Sarkofág bývalé jaderné elektrárny v Černobylu zasáhl zřejmě ruský dron, na místě začalo hořet. Je situace v něčem nebezpečná?
Je nebezpečná v přístupu k jaderným zařízením, který pozorujeme od začátku války na Ukrajině. Mluvím o narušování prostoru jaderných zařízení, narušování jejich zabezpečení a strašení radiační havárií, tedy únikem radioaktivních látek.
Podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii je radiace na místě v normálu a nikdo nebyl zraněn. Znamená to, že únik radioaktivních látek mimo černobylskou zónu je v tuto chvíli nereálný?
Přesně tak. Pro představu popíšu, jak to tam vypadá. Havarovaný reaktor v Černobylu stále je. Explodoval v roce 1986, byl tam požár, který uhasili. Během půl roku po havárii tam postavili ikonický černý sarkofág, který se vyskytuje na všech fotkách Černobylu. Ale jelikož ho stavěli narychlo a částečně na základech původních budov, panovaly obavy o stabilitu sarkofágu po zhruba 20 až 30 letech. Takže se začal řešit projekt, který by dal vzniknout něčemu trvalejšímu. Tím vznikl nový kryt čtvrtého bloku černobylské jaderné elektrárny, "stříbrný oblouk", který vidíme teď. Zprovozněn byl v roce 2016, ale pod ním je ještě původní sarkofág.
Dron se tudíž nedostal přímo k reaktoru. Dle videí, která jsem viděla, to vypadá, že se dostal do provozních prostor, jako je vzduchotechnika nebo něco takového. Takže tam skutečně nedošlo k úniku radioaktivních látek. Zároveň je potřeba si uvědomit, že i kdyby výbuch byl větší a rizikovější, úniky, které tam potenciálně mohou nastat, zasáhnou jen okolí Černobylu. Nemůže to ohrozit sousední země. My jsme strašně daleko.
Na Ukrajině probíhá válka. Co kdyby kryt elektrárny zasáhlo víc dronů nebo i raketa, ani v tom případě by vážnější nehoda s dalekosáhlým zásahem nehrozila?
Ne, určitě nehrozí nic ve stylu původní havárie. Kryt je projektovaný na to, aby chránil vnější prostředí před havarovaným reaktorem, aby nedocházelo k úniku radioaktivních látek a zároveň aby chránil vnitřní prostředí třeba před zatékáním podzemní nebo dešťové vody, která by tam mohla působit koroze a degradaci materiálů. Za druhé chrání před tím, aby se voda dostala k roztavenému palivu, což by zvyšovalo riziko obnovení štěpné řetězové reakce. Ale není dimenzovaný na vojenský útok nebo rozsáhlé exploze. Pokud by došlo k jeho vážnějšímu poškození, může sice dojít k rozptylu radioaktivních látek, ale stále by to bylo na území elektrárny a bezprostředního okolí.
Z videí je vidět, že v krytu je nyní díra. Je to technicky problém pro životnost sarkofágu?
Určitě ho budou muset opravit a monitorovat. Nedokážu říct, jak zásadní dopad to bude mít. Není vidět, jestli tam došlo k nějakým zlomům nebo k narušení stability ocelové struktury. Určitě budou muset vyměnit ocelové pláty v místě poškození. Určitě se to bude dál monitorovat, což se ale samozřejmě dělo i dosud.
V jakém stavu obecně je v současnosti bývalá jaderná elektrárna Černobyl?
V Černobylu byly čtyři reaktory, u čtvrtého došlo k havárii a explodoval. Zbývající tři byly ještě poměrně dlouho v provozu. Poslední byl odstaven v roce 2000. Situace je teď taková, že první, druhý a třetí blok je ve fázi takzvaného vyřazování z provozu. Postupně se vyveze použité palivo a odveze se do skladu, postupně se demolují budovy, které už nejsou potřeba. V úplně poslední fázi se rozebírá reaktorová budova, kde je primární okruh a kde hrozí největší dávky (záření) pro pracovníky, protože tam se nachází reaktor a aktivované části.
Nepamatuji si přesně na aktuální harmonogram, ale poslední etapa je v plánu někdy v roce 2030 či 2040. V případě havarovaného bloku je proces specifický, protože palivo nejde jednoduše vyvézt. V důsledku havárie došlo k roztavení paliva a vzniklá tavenina postupně zatekla do různých prostor pod reaktorem, kde zatuhla. Z hlediska vyřazování se jedná o mnohem náročnější a dlouhodobější proces.
Takže práce probíhají na prvních třech blocích i na havarovaném bloku, ale každá v trochu jiném časovém horizontu. Právě oblouk, nový kryt, má životnost 100 let. Do té doby by měly předběžně skončit práce na likvidaci havárie.
A slouží teď bývalá elektrárna k něčemu?
Oblast se využívá poměrně hodně, protože kolem elektrárny jsou vytvořené sklady vyhořelého paliva a zařízení pro zpracování radioaktivních odpadů. Průmyslově je to poměrně aktivní oblast.
