Analýza – Čím usilovněji diplomaté za zavřenými dveřmi vyjednávají o podmínkách příměří či míru, tím odhodlaněji se do sebe zpravidla pustí obě válčící strany.
Před možným blížícím se příměřím chtějí ještě stihnout dobytí důležitých míst. Jak říkával bývalý izraelský premiér a generál Ariel Šaron, účastník několika válek: "Je třeba vytvořit fakta v terénu."
Vše nasvědčuje tomu, že v podobném scénáři se odvíjí i válka na Ukrajině. Zatímco v Berlíně se v neděli sešli ministři zahraničí Ruska, Ukrajiny, Německa a Francie na pětihodinových rozhovorech, ukrajinská armáda šturmuje na několika frontách.
Urvala proruským rebelům kus Luhanska, dobyla důležitý železniční uzel Jasynuvatu a obkličuje dvě důležitá velká města v držení povstalců. Horlivku a Alčevsk.
Zprávy, které Kyjev vydává o úspěších svých vojsk, je sice nutné brát s jistou rezervou, ale fotografie a informace z více zdrojů dokládají výraznější intenzitu bojů v posledních dnech a hodinách.
V Berlíně možná začala cesta k příměří, do kterého se ale teď vzhledem k postupu a možnosti dosáhnout ještě hmatatelných výsledků silou Kyjevu patrně nebude moc chtít.
Šéf ukrajinské diplomacie Pavel Klinkin v Berlíně požadoval jako základní podmínku přerušení dodávek zbraní z Ruska do rukou separatistů.
"Máme za sebou pět hodin velmi těžkého jednání. Abychom se pohnuli dál, možná budeme ještě hodněkrát potřebovat takových pět hodin," uvedl na Twitteru Klimkin.
Oficiálně Moskva na podmínku zastavení dodávek zbraní přistoupit nemůže, protože popírá, že by rebelům pomáhala. Kdyby to ve skutečnosti, tedy "neoficiálně" udělala, odpor doněckých a luhanských separatistů by zeslábl a obě samozvané republiky – Doněcká a Luhanská – by se definitivně rozpadly.
"K dosažení příměří je třeba tří věcí. Bezpečnost ukrajinské hranice, dohled pozorovatelů OBSE (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě) na situaci kolem hranice a také návrat všech zajatců," uvedl Klimkin s tím, že Kyjev žádá i návrat pilotky Nadiji Savčenkové, která se nachází v Rusku.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se omezil na prohlášení, že jistého pokroku bylo dosaženo, ale v otázce zastavení palby.
Totální porážka povstalců je pro Moskvu těžko stravitelná. Naopak někteří analytici se domnívají, že ukrajinská armáda by se neměla snažit o úplné potření povstalců, protože právě to může Vladimira Putina přimět k vyslání velké ruské invazní síly na východní Ukrajinu.
"Na místě těch, kteří si přejí co nejrychlejší potření rebelů, bych byl opatrný. Pokud Putin dospěje k názoru, že rebelové jsou blízko kolapsu, budeme mít problém," cituje list New York Times Cliffa Kupchana z výzkumného centra Eurasia Group.
Podle běloruského velvyslance v Kyjevě Valentina Velička je Putin připraven se setkat s Petrem Porošenkem, a jednat tak o situaci na Ukrajině na nejvyšší úrovni. S ukrajinským prezidentem se má Putin sejít spolu se svými protějšky z Euroasijské celní unie, prezidenty Běloruska a Kazachstánu. Porošenko však zatím možnost takové schůzky nekomentoval.
Zprávy z tábora separatistů jsou protichůdné. Někteří svlékli uniformy, zahodili zbraně a snaží se z válečné zóny dostat nebo v ní přežít jako civilisté, jiní se nevzdávají.
Podle nového "premiéra" Doněcké lidové republiky Alexandra Zacharčenka z Ruska přišlo přes tisíc nových bojovníků a mnoho zbraní.
Putinův mluvčí Dmitrij Peskov to rezolutně popírá, přestože povstalci dnes poprvé nasadili účinné raketomety BM-27 Uragan (modernější než systém BM-21 Grad), které dosud ve výzbroji neměli.
Tisková agentura Novorosija, která je na straně separatistů, ale nepřímo potvrdila rozpory v jejich táboře. Jeden z nejdůležitějších velitelů povstalců Igor Strelkov byl údajně přinucen rezignovat a vrátit se do Ruska, protože Moskva kvůli němu hrozila zastavením vojenské pomoci. Příčina sporu ale není jasná.
