Bagdád - Americký demokratický kandidát na prezidenta Barack Obama se nečekaně dočkal podpory od irácké vlády.
Podle Bagdádu by totiž bylo optimální, pokud by USA ze země stáhly svá vojska do konce roku 2010, tedy v horizontu, který slibuje i Obama.
Na prohlášení musel rychle reagovat Obamův republikánský konkurent John McCain. Poprvé přiznal, že je podle něj rok 2010 pro stažení většiny amerických vojáků reálný.
Čtěte také: Bush už se vojenského paktu s Irákem nedočká
McCain: Válku vyhráváme, můžeme se stáhout
"Domnívám se, že mohou být do velké míry staženi," citovala ho agentura Reuters. Podle něj je to možné zejména díky zvýšení počtu amerických vojáků o 36 tisíc v minulém roce.
"Když vyhráváte války, jednotky jedou domů. A my vyhráváme," dodal někdejší veterán z Vietnamu, který možnost rychlého ukončení přítomnosti vojsk USA v Iráku připustil vůbec poprvé.
Dříve pro Irák projektoval model Jižní Koreje nebo Japonska, kde zůstávají velké americké kontingenty i více než půl století po konci druhé světové války.
Počet útoků v Iráku v minulém roce rapidně klesl a republikánský kandidát se domnívá, že za tím stojí právě nasazení většího počtu amerických jednotek.
Malíkí: Udělejte to do konce roku 2010
To si však nemyslí irácký premiér Núrí Malíkí, jehož rozhovor v německém magazínu Spiegel publikovaný v neděli celou aféru odstartoval.
Vše o volbách v USA:
Irácký premiér nejenže nejmenoval přítomnost většího počtu amerických vojáků coby důvod lepšího bezpečnostního stavu v zemi, ale také označil Obamu v předvečer jeho návštěvy za „realističtějšího" než McCaina.
Čtěte také: Obama přijel do Iráku říci, jak a kdy ukončí válku
„(Stažení vojáků USA by mělo proběhnout) tak brzo, jak to jen bude možné. Americký prezidentský kandidát Barack Obama mluví o 16ti měsících. Domníváme se, že to by byl ten správný časový rozvrh pro stažení - s možností menších změn," řekl irácký premiér.
V pondělí to pak zopakoval i premiérův mluvčí Ali Dabbagh, podle kterého Irák „doufá, že v roce 2010 se (americké) jednotky z Iráku stáhnou."
