Londýn - Loňská havárie vrtné plošiny Deepwater Horizon přišla koncern BP hodně draho. Jeho zisk se oproti roku 2009 snížil o téměř dvacet miliard dolarů.
Přesněji - zatímco předloni byl koncern s 13,9 miliardami dolarů v plusu, loni zaznamenal ztrátu ve výši 3,9 miliardy USD. Ocitl se tak v červených číslech vůbec poprvé za posledních dvacet let a vykázal jeden z nejhorších hospodářských výsledků ve své stoleté historii.
Stojí za tím především radikální propad jeho akcií, které v průběhu roku ztratily polovinu své hodnoty. Ale také 5,1 miliardy USD, které až doposud musel koncern zaplatit na odškodnění americkým firmám a soukromým osobám a které investoval do prací spojených s odstraněním škod.
Koncern začal vykazovat pozitivní bilanci až v poslední čtvrtině roku 2010, ztrátu z prvních tří čtvrtletí ale už nedohnal.
Aby nedopadl ještě hůře, začal v průběhu roku postupně rozprodávat svůj majetek. Celkem získal tímto způsobem dvacet miliard dolarů.
Čekání na soudní tahanice
BP ale zdaleka není z nejhoršího venku.
Koncern čekají nekončné soudní tahanice o to, kdo je vlastně zodpovědný za škody ve výši 40,9 miliard dolarů. Ty vznikly v souvislosti s explozí vrtné plošiny z 21. dubna 2010 a únikem pěti milionů barelů ropy, které se v průběhu následných pěti měsíců vylily do Mexického zálivu.
S těmito čísly přišla alespoň americká vládní komise, která příčiny i následky katastrofy v Mexickém zálivu zkoumala.
Dospěla přitom k jednoznačnému závěru, že pochybily v prvé řadě společnosti, které se na těžbě ropy na Deepwater Horizon podílely. Podcenily totiž riziko, jež u vrtu realizovaného do mořského dna ležícího v hloubce jeden a půl kilometru pod mořskou hladinou, hrozilo.
BP se mimo jiné bude soudit se spoluvlastníkem práv na využívání havarovaného vrtu, firmou Anadarko Petroleum, společností Transocean Holding LLC, která plošinu vlastnila, nebo pojišťovací společností QBE Underwritting/Lloyd's Syndicate 1036.
USA zatím nezažalovaly firmu Haliburton, jež se po dlouhé týdny neúspěšně pokoušela o cementáž vrtu či společnost Cameron International, jež poskytla vlastní vrtné zařízení.
Výplata divident
Koncern se snaží získat ztracené renomé mimo jiné ohlášením úmyslu vyplácet opětovně dividendy z akcií. Vedle řady soukromých investorů jsou jejich majiteli také soukromé penzijní fondy ve Velké Britániii. Čtvrtletní výplatu dividend pozastavil BP loni v létě.
I tak činí nyní vyplácená suma jen sedm pencí na akcii, což je polovina částky, kterou koncern vyplácel loni v dubnu, kdy v Mexickém zálivu došlo k havárii, pří níž zahynulo jedenáct zaměstnanců BP a do moře začaly vytékat tisíce barelů ropy.
"Rozhodli jsme se pro opatrnější přístup ve vyplácení divident," citoval deník The Guardian nového výkonného ředitele koncernu Carla-Henrika Svanberga. "Odráží to nejenom nárůst výkonu společnosti a nezbytnost udržit si finanční flexibilitu, nýbrž také potřebu dostát svým závazkům v oblasti Mexického zálivu."
O tom, že koncern se i nadále potýká s vážnými problémy, svědčí ale nejenom urychlený prodej obrovského majetku včetně rafinerií v Texasu či práv na těžbu ropy a zemního plynu v řadě zemí světa.
V úterý oznámila svůj úmysl vycouvat ze společného podniku s BP, ve kterém kontrolovala podíl v hodnotě jednoho a půl miliardy dolarů, ruská společnost Rosněft. Ta od koncernu odkoupila před časem podíly na těžbě z ropných polí a ložisek zemního plynu ve Venezuele a Vietnamu.
