Praha - Americký prezident George Bush dnes odpoledne na konferenci "Demokracie a bezpečnost. Základní hodnoty a odpovědná politika" v pražském Černínském paláci přednesl svůj napjatě očekávaný projev.
Jeho zhruba půlhodinový proslov byl obhajobou vize svobodného světa a obsáhl výčet zemí, kde jsou pro své politické názory nadále stíháni disidenti. Oproti očekávání se ale hlouběji nevěnoval stavu demokracie v Rusku.
Bush pouze prohlásil, že Rusko pod vedením prezidenta Vladimira Putina "vyjelo z kolejí" kdysi slibných demokratických reforem a slíbil, že bude u svého ruského protějšku tlačit na nápravu věcí.
První příležitost bude mít už zítra, kdy by se s Putinem měl setkat v německém Heiligendammu na summitu skupiny G-8 nejvyspělejších zemí světa.
Kasparov: Čekal jsem víc
Ruský opoziční předák Garri Kasparov doufá, že Bush v Německu přinejmenším zopakuje své výhrady na adresu Kremlu, a že svůj názor řekne Putinovi do očí a veřejně.
Jak bývalý šachový velmistr řekl na tiskové konferenci po setkání skupiny disidentů z 18 zemí s americkým prezidentem, Bushův pražský projev znamená pro Rusy bojující za demokracii povzbuzení, osobně by prý ale přivítal tvrdší kritiku.
"Prezident Bush použil příměr s vykolejeným vlakem. Já bych spíš řekl, že se vlak ruské demokracie blíží plnou parou do stanice Minsk," prohlásil Kasparov na dotaz Aktuálně.cz v narážce na běloruský režim prezidenta Alexandra Lukašenka, jehož Washington tradičně označuje za posledního diktátora v Evropě.
Bush: Rád budu nosit titul disidenta
"Svoboda je pro všechny lidi na celém světě hodnota, o níž se nedá vyjednávat," zahájil Bush po zdvořilostních frázích svůj projev a dostalo se mu prvního potlesku.
Poté připomněl prvního československého prezidenta Tomáše Masaryka i jeho pozdějšího následovníka Václava Havla jako ikony boje za svobodu a nezávilost.
"Podobně jako kdysi studená válka je boj (svobodného světa) s extremisty soubojem dvou ideologií," přenesl se pak americký prezident do současnosti a připomněl, že radikální islamisté ohrožují i Evropu.
"Pokud boj za svobodu ve světě znamená, že se ze mě stal disident, rád budu s hrdostí tento titul nosit," vysloužil si pak Bush od přítomných v sále další potlesk.
Americký prezident v sále přivítal také disidenty z 18 různých zemí světa, s nimiž se po projevu krátce setkal. Zmínil i některé, kteří do Prahy přijet nemohli, protože je režimy v jejich zemích nadále vězní - například barmskou opoziční vůdkyni Aun Schan Su Ťij či egyptského disidenta Ajmana Núra.
"Nikdy své utlačovatele nebudete omlouvat, vždy budete bojovat za svobodu," složil poklonu jim i jejich kolegům na Kubě, v Súdánu a dalších zemích, kde vládnou autoritativní režimy.
"Tito lidé si zaslouží obdiv svobodného světa i naši rozhodnou podporu," řekl dále Bush a znovu byl odměněn potleskem stejně jako když později připomněl, že chce tlačit také na demokratizaci dosud málo kritizovaných partnerů Washingtonu, jako jsou Rusko a Čína.
"Děkuji České republice za to, že se zasazuje o svobodu a demokracii v zemích, jako je Kuba, Barma či Bělorusko," ocenil potom George Bush angažovanost české zahraniční politiky.
Bůh vám žehnej
"Nikdy nezpomenu na muže, který se o jedné noze dobelhal k volební místnosti v Iráku a řekl reportérům, že by se tam i doplazil, kdyby mu nic jiného nezbývalo. Ptám se kritiků: byla snad demokracie tomuto muži vnucena?" dotkl se pak Bush i nejkritizovanějšího podniku americké zahraniční politiky v posledních letech, invaze do Iráku.
"Někteří lidé namítají, že ukončení tyranie na celé světě je nerealistické," uvedl Bush na adresu svých kritiků. "To není nic nového, takovou kritiku jsme slýchali i v minulosti."
"Svoboda je věčná, nepatří žádné vládě ani jedinci," zmínil pak americký prezident tezi Jana Ámose Komenského a řekl, že právě v to věří i Spojené státy.
"Děkuji za pozvání a Bůh vám žehnej," ukončil po necelé půlhodině americký prezident svůj projev a odebral se na schůzku s disidenty.
Kritika americké politiky
I když je Bush z titulu své funkce považován za hlavní "hvězdu" celého podniku, ostatní účastníci k němu ve svých dopoledních projevech žádnou přehnanou pokoru neprojevovali.
Na adresu americké zahraniční politiky za jeho působení v Bílém domě i jeho představ o šíření demokracie opakovaně zaznívala kritická slova.
O zřejmě největší rozruch v sérii úvodních příspěvků se postaral palestinský novinář a aktivista Bassem Eid, když kritizoval dvojí měřítka, která podle něj Západ uplatňuje vůči zkorumpovaným vládcům a opresivním režimům v arabském světě.
