Washington - Velvyslanec Spojených států Norman Eisen zůstane v Praze. Americký senát jej v noci na úterý potvrdil ve funkci.
Odvrátil tak nedobrovolný návrat velvyslance do vlasti, který mu na přelomu roku bez souhlasu amerických zákonodárců hrozil.
Proti Eisenovu potvrzení se v senátu dlouhodobě stavěl republikán Charles Grassley, jenž nynějšímu velvyslanci a bývalému poradci prezidenta Baracka Obamy pro etiku vytýkal pochybení z minulosti.
Šéf Bílého domu nakonec loni v závěru roku svého spolupracovníka do Prahy poslal bez souhlasu senátu. Takové jmenování by ale vypršelo se závěrem nynější schůze amerických senátorů na konci roku.
Eisen svého odpůrce přemluvil
Eisen proto ve Spojených státech intenzivně vyjednával a snažil se přesvědčit Grassleyho, že je vhodným kandidátem na velvyslance v Praze. Senátorovi vadilo, že podezření, že Eisen se v minulosti nezachoval příliš eticky při odvolání vysoce postaveného úředníka, který kritizoval prezidentovy spolupracovníky. Šlo o generálního inspektora Společnosti pro národní a komunitní služby Geralda Walpina, kterého Obama odvolal v červnu 2009.
Bývalý Obamův poradce mimo jiné podle Grassleyho při vyšetřování záležitosti v Kongresu nemluvil pravdu. Eisen nakonec Grassleymu napsal osobní dopis, v němž se mu omluvil.
"Mým záměrem samozřejmě nebylo jakkoliv uvést zaměstnance (Kongresu) v omyl. Pokud ale mé odpovědi byly nejasné, či jsem odmítnutím odpovědět na otázky vytvořil zmatek, je mi to líto a upřímně se omlouvám," napsal velvyslanec v dopise, který Grassleyho kancelář poskytla washingtonskému zpravodaji Českého rozhlasu.
70 hlasů ze 100 pro Eisena
Senátor po Eisenově pokání svou námitku stáhl. Nakonec to ale nebylo potřeba. Demokraté v senátu iniciovali hlasování o ukončení rozpravy o nominaci, kterým by senátorovu námitku tak jako tak zvrátili. Hlasování bylo úspěšné, hned po něm pak senátoři většinou 70 hlasů ze 100 potvrdili Eisena ve funkci. Grassley ale ze svých výhrad k americkému velvyslanci v Praze neslevil a v obou případech hlasoval proti.
Za Eisena se před hlasováním postavili vlivní senátoři Joe Lieberman (nezávislý) a John Kerry. Lieberman mimo jiné uvedl, že Eisena zná z Washingtonu osobně ze synagogy, a vyzdvihl jeho osobní kvality. Stejně jako Kerry také chválil velvyslancovo roční působení v Praze. "Pro vzájemné vztahy obou zemí by bylo extrémně rušivé, pokud bychom ho nepotvrdili," uvedl Lieberman.
Padl i argument Temelín
Nový americký velvyslanec se funkce ujal letos 28. ledna. Stalo se tak po více než dvouleté nepřítomnosti velvyslance USA v Praze, která kalila česko-americké vztahy. Z americké strany je nyní přítomnost velvyslance v Praze důležitá mimo jiné i kvůli zájmu Washingtonu o vítězství americké firmy Westinghouse v tendru na dostavbu Temelína. Eisen tuto záležitost označil za jednu ze svých priorit.
Kromě Eisena američtí senátoři na dnešek posuzovali i nominaci Mari Aponteové na místo velvyslankyně v Salvadoru, kterou také Obama jmenoval bez souhlasu senátu. Někteří republikáni jí mimo jiné vyčítají sepsání úvodníku na podporu homosexuálů, zejména ale dávný vztah s kubánským občanem. Aponteová na rozdíl od Eisena podporu nezískala a středoamerická země zřejmě bude bez amerického velvyslance.
Blokování prezidentových nominací v senátu patří k prostředkům amerického politického boje. Opozice má možnost jmenování zablokovat nesouhlasem jediného senátora a nezřídka tak činí. Pro odblokování nominace jsou přitom potřeba hlasy dvou třetin senátorů. V současnosti největší pozornost ve Spojených státech budí odpor republikánů vůči nominaci Richarda Cordraye do čela nové agentury na ochranu spotřebitelů, která vznikla v reakci na finanční krizi.
