Americký prezident Donald Trump několikrát prohlásil, že válka nemůže trvat věčně a chce 14 tisíc amerických vojáků přivést z Afghánistánu domů. Její konec má podobu vyjednávání a mírové dohody s Tálibánem.
Zvláštní americký vyslanec Zalmay Khalilzad, původem Afghánec, se dohodl se zástupci Tálibánu na textu po dlouhých rozhovorech v Kataru. Z dokumentu vyplývá, že USA stáhnou do půl roku od podpisu dohody pět tisíc vojáků a zavřou pět svých základen v zemi. Za to Tálibán slíbí, že nedovolí al-Káidě a jiným islamistickým skupinám využívat afghánské území k útokům na americké a jiné zahraniční cíle.
Dalším krokem pak má být dohoda mezi afghánskou vládou a Tálibánem o vnitropolitickém řešení konfliktu.
"Dokument čeká na schválení prezidenta Donalda Trumpa, ale v zásadě je vše hotovo," prohlásil Khalilzad, zkušený americký diplomat, který dříve působil jako velvyslanec USA v Kábulu a Bagdádu.
Porážka Tálibánu není možná
Stažení amerických vojáků zatím neovlivní misi Severoatlantické aliance, v níž působí také 345 českých vojáků (14 českých vojáků v této válce zahynulo). Podmínkou Tálibánu je však úplné stažení všech zahraničních vojáků, které hnutí považuje za okupanty.
Američany k dohodě dotlačila realita - afghánská armáda ani s jejich podporou není schopná Tálibán úplně vojensky porazit. Má stále dost sympatizantů a rekrutů, stejně tak zbraní. Jednání jsou pokusem ukončit válku tak, že Tálibán - oficiálně stále ještě nepřítel - bude uznán jako legální součást afghánské politické scény.
"Úplná porážka Tálibánu není možná. Když se podíváte na historii Afghánistánu, jediná cizí armáda, které se podařilo kontrolovat zemi, bylo vojsko Alexandra Velikého. Britové neuspěli, Sověti neuspěli. Nejde vyhrát války proti gerilám v Afghánistánu, obzvláště pokud jste politicky limitováni. Volebním obdobím prezidentů, premiérů," řekl před časem v rozhovoru pro Aktuálně.cz polský reportér Wojciech Jagielski, který má mnoho zkušeností z cest po Afghánistánu a jako jeden z mála cizinců se setkal s veliteli Tálibánu.
Riskantní plán
Někteří američtí politici a lidé se zkušeností z armády či zpravodajských služeb ale varují, že se Tálibánu nedá věřit. Svazky s al-Káidou a jinými zahraničními džihádisty prý buď nepřeruší, nebo nebude schopen jim v působení na afghánském území bránit.
"I kdybychom měli uvěřit, že Tálibán neposkytne útočiště al-Káidě, nemá kapacitu, aby tomu zabránil," tvrdí bývalý elitní voják a nyní republikánský člen Sněmovny reprezentantů Michael Waltz.
"Mnoho lidí je z našeho úmyslu stáhnout se nervózní," řekl listu Wall Street Journal expert z Pentagonu, který si nepřál být jmenován. Republikánský senátor Lindsey Graham varuje před druhým Irákem. "Obávám se, že prezident Trump ve snaze stáhnout americké vojáky za každou cenu dělá stejnou chybu jako jeho předchůdce Barack Obama v Iráku. Poslal naše vojáky domů a výsledkem byl Islámský stát," uvedl vlivný senátor.
Situaci ještě komplikuje fakt, že vedle Tálibánu působí v Afghánistánu další vlivné militantní skupiny. Především takzvaná Hakkáního síť, pojmenovaná podle někdejšího bojovníka proti sovětské okupaci z 80. let Džaláluddína Hakkáního. Na východě Afghánistánu ovládá rozsáhlou oblast.
I v Afghánistánu vznikla místní odnož Islámského státu, říká si Islámský stát - Chorásan. Její členové bojují proti vládě, ale také proti Tálibánu.
Afghánská vláda s podporou NATO kontroluje všechna velká města, dohromady skoro dvě třetiny země. Tálibán ale není schopna vojensky porazit ani zabránit jeho teroristickým útokům. Naposledy v pondělí, kdy si výbuch v Kábulu vyžádal životy šestnácti lidí.
Tálibán také zatím odmítá jednat s vládou a prezidentem Ašráfem Gháním. Nazývá je "loutkovým režimem".
