Praha - Sedmimilionový středoamerický El Salvador má pověst země, která se jen pomalu vzpamatovává z následků kruté občanské války, která trvala od konce sedmdesátých až do počátku devadesátých let.
Země plné zbraní, kde dnes místo guerill a armády bojuje policie s brutálními gangy a obchodníky s drogami. Země, která má jednu z nejhorších statistik vražd na počet obyvatel.
Podle salvadorské ministryně zahraničí Marisol Arguety de Barillas je to však pověst nezasloužená. Stát prý od doby vnitřního konfliktu, který si vyžádal 75 tisíc obětí, ušel velký kus cesty a pilně pracuje na budování demokratických institucí.
V rozhovoru pro Aktuálně.cz se tato neformálně a příjemně působící ministryně rozpovídala o ganzích a úloze armády v bojích s překupníky, blízkém vztahu El Salvadoru ke Spojeným státům, regionální integraci po vzoru EU i o tom, co musí stát udělat, aby byl přechod z občanské války do mírového stavu trvalý.
Čtěte také: Základní fakta o El Salvadoru
Rozhovor se uskutečnil při příležitosti státní návštěvy ministryně v Česku.
Učíme, jak ven z občanské války
Aktuálně.cz: Známe El Salvador jako zemi zmítanou občanskou válkou v osmdesátých letech. Jak se změnil od té doby, co byly roku 1992 podepsány mírové dohody?
Argueta de Barillas: Udělali jsme od té doby strukturální a institucionální reformy, které dovolily úspěšný demokratický rozvoj. Máme úspěšný mírový proces a proces usmíření. Respektujeme nyní lidská práva a svobody a podílíme se na regionální integraci.
Prostřednictvím našich zkušeností s mírovým procesem pomáháme zemím jako Guatemala, Haiti, Mozambik nebo Východní Timor. Chceme posílit mír a neopakovat bolestivou etapu naší historie.
A.cz: Co je nejdůležitější pro zemi, které přechází z občanské války do normálního stavu?
Je nutné otevřít prostor pro svobodu slova a názoru, aby bylo nasloucháno všem vrstvám populace: vytvořit demokracii, která nikoho nevylučuje. Násilí není tím nejlepším způsobem, jak řešit vzájemné rozdíly. Je zde přímé spojení mezi mírem, demokracii a prosperitou. To je to nejdůležitější, co jsme se - bolestivou cestou - naučili. Během války jsme žili deset let odtrženi od světa a zdrojů, které by nám dovolily se rozvinout.
Změňme obraz El Salvadoru
A.cz: Co nyní vidíte jako největší problém El Salvadoru?
Potřebujeme změnit obraz, který o nás svět má, abychom se mohli podílet na procesu globalizace. Musíme tento obraz aktualizovat. Ukázat demokratický, dynamický a mírový Salvador.
Tři tisíce českých turistů, kteří minulý rok přijeli do Salvadoru, mohu být prvními posly tohoto obrazu.
A.cz: Je možné změnit obraz El Salvadoru v zahraničí, když máte jedny z nejvyšších statistik vražd na světě a ještě šly v posledních letech nahoru?
Ne ne, minulý rok poklesly o 40 procent.
A.cz: Viděl jsem statistiky z let 2003 až 2005. Tehdy se zvýšily z 37 (na sto tisíc obyvatel) na 56.
Salvador musí předcházet násilí mladých lidí, kteří se stávají členy gangů. Jde o problém, který má celá Střední a Latinská Amerika. Tyto gangy se vytvořily z imigrantů do Los Angeles, kteří chtěli čelit tamním gangům z Mexika. Říkají si maras.
Tyto maras vytvořily o zemi negativní obraz, ale zločinnost je pod kontrolou. Nyní investujeme mnoho zdrojů, abychom zabránili násilí mezi mládeží, abychom mu předešli. Investujeme do parků, sportovišť a jiných platforem pro rekreaci. Chceme, aby mladí lidé mohli vložit svou energii do něčeho jiného, než je zločin.
Připravuje se také iniciativa zvaná půlnoční sportování,která se osvědčila v Brazílii. Zjistili jsme, že většina zločinů je spáchána okolo půlnoci, takže nyní se propaguje půlnoční fotbal, tedy v zemi velmi populární sport.
Vymezit role policie a armády je nutnost
A.cz: Hodně se teď mluví o Mexiku a o tom, že poslalo do ulic armádu, aby bojovala s drogovými gangy. Kritici však namítají, že sama armáda porušuje lidská práva občanů, protože nemá ten správný výcvik. I El Salvador poslal armádu, aby bojovala s překupníky...
Ano, ale armáda v El Salvadoru nemá pravomoci policie, pouze podporuje její práci. Má zdroje, zkušenosti, disciplínu. Ale nemá právo zatýkat.
