Kuvajt City – Kuvajt jako první stát na světě vybuduje databázi vzorků DNA. Za v přepočtu 9,1 miliardy Kč.
Podle plánů bude obsahovat jak údaje 1,3 milionu občanů a 2,3 milionu emigrantů, tak i návštěvníků. Vláda se tak rozhodla kvůli hrozbě terorismu a zvýšené kriminalitě v zemi.
"Jsme ve válečném stavu," řekl ministr vnitra Šajch Muhammad Chálid Sabáh krátce po červencovém bombovém útoku, který si v metropoli Kuvajt City vyžádal 27 mrtvých. Krveprolití měl na svědomí přívrženec Islámského státu ze Saúdské Arábie.
Podle Olafa Riesse z Ústavu lékařské a aplikované genetiky při univerzitě v německém Tübingenu půjde o porušení soukromí obyvatel a může to poškodit mezinárodní reputaci Kuvajtu.
Budeme točit lidi na veřejných WC?
"Nucené testování DNA všech občanů a návštěvníků vypadá jako Orwellova noční můra, ale tohle je jen nová realita v bohatém státě při Zálivu," řekl vědeckému časopisu The New Scientist. "Terorismus jako argument je tak nepodložený, že i ten nejméně podezřelý mezi námi by mohl začít přemýšlet o tom, jestli náhodou není nějaký postranní úmysl pro vznik komplexní sbírky DNA."
Evropská společnost pro lidskou genetiku pro změnu napsala ministru vnitra Kuvajtu otevřený dopis, ve kterém apeluje na to, aby vláda zákon zrušila. Obdobný postoj zastává řada dalších organizací, které se zabývají medicínskou etikou.
"Hádám, že natáčení každého, kdo použije veřejný záchod, by bylo taky užitečné, ale tento způsob rušení určitě není důležitý nebo vhodný, stejně jako testování DNA," citoval list The Washington Post Sarah Leah Whitsonovou, ředitelku Human Rights Watch pro Blízký východ, která reagovala na další z argumentů Kuvajťanů, že půjde o praktickou databázi pro snadnější identifikaci teroristů a jejich obětí.
Testování DNA kvůli rozeznání pravých Kuvajťanů?
V samotném Kuvajtu není snadné získat občanství. Ekonomičtí migranti musejí mít před jménem uvedeno Bidún, aby byli snadno rozeznatelní od Kuvajťanů.
V 90. letech si mnoho přistěhovalců vyřídilo falešné dokumenty. Sběr vzorků by jejich podvod odhalil, jelikož DNA je nositelem informace o etnickém původu člověka.
"Je možné, že nápad s genetickým testováním je svým způsobem kouřová clona a ve skutečnosti budou kontrolovat lidi, jestli jsou z bidúnské rodiny, nebo si zařídili falešné občanství," řekla serveru Fusion Julia Harringtonová-Reddyová, šéfka lidskoprávní organizace Open Society Justice Initiative.
Policisté ilegálně nasbírali vzorky DNA nevinných lidí
Ochránci lidských práv z celého světa se obávají zneužití podobných databází. Na něco takového ostatně nedávno upozornil server ProPublica.
Investigativní novináři zjistili, že policisté na východě USA odebírali vzorky DNA i lidem, kteří nespáchali žádný trestný čin. Stačilo, když někomu nesvítilo světlo u auta. Dokonce se stávalo, že policista přišel za skupinkou teenagerů a požádal je o vzorek DNA a oni mu ho dali. Mysleli si, že ho odevzdat musí.
Strážci zákona přitom mají ze zákona právo vzít vzorek DNA jen těm, kteří jsou ve výkonu trestu nebo způsobili trestný čin. Největší databázi DNA na světě – známou pod zkratkou CODIS (Combiened DNA Index System) – má Federální úřad pro vyšetřování (FBI).
Místní policejní oddělení v USA, která mají vlastní DNA databáze, ovšem nejsou pod kontrolou FBI a ani nejsou součástí CODIS.
