Téměř po osmi letech od oddělení už v Doněcku, Luhansku a v okolí těchto měst není moc věcí, které by připomínaly Ukrajinu. Lidé v obchodech platí rubly, ve školách se učí podle ruských osnov a na ulicích jsou propagandistické billboardy v modro-bílo-červených barvách ruské trikolory.
Před posledními parlamentními volbami zde vedla svoji kampaň vládní strana Jednotné Rusko. Místní doly a továrny vyvážejí místo na Ukrajinu do Ruska, přes půl milionu obyvatel využilo nabídky získat ruský pas a Rusko také vyplácí důchodcům penze a státním zaměstnancům platy, ačkoliv formálně Moskva nezávislost republik neuznává a ani je oficiálně nepokládá za součást Ruska.
V regionu je vysoká nezaměstnanost a nízké platy. Ukrajinská televizní reportérka Jevhenija Podobná, která na Donbase často natáčela, řekla v nedávném rozhovoru pro Aktuálně.cz, že jakákoliv forma opětovného začlenění Doněcku a Luhansku zpět do Ukrajiny bude podle ní složitá.
"Bude těžké vrátit nejen toto území, ale i lidi, kteří tam stále žijí a každý den jsou vystaveni velmi agresivní propagandě. Představte si, že letos na těchto územích chodily do školy děti, které se už narodily za okupace. Od narození jim říkají, že Ukrajina je špatná. Že na Ukrajině jsou fašisté, kteří zabíjejí rusky mluvící lidi, a že na kontrolovaném území jsou ukřižovány děti. Po takovém vymývání mozků povede ke sjednocení dlouhá cesta," soudí ukrajinská reportérka.
Lidé ve velkém odcházejí
Zahraniční novináři mají přístup na území separatistických republik omezený. Alespoň ti, kteří se nechtějí dostat na černou listinu nežádoucích osob na Ukrajině kvůli tomu, že na území separatistů vstoupili nezákonně. Na konci loňského roku se však dostal do Doněcka štáb kanadské televize CBC s povolením ukrajinských úřadů.
Ve svých reportážích kanadští novináři uvedli, že někteří mladí lidé, se kterými mluvili, se chtějí přestěhovat do Ruska, protože v Doněcku není žádná budoucnost a oblast je odstřižená od světa.
V článku vystupuje také muž, který žije blízko frontové linie na straně separatistů, ale část jeho rodiny včetně vnoučat bydlí v Kyjevě. Podle něj by Doněck měl mít autonomii pod ochranou Ruska, ale především se musí přestat střílet. "Jestli bude zase válka jako v letech 2014 a 2015, tak už to prostě vzdám. To už nebude mít smysl žít dál," uvádí muž, který desítky let pracoval na doněckém letišti, toho času rozstříleném po těžkých bojích.
Stejně tak slovenský reportér a autor knihy o válce na Donbase Tomáš Forró soudí, že exodus obyvatel Doněcka a Luhanska po roce 2014 je velký.
"Odešlo mnoho mladých lidí. Zůstali senioři nebo ti, kteří prostě neměli kam jít nebo si už netroufali někde začínat znovu. Pokud vím, podle odhadů odtamtud odešlo zhruba šedesát procent lidí, kteří tam žili do roku 2014," říká Forró. Loni v únoru vydal vůdce takzvané Doněcké lidové republiky Denis Pušilin výnos o zabavení majetku těch, kteří oblast opustili.
Už aby byl mír
Autor tohoto článku zpovídal v říjnu 2019 několik lidí, kteří přecházeli u města Stanycja Luhanska most, přes nějž se lze legálně a s povolením dostat z Ukrajiny na území separatistů. Vyhýbali se přímým a konkrétním odpovědím, nechtěli se pouštět do politiky.
"Byla jsem navštívit dceru v Německu, kde žije. Já jsem zůstala v Luhansku. Doufám, že bude konečně klid a že se vyjedná mír. V Luhansku je teď málo práce, a když máte nějaký právní problém, je to obtížné. Člověk se musí spoléhat hlavně sám na sebe, ale žije se tam zhruba stejně jako na druhé straně," řekla žena, která cestovala do Luhansku z kyjevského letiště.
Přečtěte si reportáž Aktuálně.cz z hranice na Donbase z října 2019:
Obě samozvané republiky - Doněcká a Luhanská - jsou závislé na Moskvě, ale na hranicích mezi sebou mají stanoviště, kde hlídky provádějí kontroly dokumentů a převáženého zboží.
Ani v Doněcké, ani v Luhanské republice už nejsou u moci lidé, kteří se k ní dostali během války v roce 2014. Původní lídr doněckých separatistů Alexandr Zacharčenko zemřel před čtyřmi lety při výbuchu bomby ve své kanceláři. Rusko obvinilo z atentátu Ukrajinu, ale podle Kyjeva šlo o vyřizování účtů ve vedení separatistů.
První vůdce takzvané Luhanské lidové republiky Igor Plotnickij byl zase svržen během převratu v listopadu 2017, puč vedl jeho ministr vnitra. Plotnickij pak uprchl do Ruska.
