Moskva (od naší zpravodajky) - "Nemyslím, že demonstrace můžou něco změnit. Nevěřím, že tady vůbec někdo může cokoliv změnit," říká rezignovaně Petr, dvaadvacetiletý student filozofie na univerzitě v Jekatěrinburgu.
S vládcem Kremlu Vladimirem Putinem sice nesouhlasí, ale k jakékoliv účasti na protestech proti režimu je skeptický. "Změna je pro spoustu lidí nejen nepřijatelná, ale naprosto nepředstavitelná. V Rusku se uctívá klid a stabilita," myslí si.
Jeho postoj je pro mladé Rusy typický. Analýzy centra pro veřejné mínění Levada dlouhodobě vykreslují takzvanou Putinovu generaci dnešních náctiletých a dvacátníků jako pasivní, apolitickou a zajímající se především o osobní blahobyt. Jen velmi málo z nich sdílí víru v liberální demokracii západního střihu.
Už loni si sice odborníci začali všímat vyšší účasti mladých Rusů na protivládních demonstracích. Protestující například v lednu požadovali bojkot prezidentských voleb, které se uskuteční v druhé polovině března.
Úřady v nich zakázaly kandidovat Alexeji Navalnému, neboť si odpykává podmíněný trest za údajnou zpronevěru.
Zahraniční média z toho vyvozovala schopnost Navalného zaujmout i teenagery narozené po roce 2000. Ti by údajně mohli spustit politickou a společenskou změnu v Rusku. Jen během protestů poslední lednovou neděli v Moskvě policisté zadrželi více než 350 lidí.
Skeptici však namítají, že mladší lidé jsou na demonstracích jen více vidět, protože zpřísňující se postihy ze strany režimu odradily velkou část starších, dříve aktivních lidí.
Emigrovat nechci
"Otec mi pořád říká, že bych měla z Ruska odejít," svěřuje se další zástupkyně mladé generace Rusů. Čtyřiadvacetiletá Táňa se živí jako kurátorka moderního umění. "Já ale tuhle zemi miluji celým svým srdcem, bez ohledu na to, kdo sedí v Kremlu," odmítá představu emigrace.
Táňa i Petr (redakce jména na jejich přání změnila) doufají, že Putinův režim skončí sám od sebe. "Určitě chci být u toho, až se to tu začne měnit," zmiňuje Táňa další důvod, proč se rozhodla v Rusku zůstat. "Ale teď mám hodně práce a spoustu koníčků. Skončit kvůli demonstraci třeba na 20 dnů ve vězení by bylo jednoduše nezodpovědné," myslí si.
Podle Petra je boj za jiné Rusko romantická představa. "Potřebujeme celé nové generace vzdělaných lidí. A to je moje hlavní úloha. Pracovat, mít děti, vychovat je," popisuje svůj plán na nejbližší roky života.
Stát se snaží protirežimní postoje u mladých lidí potlačovat. Loni v červnu zveřejnila lidskoprávní organizace Human Rights Watch podrobnou zprávu o tom, jak úřady trestají nejen žáky a studenty, ale i jejich učitele a rodiče. Kromě ponižujícího zadržování a výslechů vyhrožují úřady dospělým postihy kvůli nezvládnutí péče, studentům pak vyhazovem ze školy.
Zatímco Petr k prezidentským volbám nepůjde, Táňa se podobně jako drtivá většina Rusů hlasovat chystá. Svůj hlas dá televizní moderátorce Xeniji Sobčakové, kterou média označují za užitečnou, naoko liberální loutku Kremlu. "Je to žena a snad taky feministka. Jistá si nejsem, ale doufám v to," říká mladá umělkyně.
Svůj mandát v březnu takřka s jistotou obhájí současný ruský vládce Vladimir Putin, ostatní kandidáti proti němu nemají z hlediska podpory žádnou šanci.
