Damašek - Syrský režim prezidenta Bašára Asada reagoval na vzdušné útoky proti radikálům z Islámského státu - vedené na syrském území Spojenými státy a jejich arabskými spojenci - překvapivě smířlivě.
Vláda v Damašku v úterý uvedla, že je připravena podílet se na jakémkoli mezinárodním úsilí v boji s terorismem, napsala bez dalších podrobností agentura Reuters.
Americká velvyslankyně při OSN Samantha Powersová o chystaných náletech informovala před jejich započetím svého syrského kolegu Bašára Džafarího.
Americký prezident Barack Obama se k útokům na islamisty v Sýrii osobně vyjádřil až s odstupem několika hodin. "Není to pouze americký boj," pronesl Obama s tím, že USA jsou součástí široké koalice.
Zasažený region a jeho obyvatelé si podle něj zaslouží mír. Prezident zároveň potvrdil, že součástí jeho strategie v boji proti IS - kterou zveřejnil před dvěma týdny - je i výcvik a vyzbrojení Iráčanů a syrské opozice, stejně jako odříznutí džihádistů od finančních prostředků.
Pentagon upřesnil, že úterní vzdušná operace se odehrála ve třech vlnách: v první byly nasazeny střely Tomahawk, do druhé a třetí vlny se zapojily stíhačky, bombardéry i bezpilotní letouny. Útoky směřovaly proti výcvikovým táborů islamistů, proti jejich výrobním kapacitám i proti velitelským stanovištím.
Pro útoky Američané využili své lodě v mezinárodních vodách v Rudém moři a v Perském zálivu. "Všechny letouny následně bezpečně opustily oblast útoku," uvedlo americké velitelství.
Mluvčí Pentagonu John Kirby noční nálety na cíle v Sýrii označil za "pouhý začátek". Nálety na radikály byly podle něj "velmi úspěšné" a budou pokračovat. Rozhodnutí zaútočit podle Kirbyho padlo v pondělí.
Jordánsko, Bahrajn, Saúdská Arábie, Katar a Spojené arabské emiráty se podle dalšího mluvčího Pentagonu Williama Mayvillea podílely až na druhé a třetí vlně. Zajišťovaly prý úkoly sahající od hlídkování až po samotné útoky na pozice teroristů. Většinu přímých útoků však prý provedly Spojené státy samy.
Vojenskou nebo logistickou pomoc při náletech nyní zvažuje také Turecko. Do operace proti islamistům se zapojují i další země. První útoky v posledních dnech v Iráku uskutečnila Francie a chystá se k nim nyní i Británie.
Česká republika přímé zapojení do operace zatím vyloučila. "Podpořili jsme snahu o stabilizaci iráckého státu, ale nepočítáme s tím, že bychom se měli do těchto operací zapojovat," uvedl premiér Bohuslav Sobotka. Připomněl, že ČR posílá 500 tun munice jednotkám iráckých Kurdů, kteří s Islámským státem bojují. "Pokud byste se ptal na to, jestli nasadíme v někam v dohledné době svoje stíhačky, tak takové úvahy nejsou," řekl ministr obrany Martin Stropnický.
Pokračovatelé Al-Káidy připravovali útok v USA a Evropě
Jedním z důvodů útoku je i plán odnože Al-Káidy v Sýrii, která podle mluvčího Bílého domu několik měsíců připravovala velký teroristický útok proti cílům v USA nebo Evropě. Byl těsně před dokončením.
Podle Bena Rhodese, bezpečnostního poradce amerického prezidenta Baracka Obamy, cílily úterní nálety v Sýrii nejen na radikály z organizace Islámský stát, ale právě i na teroristy ze skupiny Chorásán.
Podle syrské exilové organizace SOHR zahynulo při náletech asi padesát členů této organizace. Americké úřady počet zabitých zatím nepotvrdily.
Dosud málo známou skupinu Chorásán tvoří údajně veteráni organizace Al-Káida, kteří bojovali v Afghánistánu a v Pákistánu. Založil ji prý zhruba před rokem Muhsín Fadlí, jeden z nejbližších spolupracovníků Usámy bin Ládina, bývalého velitele Al-Káidy.
Hlavním cílem skupiny je prý organizace útoků na západní cíle, nikoli boj proti režimu syrského prezidenta Bašára Asada.
Sýrie byla informována předem v dopise
O blížícím se útoku byla syrská vláda údajně informována pouze několik hodin před jeho spuštěním.
