálo důležitou roli v rozhodování voličů.

Podobně tomu bylo nedávno i v Rakousku.

Před loňskými prezidentskými volbami agentura Reuters zjistila, že kandidát krajně pravicové Svobodné strany Rakouska Norbert Hofer má velké preference v pohraničním městě Nickelsdorf.

Město leží na hranici s Maďarskem. A v roce 2015 přes něj přecházely statisíce běženců dál do Rakouska nebo Německa.

Nově zvolený francouzský prezident Emmanuel Macron slíbil občanům, že bude ctít republikánské principy svobody, rovnosti, bratrství. | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 11 minutami

Izraelští poslanci nenašli nového premiéra, v březnu se budou konat další volby

Izraelským poslancům se ve středu ve stanoveném termínu nepodařilo najít příštího premiéra. Mimořádné volby, od letošního dubna už třetí, se tak budou konat v březnu 2020.

Debata o zákonu, který stanoví náležitosti příštích voleb, v parlamentu stále trvá. Volby by se podle agentury AFP měly uskutečnit 2. března.

Zdroj: ČTK
před 51 minutami

Španělský král pověřil premiéra Sáncheze sestavením další vlády

Úřadující španělský premiér a šéf socialistů Pedro Sánchez ve středu po jednání se španělským králem Felipem VI. oznámil, že od panovníka přijímá pověření k pokusu o sestavení nové vlády. Upozornil však, že celý proces pravděpodobně potrvá ještě týdny.

Sánchez uvedl, že od příštího týdne se pokusí získat na svou stranu další politické subjekty ve značně fragmentovaném parlamentu. "Žádná jiná alternativa není možná," zdůraznil socialistický politik. Hlasování o důvěře nové vládě v parlamentu však budou podle Sáncheze pravděpodobně předcházet ještě týdny jednání.

Socialisté (PSOE) zvítězili v listopadových předčasných volbách, ale nepodařilo se jim získat nadpoloviční většinu v parlamentu. Ze 350 poslanců jich mají pouze 120.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

V 88 letech zemřela filozofka Eva Formánková. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77

Ve věku 88 let zemřela filozofka a redaktorka Eva Formánková. V 60. letech stála u vzniku edice Váhy, která se věnovala nemarxistické filozofii. Jako jedna z prvních podepsala Chartu 77. Formánková zemřela v neděli v Praze, poslední rozloučení se uskuteční v pátek od 14:30 na olšanském hřbitově. ČTK o tom dnes informoval její syn Jaroslav Formánek.

Zdroj: ČTK
Další zprávy