Freetown - "To slovo úplně nesnáším. Zničilo moji rodinu i vzdělání," vypráví teprve třináctiletá Bintu Sannohová ze Siery Leone. Řeč je o jednom z nejskloňovanějších výrazů poslední doby, totiž o ebole.
"Život byl těžký, ale OK. Žiji se svou tetou a mnoha příbuznými na velkém pozemku. Vždycky jsme byli chudí, ale také šťastní. Ale teď jsme vystrašení. Příliš mnoho lidí, přátel a rodin zemřelo a stále umírá. Počty sirotků každý den vzrůstají."
Pověsti o krvelačných lékařích
Serveru The Guardian děvče popsalo, že zpočátku virus nikoho v jejím okolí neznepokojoval a mnozí lidé jednoduše odmítali věřit zástupcům všemožných neziskových a dalších organizací, kteří přicházeli šířit osvětu.
Regionem se začaly šířit různé pověsti. Kolovaly historky, že lékaři touží po krvi pacientů.
Celé téma se navíc brzy zpolitizovalo. Zatímco jedni tvrdili, že rodící se epidemie je pouhý výmysl, pro druhé šířící se virus představoval cestu k obviňování vlády.
"Potom, na začátku srpna, se situace změnila. Vláda zakázala cestování dovnitř a vně okresů Kenema a Kailahun," vzpomíná dívka. Řada chudých rodin přišla o další peníze. Dívčina teta už nemohla jezdit za nákupem levnějších potravin na vzdálenější trh. "Byli jsme v pasti," říká Bintu. "A stále jsme."
Pak ebola dorazila k nám...
"Věci se v mnohém zhoršily, když ebola dorazila do naší komunity," pokračuje děvče.
Místní lékárník onemocněl a zemřel, přičemž nakazil i řadu dalších lidí, kteří s ním v posledních chvílích jeho života bez obav dál přicházeli do kontaktu. Tvrdil jim, že má vřed, a všichni mu věřili. Vždyť měl v tomto ohledu větší znalosti než ostatní.
Jenže po jeho smrti nemocnice potvrdila, že šlo právě o ebolu. A pro nemocné začali přijíždět zdravotníci, kteří celou komunitu děsili.
"Zvuk sanitky nás děsil, zvláště děti. Komunitu sevřela panika. Lidé věří, že kohokoli sebere sanitka a odveze ho do nemocnice, ten zemře."
"Přišli k nám domů a vynesli matrace a povlečení a zapálili je, vnitřek naší ložnice a předpokoj vystříkali. Sledovala jsem se slzami v očích, jak to samé dělali v každém domě, kde někdo zemřel nebo se nakazil ebolou. Ten pohled byl děsivý."
Hladověli jsme a karanténa začala
Virus nakazil i její tetu, měla ale štěstí a jako jedna z mála přežila. Během čtrnácti dnů zemřelo v okolních domácnostech na 17 lidí, další byli v nemocnici.
"Přestože moje teta byla propuštěna z nemocnice, byla tak slabá, že nemohla jít hledat jídlo nebo něco pro rodinu připravit, takže jsme opravdu hladověli. Nikdo nám první dva týdny izolace nepřinesl vodu ani jídlo,“ vysvětluje Bintu.
Karanténa byla pro místní těžkou zkušeností a jejich už tak tíživou situaci ještě zhoršila. Trpěli hlavně ti nejchudší.
Komunita byla odříznuta od okolního světa a pomyslně vytyčené hranice střežili policisté a vojáci. Obchod se omezil na uzavřený prostor.
Pracovníci charity se k nim dostali až třetí týden izolace, ale z některých potravin, které nabízeli, je bolelo břicho a báli se je jíst, aby si pak ostatní nemysleli, že mají příznaky eboly.
Mnozí hrozbu nechápou...
Velkým problémem je podle ní nepochopení lidí, kteří své nemocné raději léčí doma, než by je poslali do nemocnice. Od nich se pak epidemie šíří dál.
Jen v její komunitě už osiřelo přes sto dětí. Bintu se bojí, co s nimi bude a jestli se vůbec budou moci vrátit do školy. Zda do školní lavice ještě někdy zasedne i ona, zda na to budou mít peníze. A kolik spolužaček a spolužáků tam zasedne s ní.
Dívky, které nemají peníze, jsou podle Bintu nucené hledat si muže a záměrně s nimi otěhotnět. "Bojím se, že než se znovu otevřou školy, bude chybět spousta lidí kvůli chudobě a těhotenství."
Být závislý na ostatních
"Je to těžké, být závislý na ostatních," vypráví Bintu. Kvůli nemoci její tety a obtížnému obchodu už projedli svoje peníze. "Trpíme. Pokud nás nezabije ebola, možná nás dostane strádání a hlad – pokud nám do Vánoc nikdo nepomůže."
"Ti, co se nakazili ebolou, a také jejich rodiny trpí samozřejmě nejvíce. Jsou vyprovokováváni a jejich stigma je udržuje v obavách a bez pomoci v izolaci. Nemají co jíst, a dokonce i jejich majetek je bez náhrady pálen," zakončuje dívka s tím, že ale trpí i ostatní. Trpí celá země.
___
Máte rádi zpravodajský on-line deník Aktuálně.cz? Hlasujte pro nás v anketě českého internetu Křišťálová lupa. Svůj hlas nám můžete dát zde. Děkujeme!
