Washington - Americký prezident George Bush v noci na dnešek podle očekávání vetoval zákon, který stanovoval konkrétní data pro stahování vojáků USA z Iráku.
Obě komory Kongresu odhlasovaly, že uvolnění dalších 124 miliard dolarů pro vedení válek v Iráku a Afghánistánu musí být svázano se stažením drtivé většiny ze 146 tisíc amerických vojáků do 31. března příštího roku.
Prezident nechce o žádných termínech slyšet.
Nepovzbuzujte zabijáky
"Navrhnout harmonogram stahování je jako navrhnout datum prohry," uvedl Bush s tím, že stanovení termínu odchodu by povzbudilo "zabijáky na Blízkém východě".
Veto ale zároveň znamená, že Bush nedostane další miliardy navíc.
V senátu i sněmovně reprezentantů prosadili zákon demokraté. V obou komorách Kongresu pro něj hlasovali dohromady pouze čtyři republikáni.
Demokraté se však nevzdávají a nadále hodlají tlačit na co nejrychlejší ukončení války, která si od března 2003 vyžádala životy více než 3 300 amerických vojáků.
Přehlasovat Bushovo veto je ale zřejmě nereálné, k tomu je potřeba dvoutřetinové většiny. A demokraté mají ve sněmovně reprezentantů i senátu pouze prostou většinu.
Prezidentský kandidát a bývalý senátor za Severní Karolinu John Edwards chce, aby demokraté dál bombardovali Bushe zákonem.
"Kongres by mu měl zákon poslat znovu a když ho vetuje, tak znovu. Dokud tu válku neukončíme a naši vojáci se nevrátí domů," řekl Edwards.
"Vetuje" naopak Bushe Kongres?
Guvernér Nového Mexika Bill Richardson je pro jinou taktiku. Chce hlasováním odejmout Bushovi zmocnění vést válku, které prezidentovi Kongres udělil v roce 2002.
Podle něj je pět let stará rezoluce Kongresu neplatná, protože byla založena na přesvědčení, že Irák vlastní zbraně hromadného ničení.
Demokraté mají na své straně veřejné mínění. Podle mnoha průzkumů chce většina Američanů válku ukončit. Irák zřejmě bude patřit k hlavním tématům prezidentských voleb, které se uskuteční v listopadu příštího roku.
