Brusel - Postavení občanů Evropské unie v Británii po jejím odchodu ze společenství nebo řešení problému migrace. Témata, která na summitu EU skončeném v pátek v Bruselu nejvíc rezonovala, znovu potvrdila, že Londýn nebude snadným partnerem v jednáních o brexitu a že ani v dalších otázkách mezi 28 členskými zeměmi nepanuje soulad.
Premiéři zemí visegrádské čtyřky (V4) s nováčkem summitů, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, společně jednali krátce poté, co šéf Elysejského paláce v tisku nevybíravě narážel na nedostatek solidarity na východním křídle EU. Macron a německá kancléřka Angela Merkelová summit zakončili prohlášením, že Evropu mohou posunout dopředu společně právě jejich země.
Předseda Evropské rady Donald Tusk na závěr připustil problémy hned v první ze stěžejních otázek, o nichž se mezi EU a Londýnem povedou jednání o odchodu Británie z unie. Britská premiérka Theresa Mayová ve čtvrtek své kolegy seznámila se základními obrysy návrhu, jak chce po odchodu z EU zajistit práva občanů zemí EU v Británii a Tusk o den později prohlásil, že návrh nenaplňuje očekávání, která v této věci mají ostatní země EU. Mimo jiné i Merkelová zatím nepovažuje návrh Mayové za průlom.
Hledání cesty z patu
Na okraj summitu se už ráno odehrálo setkání lídrů V4, kteří odmítají přerozdělování migrantů, s francouzským prezidentem, kde sporných témat bylo hned několik. Dominantní byla problematika trvajících velkých rozdílů v životní úrovni mezi východem a západem EU, uvedl český premiér Bohuslav Sobotka.
Premiéři zemí V4 Macronovi připomněli třeba problematičnost směrnice o vysílání pracovníků v situaci, kdy jsou stále obrovské rozdíly ve mzdách mezi jednotlivými státy. Paříž přitom požaduje, aby například řidiči z východních zemí unie pobírali francouzskou minimální mzdu.
Výsledkem schůzky je dohoda o setkání expertů ze zemí V4 a Francie, kteří by se měli pokusit najít cestu z nynější patové situace. Na podzim se pak má uskutečnit společný summit premiérů zemí Visegrádu s Macronem.
Jen krátce před příjezdem na summit Macron v rozhovoru s novináři z osmi deníků kritizoval údajně zrádný a cynický přístup východoevropských politiků k záležitostem EU. Podle listu Gazeta Wyborcza v pátek zopakoval i svou výtku, že některé země přistupují k EU jako k samoobsluze.
Polská premiérka Beata Szydlová řekla, že požádala francouzského prezidenta o zlepšení komunikace. Zapotřebí je "věcná diskuse", a ne předsudky a stereotypy, dodala s tím, že vybrat mezi tím si musí Macron. Toho však v otázce kritiky zemí střední Evropy podpořila i kancléřka Merkelová, která zdůraznila, že EU je založena na společných hodnotách.
Bruselský summit se nakonec nesl v převážně optimistickém duchu, k čemuž přispěla i data o ekonomickém růstu všech členských zemí a rekordně nízké nezaměstnanosti.
Macron a Merkelová: S námi kupředu
Macron a Merkelová se rozhodli na závěr summitu uspořádat společnou závěrečnou tiskovou konferenci. Na ní Macron řekl, že pokud budou Německo a Francie mluvit společným hlasem, bude kupředu postupovat i celá Evropa. Podle Merkelové ale úzká spolupráce obou zemí nevylučuje zapojení dalších.
Francouzský prezident uvedl, že úkolem pro všechny země je i uprchlická krize, která podle něj bude vyžadovat dlouhodobá řešení. Prezidenti a premiéři všech členských zemí se na summitu podle Macrona shodli na posílení ochrany vnějších hranic a podpoře libyjské pobřežní stráže.
Sobotka novinářům řekl, že česká vláda se bude v příštích dnech zabývat tím, jak konkrétně navýšit českou podporu libyjské pobřežní stráže.
Účastníci summitu připomněli, že především v centrálním Středomoří je situace stále kritická, když převážně ekonomičtí migranti se tudy snaží dostat hlavně do Itálie. Slovenský premiér Robert Fico ocenil, že EU podle něj v závěrečných dokumentech poprvé mluvila o ekonomických migrantech.
Debata na summitu ale opět ukázala, že EU neumí nalézt shodu na rok starém návrhu reformy evropského azylového systému. Země jako Česko odmítají, aby součástí reformy byl v případě krize použitelný trvalý mechanismus přerozdělování žadatelů o azyl.