ČTĚTE VÍCE: Na muslimy bych si nevsadil, říká palestinský novinář
Eid se pozastavil nad tím, proč administrativa amerického prezidenta George Bushe poskytla před dvěma měsíci finanční podporu bezpečnostním složkám hnutí Fatáh palestinského prezidenta Mahmúda Abbáse, aniž by zároveň stejně štědře podpořila například organizace monitorující dodržování lidských práv.
"Tato dvojí měřítka, která Spojené státy a Evropa uplatňují, se sama stala nástrojem útlaku v arabském světě," uvedl Eid.
Opakovaně se také vymezil vůči egyptskému režimu prezidenta Husního Mubaraka, považovaného za jednoho z hlavních spojenců Washingtonu na Blízkém východě, a zdůraznil, že demokracii nemůže nikdo lidem nadiktovat shora. "Záleží na lidech samotných, zda demokracii piřjmou, nebo dmítnou," prohlásil Eid.
Chybí politika vůči Rusku
Kritická slova na adresu úřadující vlády Spojených států zazněla i z úst amerických delegátů.
Bruce Jacskon, který dlouhá léta působil v Pentagonu a dnes vede Projekt pro transformující se demokracie, zdůraznil, že Americe a Západu obecně chybí ruská politika.
"Zvát ruského prezidenta na rodinné sídlo je jen chabou náhražkou ucelené politiky," prohlásil Jackson v narážce na avizovanou červencovou cestu Vladimira Putina do USA, kam jej George Bush pozval k rozhovorům mezi čtyřma očima.
Kasparov: Na Putina tvrdě
"Putin by měl dostat jednoznačné poselství, že se nemůže chovat jako Lukašenko a domáhat se stejného zacházení, jaké je vyhrazeno demokratickým představitelům," řekl dnes vůdce ruské mimoparlamentní opozice Garri Kasparov novinářům v Černínském paláci.
Zároveň znovu ocenil nekompromisní postoj, který v této věci zaujala německá kancléřka Angela Merkelová na nedávném summitu EU-Rusko v Samaře.
A vyjádřil přesvědčení, že tato lekce mimo jiné přiměla petrohradské úřady povolit opoziční koalici Jiné Rusko demonstrovat nadcházející sobotu v ulicích města právě v době, kdy v Petrohradu budou jednat představitelé Společenství nezávislých států.
"Rusko je policejním státem, který se tváří jako demokracie," dodal po polední přestávce Kasparov na panelu, kde se řečníci zabývají přechodem totalitních režimů k demokracii.
Svět má ale stále klíč, jak "rozseknout" situaci v Rusku. Podle Kasparova by Západ neměl ruského prezidenta považovat za demokratického lídra. "Putin následuje své kágébácké instinkty."
Kasparovova řeč vyvolala v sále hlasitý potlesk.
Nemluvme s Kubou
Účastníci diskuse mluvili také o situace na Kubě. Jorge Moragas, člen zahraničního výboru španělského parlamentu varoval před krokem, který nedávno učinila španělská vláda: obnovení vztahů s kubánským režimem. "Španělský premiér zároveň učinil chybu, když obnovil dialog s teroristy z organizace ETA. Teroristé jsou teď silnější a bohatší," řekl Moragas.
Zároveň pochválil Českou republiku za její postoj vůči Kubě a vyzval Evropskou unii a USA, aby více spolupracovaly na postupu vůči režimu Fidela Castra.
Více o konferenci
Akci, na níž do Prahy přijeli přední světoví experti a bývalí i úřadující státníci, pořádají tři think-tanky: Pražský institut bezpečnostních studií (PSSI), Shalem Center's Adelson Institute for Strategic Studies sídlící v Jeruzalémě a madridská Foundation for Social Analysis and Studies (FAES).
Myšlenka konference vzešla od trojice patronů: bývalého sovětského disidenta a izraelského politika Natana Šaranského, posledního československého a prvního českého prezidenta Václava Havla a šéfa minulé španělské vlády Josého Maríi Aznara.
Redakce Aktuálně.cz uzavřela s organizátory akce, na které vystoupí se svým projevem i americký prezident George W. Bush, dohodu o mediálním partnerství. V průběhu konference proto přineseme rozhovoroy s některými osobnostmi a články, jež se vzájemným vztahem demokracie a bezpečnosti souvisejí.
Podívejte se na program konference
"V dnešním světě konfrontací neexistuje lepší zbraň než podpora demokracie," komentuje téma konference Natan Šaranský a pokračuje: "Máme důvod věřit, že tato podpora bude úspěšná, protože každý člověk bez výjimky touží být svobodný. Toto důležité poselství mohou nejlépe předat právě disidenti, proto je tato konference jedinečná. Poskytne totiž tvůrcům politiky příležitost k přímému dialogu s těmi, kdo za demokracii bojují".
A Václav Havel k tomu připojuje: "Nejde jen o morální odpovědnost, ale je také v životním zájmu každého, kdo žije v demokratických nebo svobodných podmínkách nebýt netečným k osudu lidí, kteří nemají takové štěstí, a nabídnout široké spektrum pomoci těm, kdo mají odvahu sloužit pravdě v režimech založených na lži."