"Ministr zahraničí obdržel prostřednictvím iráckého ministra zahraničí dopis od svého amerického protějšku (Johna Kerryho), ve kterém byl informován, že Spojené státy a několik jejich spojenců zaútočí v Sýrii (na Islámský stát)," informovala diplomacie v prohlášení. "Bylo to několik hodin předtím, než údery začaly."
Damašek v boji s islamisty neustane
Syrská vláda podle agentury doplnila, že spolupráce s Irákem, kde džihádisté rovněž kontrolují rozsáhlá území, pokračuje na "nejvyšší úrovni". Damašek prý v boji proti Islámskému státu ve východní Sýrii ani na dalších územích neustane.
Spojené státy už dříve zdůraznily, že svoje kroky s Asadovou vládou koordinovat nehodlají.
Syrský ministr zahraničí Valíd Mualim se v srpnu nechal slyšet, že Damašek je připraven spolupracovat s USA v boji proti islamistům. Na toto prohlášení obratem zareagoval Berlín, který jakoukoli spolupráci odmítl. A francouzský prezident François Hollande následně uvedl, že syrský prezident Bašár Asad nemůže být partnerem Západu v boji proti terorismu, protože je prý spojencem džihádistů, podotýká ČTK.
Zapojilo se pět arabských států
Do vzdušných úderů se kromě USA zapojilo – nebo na nich nějak spolupracuje – také pět arabských států. Americké velitelství uvedlo, že se jedná o Bahrajn, Saúdskou Arábii, Spojené arabské emiráty, Jordánsko a Katar.
Zástupce NATO v úterý potvrdil, že Severoatlantická aliance do operace zapojena není. "NATO se toho neúčastní," sdělil agentuře nejmenovaný představitel.
Britský premiér David Cameron se nechal slyšet, že Londýn do akce v Sýrii v tuto chvíli není zapojen. Konečné rozhodnutí, zda se Britové do ostřelování islamistů v Sýrii připojí, ale dosud nepadlo.
Vzdušné údery přivítala zejména západem podporovaná syrská opozice. "Posílí nás to v boji proti Asadovi (...) Kampaň by měla pokračovat, dokud nebude Islámský stát na syrském území vymýcen," stojí v prohlášení Syrské národní koalice.
Rusko zásah bez souhlasu odsoudilo
Zásah naopak do určité míry odsoudilo Rusko. Prezident Vladimir Putin telefonicky hovořil s generálním tajemníkem OSN Pan Ki-munem a znovu zdůraznil, že nálety jsou bez souhlasu syrské vlády nepřípustné. Syrský prezident Bašár Asad totiž na rozdíl od Iráku vnější zásah předem nepovolil.
Ruské ministerstvo zahraničí pak uvedlo, že vnější zásahy na syrském území sice nevyžadují formální oznámení Damašku, ale nutný je alespoň souhlas Sýrie nebo rezoluce OSN.
"Pokusy USA a jeho spojenců dosáhnout geopolitických cílů narušováním suverenity dalších států podněcují napětí a destabilizují situaci ohledně Sýrie," cituje z prohlášení agentura ITAR-TASS. Iniciátoři takových "unilaterálních scénářů" by podle Moskvy měli nést plnou mezinárodní odpovědnost za jejich následky.
Otevření nové fronty ve válce s organizací Islámský stát v noci oznámilo americké ministerstvo obrany. Při úderech podle nejnovějších informací zahynuly desítky bojovníků Islámského státu.
Podle nejmenovaných zdrojů agentury Reuters útoky zasáhly zhruba dvě desítky cílů. Terčem leteckých úderů byla zejména velitelství, výcvikové tábory, sklady a zásobovací a obrněná vozidla.
V Londýně sídlící organizace Syrská observatoř pro lidská práva uvedla, že během amerických útoků na severu Sýrie zemřelo také okolo padesáti ozbrojenců z fronty An-Nusra, která je napojena na Al-Káidu. Většinu z nich prý nepředstavovali Syřané.
Právo na sebeobranu
Generální tajemník OSN Pan Ki-mun útoky proti islamistům v Sýrii uvítal. Radikálové podle něj představují nebezpečí pro světový mír. Zároveň však vyzval Američany a jejich arabské spojence, aby při náletech dodržovali mezinárodní právo a dbali na ochranu civilistů.
V dopise adresovaném Pan Ki-munovi velvyslankyně Powerová zdůvodnila americkou operaci neschopností Damašku zasáhnout útočiště teroristů. K akci prý opravňuje článek 51 Charty OSN o právu států na sebeobranu.