Čtěte také: Mexiko bojuje s drogovými gangy. A mrtvých přibývá
A.cz: Jakým způsobem je možné naučit armádu, aby nepáchala zločiny na civilistech?
Pokud mluvíme o El Salvadoru, uvědomte si, že to byla odlišná situace. Byli jsme uprostřed občanské války a armáda dělala svou práci v kontextu války (z většiny vražd během války byla obviněna právě armáda - pozn. red.).
Nyní je armáda demokratickou institucí, která participuje při mírových misích OSN a pomáhá při domácích katastrofách, jako jsou zemětřesení nebo povodně. Je to instituce, která změnila svou roli z válečné na mírovou a demokratickou.
Vzorem je EU
A.cz: Co je možné v tomto smyslu doporučit zemím, které se nacházejí v občanské válce? Například Iráku, kde má El Salvador své vojáky?
Je nutné, aby byly instituce schopné se transformovat a přijmout svou roli v mírových podmínkách. Je to zcela zásadní pro to, aby se mohla aplikovat nová politika.
(V El Salvadoru) bylo například nutné přesně definovat, jakou roli má armáda a čím se liší od role policie. Bylo určeno, že se armáda stará o humanitární mise a ochranu národní suverenity.
Máme i regionální bezpečnostní strategii, protože jsme zjistili, že snahy jednotlivých zemí o boj se zločinností a obchodem s drogami nestačí. Takže máme strategii zahrnující i sousední země - pokud se snažíte o integraci jako Střední Amerika a otevřete své hranice, otvíráte je i zločincům.
A.cz: Je vzorem integrace států Střední Ameriky Evropská unie?
Ano, to je konečným cílem Středoamerického integračního systému (SICA), který zahrnuje země od Belize a Guatemaly až po Panamu. Máme regionální banku, Středoamerický soudní dvůr a Středoamerický parlament. Sledujeme kroky, které při své integraci podnikla Evropská unie.
Venezuela a USA by se měly respektovat
A.cz: Tzv. Méridská iniciativa amerického prezidenta Bushe a mexického prezidenta Felipe Calderóna připisuje 65 milionů dolarů Střední Americe na boj s pašeráky drog. Kam ty peníze půjdou?
Doufáme, že bude více investováno do soudní reformy, lepšího sdílení informací, profesionalizace policejních složek a posílení důvěry občanů v bezpečnostní instituce. To, co Méridská iniciativa nabízí, však není k potření zločinnosti, obchodu s drogami a terorismu dostatečné.
Více o Méridské iniciativě: USA dají Mexiku přes miliardu dolarů. Na boj s drogami
A.cz: Jak nyní jako velmi silný spojenec USA i administrativy George Bushe vnímáte prezidentské volby v USA?
Nejde o kooperaci s jednou stranou, ale s kýmkoli, kdo bude zvolen. Jsou zde důležitá témata, především zabezpečit tisíce salvadorských imigrantů žijících v USA a respekt k jejich bezúhonnosti. Také debatujeme o možnosti reforem imigračního systému: chceme, aby měli tito lidé v USA své zázemí. Máme i společná témata v oblastech bezpečnosti, boje proti terorismu a obchodu s drogami.
A.cz: Boj s pašeráky drog stojí celou Ameriku mnoho životů, objevují se názory, že by je bylo lepší legalizovat. Co si o tom myslíte?
Nejsem pro legalizaci. Nemyslím si, že bychom měli učinit systém pracující se zákazem drog flexibilním. Mohlo by to být také vnímáno jako pobídka k propagaci drog mezi mladými. Předpokládá se, že to, co je legální, je to, co je správné. Obsah zákonů má morální charakter a drogy by neměly být součástí toho, co je povoleno.
A.cz: Co si myslíte o antagonismu mezi Spojenými státy a Venezuelou, které se přetahují o váš region?
Je tu silný ideologický prvek. Je nutné se vzájemně respektovat.
Zakladatel strany i jednotek smrti
A.cz: Jste ve vládě strany ARENA, kterou roku 1981 založil Roberto D´Aubuisson. Ten podle historiků během občanské války šéfoval paravojenským komandům zodpovědným za smrt tisíců lidí, mimo jiné biskupa Óscara Romera. Jaký je nyní vztah strany k této figuře?
Především musím říci, že nebyl objeven žádný důkaz, který by D´Aubuissona usvědčoval z vraždy monsignora Romera, ani Komise pro pravdu OSN nic takového neprokázala. Chci zdůraznit, že během dvaceti let vlády ARENy země upevnila demokratické struktury.
Otevřely se dveře tomu, aby se mohla Fronta Farabunda Martího za národní osvobození (FMLN) tohoto procesu účastnit coby politická strana a ne jako guerilla, která také dříve způsobila mnoho bolesti salvadorskému lidu.
FMLN se rovněž naučila nepoužívat násilí coby metodu a je nyní součástí našeho demokratického schématu.
