Praha - Jak bude vypadat budoucí přítomnost amerických vojáků v Iráku? Zatím nevíme. S úderem čtvrteční půlnoci jsme to však podle původních plánů Washingtonu už vědět měli.
Mandát OSN, který právně zaštiťuje pobyt vojsk USA a dalších jednotek koalice na iráckém území, vyprší v prosinci, a ani Bagdád, ani Washington ho nemají v úmyslu prodlužovat.
Místo toho se měla po vzoru Japonska, Německa nebo Jižní Koreje vyjednat tzv. smlouva o pobytu vojsk SOFA, podobná té, o níž teď jednají Spojené státy s Českem kvůli radarové základně v Brdech.
Smlouva měla být podle původního plánu hotova do 31. července. Prezident George Bush však ve svém čtvrtečním projevu o Iráku pouze zopakoval, že při jednáních "bylo dosaženo pokroku".
Není SOFA jako SOFA
Situace ve střední Evropě a v jedné z nejnebezpečnějších zemí světa se však výrazně liší a Američané podle zpráv, které pronikly do tisku, požadovali téměř šedesát základen, imunitu pro vojáky i příslušníky Pentagonem najatých soukromých bezpečnostních agentur, kontrolu nad iráckým vzdušným prostorem nebo právo podnikat útoky bez souhlasu irácké vlády.
Jednání se tak dostala do slepé uličky a podle čerstvého vyjádření mluvčí Bílého domu Dany Perinové bude trvat ještě "několik dnů nebo týdnů", než bude smlouva dojednána.
Irácký parlament, který musí o smlouvě rozhodnout, má navíc letní přestávku a zatím nic nenasvědčuje tomu, že cesta dokumentu sněmovnou bude jednoduchá.
Na mrtvém bodě
Vlivný šíitský opoziční klerik Muktada Sadr ve čtvrtek znovu vyzval vládu, aby s "okupanty" žádné dohody neuzavírala. Vystoupil proti ní dokonce i nejvýznamnější šíitský duchovní vůdce ajatolláh Alí Sistání, který se do politiky většinou neplete.
Frustrovaná byla z amerických požadavků i sama administrativa a ještě před měsícem irácký premiér Núrí Málikí mluvil o tom, že "americké požadavky obrovsky omezují suverenitu Iráku" a že se jednání nacházejí na "mrtvém bodě".
Poté prosákly i zprávy, že komplexní smlouva o dlouholetém pobytu vojsk byla na čas opuštěna a připravuje se pouze dokument, který právně zajistí americkou přítomnost pro rok 2009.
Nastal obrat?
Podle zdrojů deníku Wall Street Journal (WSJ) se však nyní blýská na lepší časy.
Důvodem má být velký ústupek vlády Spojených států ohledně stanovení "obecného časového horizontu" pro stažení vojáků - tedy to, co Bílý dům vždy odmítal.
"Toto vzájemné porozumění bylo velmi přínosné," řekl WSJ irácký poradce pro národní bezpečnost Movafak Rubáje. "Ani jedna ze stran nemůže časově neomezenou nejistotu potřebovat."
Podle deníku Daily Telegraph dokonce velitel mnohonárodních sil v Iráku generál David Petraeus toto úterý připustil, že by se převážná část americké armády mohla ze země stáhnout v roce 2010 - čili v horizontu, který navrhuje demokratický prezidentský kandidát Barack Obama a který Málikí podpořil.
Stažení po obamovsku
Málikímu se tak podařilo získat významný ústupek, který mu může pomoci přesvědčit partnery v koalici. Jeho argument bude pravděpodobně znít, že i když Američané nyní získají imunitu, nebude to navěky.
Washington však nyní musí doufat, že tento ústupek nepřišel příliš pozdě. Poté, co jeho požadavky z tajných jednání pronikly na veřejnost, obrátilo se totiž irácké veřejné mínění prudce proti smlouvě.
Otázkou také je, co znamená ono "stažení většiny vojáků". I Baracku Obamovi, který na něm postavil svou prezidentskou kampaň, letos při vystoupení Petraeuse před Kongresem uklouzlo, že by jich v Iráku i poté mohly zůstat "desítky tisíc".
