Britské premiérce tlačící na Brexit hrozí vzpoura poslanců. Hraje se o práva ostatních členů EU

Ondřej Houska Ondřej Houska
13. 3. 2017 11:00
Britští poslanci zřejmě už v pondělí odhlasují zákon, který Británii umožní vystoupit z EU. Vláda premiérky Theresy Mayové po nich chce, aby odmítli pozměňovací návrhy, se kterými přišla Sněmovna lordů. Prý by jí svázaly ruce pro vyjednávání s Evropskou unií. Mayové ale hrozí, že někteří její vlastní konzervativní poslanci by se mohli vzbouřit a návrhy lordů podpořit. Pokud zákon projde, premiérka Mayová následně spustí článek 50 Lisabonské smlouvy. V tu chvíli začnou vyjednávání s EU o konkrétních podmínkách Brexitu.
Britská premiérka Theresa Mayová.
Britská premiérka Theresa Mayová. | Foto: Reuters

Londýn - Britští poslanci by měli už teď v pondělí schválit zákon, který umožní vystoupit z Evropské unie, uvedla televizní stanice Sky News. Budou o tom hlasovat členové britské Dolní sněmovny.

Vládě ale hrozí rebelie části jejích vlastních konzervativních poslanců.

Premiérka Theresa Mayová chce, aby Dolní sněmovna při hlasování odmítla pozměňovací návrhy, které k zákonu o Brexitu na začátku března připojili členové Sněmovny lordů, tedy horní komory parlamentu.

"Prosím, nesvazujte premiérce ruce," vyzval ministr pro odchod z EU David Davies.

Podle něj by změny omezily manévrovací prostor pro jednání s ostatními státy EU. Kabinet si proto přeje, aby poslanci schválili zákon v podobě, v jaké ho navrhla vláda. Což se ale ne každému líbí.

Lordi chtějí kontrolu nad dohodou s EU

Podle pozměňovacích návrhů by měla britská vláda garantovat práva občanů jiných zemí Evropské unie, kteří už v Británii žijí.

Lordi taky chtějí, aby měl parlament větší kontrolu nad tím, jakou dohodu o dalších vztazích vláda se zbytkem Evropské unie vyjedná. To znamená, že by parlament měl možnost odmítnout výslednou dohodu mezi Londýnem a 27 zeměmi EU. A vyzval by vládu, aby dojednala výhodnější podmínky.

Kabinet naopak navrhuje, aby parlament mohl smlouvu o budoucích vztazích jen přijmout, nebo zamítnout

Kabinet Theresy Mayové má v Dolní sněmovně těsnou většinu. Někteří konzervativní poslanci by se ale mohli podle britských médií proti vládě vzbouřit a návrhy lordů podpořit.

Kabinet zase může na druhou stranu počítat s podporou některých opozičních labouristů.

Hned po zákonu začne vyjednávání

Jakmile parlament zákon o Brexitu schválí, může vláda zahájit vystoupení z EU.

V Bruselu oficiálně oznámí, že spouští článek 50 Lisabonské smlouvy, což je postup pro případ, že některá země chce z EU odejít. Od okamžiku spuštění bude mít Londýn dva roky na to, aby s ostatními zeměmi unie dojednal konkrétní podmínky svého odchodu.

Podle řady spekulací by mohla premiérka Mayová článek 50 spustit už v úterý, tedy hned po schválení zákona v Parlamentu.

Jiná britská média ale tvrdí, že na žádost nizozemské vlády rozhodnutí odloží na později. V Nizozemsku budou ve středu volby a tamní vláda údajně nechce posílit domácí euroskeptiky tím, že by se probíral odchod Británie z unie.

Britský obchod v ohrožení?

Británie si vedle podmínek svého odchodu z EU chce dojednat i dočasnou, přechodnou dohodu, která by se týkala vztahů se sedmadvacítkou. Měla by zajistit co možná nejvolnější vzájemný obchod do doby, než se Londýn s EU dohodne na trvalé smlouvě.

Britský ministr zahraničí Boris Johnson ale prohlásil, že vyjednání přechodné dohody není pro jeho zemi nijak zásadní. Když k ní nedojde, Británie bude podle něj "naprosto v pohodě".

Před takovým přístupem varuje britský byznys, protože EU je pro Británii zdaleka největším obchodním partnerem.

A odmítá ho taky opozice. "Vláda si zahrává s možností, která představuje obrovské riziko pro britský průmysl, služby a zemědělství," varoval labouristický poslanec Pat McFadden.

Potvrdilo to suverenitu parlamentu, bude mít o Brexitu poslední slovo, bude o tom finálně rozhodovat, nikoliv vláda. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Barcelona kvůli pandemii odložila prezidentské volby

FC Barcelona musela kvůli koronavirové pandemii odložit volby nového prezidenta, jež měly být 24. ledna. V termínu se nemohou uskutečnit kvůli v současnosti platnému omezení pohybu osob v Katalánsku.

Barcelona proto požádala vládu autonomního společenství, aby se mohly volby uskutečnit poštou. Katalánská vláda tuto možnost prověřuje. Nový termín voleb nebyl určen.

Jeden z nejslavnějších klubů světa je bez řádného prezidenta od konce října loňského roku, kdy odstoupil Josep Bartomeu. Barcelonu vede jako prozatímní šéf Carles Tusquets, jenž se voleb účastnit nebude.

Kandidáty na prezidentskou funkci jsou Joan Laporta, Víctor Font a Toni Freixa. Za favorita je považován bývalý šéf Barcelony z let 2003-2010 Laporta, který slíbil, že udělá maximum pro udržení klubové ikony Lionela Messiho, jemuž v červnu vyprší smlouva.

Zdroj: ČTK
Další zprávy