Podgorica - Černá Hora se v pondělí stane již 29. členským státem Severoatlantické aliance. Učinila tak i přes vehementní protesty Ruska a odpor části vlastního obyvatelstva. Od vstupu si slibuje hlavně stabilitu a zlepšení ekonomické situace.
"Ukazuje to, že dveře do Aliance jsou otevřené," prohlásil na adresu vstupu Černé Hory generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg.
Pro NATO už je to čtvrté rozšíření po pádu železné opony.
Nejprve v roce 1999 přijalo Česko, Polsko a Maďarsko. O pět let později následovalo dalších sedm zemí, včetně Slovenska a pobaltských států. Naposledy se v roce 2009 staly členy Aliance Chorvatsko a Albánie.
Původně byl ve hře vstup do EU
Černá Hora se o vstup do NATO začala snažit krátce po svém oddělení od Srbska v roce 2006. Ve stejném roce vstoupila do programu Partnerství pro mír a o tři roky později se stala kandidátskou zemí.
Rychlost byla tím překvapivější, že ještě v roce 1999 byla Černá Hora součástí Jugoslávie, kterou tou dobou Aliance kvůli etnickým čistkám v Kosovu bombardovala. Vzdušné útoky se ale černohorské části federace dotkly jen ve velmi omezené míře.
Integrace do Evropské unie a Severoatlantické aliance byla ovšem hlavním volebním heslem silného muže černohorské politiky, dlouholetého premiéra a prezidenta Mila Djukanoviče. Tedy hlavně do Evropské unie, o NATO se hovořilo výrazně méně.
Zahájení jednání o vstupu do EU Djukanovič prezentoval jako velké politické vítězství.
"Jenže pak nastaly podobně jako u jiných balkánských států potíže s kapitolami týkajícími se nezávislého soudnictví a vlády práva," říká balkanista FIlip Tesař z pražského Ústavu mezinárodních vztahů.
Kandidátskou zemí pro vstup do EU je Černá Hora oficiálně od prosince 2010.
Oproti komplexním a komplikovaným požadavkům na vstup do Evropské unie požaduje Severoatlantická aliance v zásadě hlavně politickou stabilitu a funkční armádu.
"Je to rychlejší a také je to průlom. Prodáte to voličům. Tím spíše, že sousedi z Chorvatska a Albánie v Alianci už jsou," myslí si Tesař.
Konec tradičně dobrých vztahů s Ruskem
Vstup do NATO vyvolal roztržku s Ruskem, se kterým měla země tradičně dobré vztahy. Desetitisíce Rusů vlastní v zemi nemovitosti, oligarcha Oleg Deripaska koupil hliníkárnu v Podgorici.
Jenže snaha o vstup do NATO zhoršila vztahy natolik, že Moskva začala otevřeně podporovat opoziční politiky a podle černohorské prokuratury stála i za pokusem o státní převrat v loňském roce.
Zatčeni kvůli pokusu o puč byli i srbští nacionalisté, kteří bojovali na straně separatistů na východní Ukrajině. Podezření padá hlavně na "pravoslavného oligarchu" Konstantina Malofejeva, který sponzoroval bojovníky na Donbasu a má i obchodní zájmy na Balkánu.
Moskva podle vyjádření ministerstva zahraničí musí zvažovat strategické dopady takového kroku (vstupu do NATO) a vyhrazuje si právo na kroky směřující na ochranu svých zájmů a národní bezpečnosti.
Zatím Moskva oznámila, že vysoce postavené černohorské politiky zanesla do seznamů lidí, kteří mají zakázaný vjezd do Ruska. Komentátoři naznačují, že Kreml chystá i ekonomické sankce.
Shodou okolností i vstup do Aliance ze strany Černohorců měl ekonomickou motivaci.
"Vstup do NATO okamžitě zvýší všechny investiční ratingy, protože je zárukou stability. Můžete si levněji půjčovat, což je v případě Černé Hory zcela klíčové. Její ekonomika je velmi malá, většinu příjmů mají z turistiky a prodeje nemovitostí, takže nějakou krizi si moc nemohou dovolit," vysvětluje Filip Tesař.
