Rozhodnutí je vzpruhou pro Chorvatsko, které coby populární prázdninová destinace dlouho usilovalo o přičlenění k zóně volného cestování. I pro Čechy jde ale o důležitou zprávu: až vyrazí příští rok k moři, jeho hranicemi se Slovinskem či Maďarskem bez zastávky prosviští. Kontroly odpadnou.
"Pro české občany to znamená velikou úlevu. Znamená to cestování bez pasů, bez hraničních kontrol. Je to opravdu veliké usnadnění letního cestování," sdělil k tomu český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), který schůzce EU předsedal.
Prvního ledna 2023 odpadnou konkrétně kontroly osob na pozemní hranici a na lodích a od 26. března i na domácích letištích. Chorvatsko se stane sedmadvacátou zemí Schengenu. Ten momentálně tvoří 22 států EU a čtyři země, které jejími členy nejsou.
Jde už o druhou novinku při cestě do Chorvatska, kterou se podařilo dojednat během českého předsednictví. Už v červenci EU schválila vstup země do eurozóny, a Chorvati tak od příštího roku začínají platit eurem.
Vít Rakušan spolu s eurokomisařkou pro vnitro Ilvou Johanssonovou Chorvatům blahopřáli a český ministr si mohl připsat splnění jedné ze svých předsednických priorit. Rozšíření Schengenu vyžaduje souhlas všech členských zemí a ten se Česku v případě Chorvatska podařilo zajistit.
Ze stejného důvodu ale 8. prosinec 2022 nevstoupí do historie jako den, kdy do Schengenu vstoupily hned tři balkánské státy. Pro připojení Bulharska a Rumunska k zemím, které mezi s sebou zrušily hraniční kontroly, se jednomyslný souhlas nenašel. Proti vstupu Rumunska byla jediná země - Rakousko. Proti Bulharsku dvě - Rakousko a Nizozemsko.
Ministr Rakušan i komisařka Johanssonová neskrývali svoje zklamání z několikahodinové debaty ministrů, během níž se Češi pokoušeli odpor Rakušanů a Nizozemců zlomit. Argumenty obou států proti Rumunsku a Bulharsku označili diplomaté z několika zemí za liché a jdoucí naproti domácím publikům. Kritéria pro vstup do Schengenu obě země podle posudku Evropské komise dávno plní.
"Je mi moc líto, že Bulharsko a Rumunsko také nejsou v Schengenu. Byla to naše priorita," prohlásil po jednání Vít Rakušan. "Musím přiznat, že dnešek je pro mě dnem nejen velké radosti nad Chorvatskem, ale také velkého zklamání kvůli Bulharsku a Rumunsku. Obě země splňují všechny podmínky a požadavky," doplnila ho Ilva Johanssonová.
Jak se bude v případě odmítnutých států pokračovat, není úplně jasné. Je možné, že lídři Bulharska a Rumunska budou chtít téma přinést na summit lídrů EU příští týden v Bruselu a tam případně přesvědčit nizozemského premiéra a rakouského kancléře k ústupu.
Obě nesouhlasící země argumentovaly vysokou nelegální migrací na svém území z takzvané západobalkánské cesty. Čísla z terénu ale jejich tvrzení neodpovídají. "Je to čistý populismus ze strany Rakušanů a Nizozemců. Vychází vstříc předsudkům vůči Balkánu v západní veřejnosti," poznamenal mimo záznam diplomat blízký jednáním.
