Boston - Amerika zůstává silná. Ať se stane cokoliv, vždy znovu zvedne hlavu a půjde dál. Alespoň o tom sama sebe po každé tragédii přesvědčuje.
Platí to i pro dubnové teroristické útoky z Bostonu. A pokud je toho někdo živoucím důkazem, je to Jeff Bauman.
V době výbuchu nastražených bomb čekal v cílové rovince maratonu na svou přítelkyni Erin Hurleyovou.
Exploze ho připravila o obě nohy, ale on se nevzdal. Naopak. Už zase chodí a inspiruje ostatní. Stal se symbolem myšlenky Boston Strong (Silný Boston) a díky sociálním sítím je teď také skutečnou celebritou.
Bolest a zase bolest
Tomu ale předcházely týdny plné bolesti a námahy při rehabilitaci. Lékaři museli Jeffu Baumanovi ve spěchu amputovat nohy v kolenou. Jeho stav se ale zhoršoval a o dva dny později byla nezbytná další amputace - tentokrát nad koleny.
Když mu lékaři vyndávali stehy, což bylo v tomto případě velmi bolestivé, byly u toho už i novináři z deníku The New York Times.
Na pahýlu levé nohy musela lékařka odstranit 25 stehů, na pravé končetině o jeden méně. "Přes viditelnou bolest seděl Bauman klidně a díval se z okna na vlajku Spojených států - kvůli islámskému teroru - staženou napůl žerdi," zapsal si reportér Josh Haner.
Jeff Bauman mu svěřil i to, co si pamatuje z osudových okamžiků. Čekal na přítelkyni, když jeho pozornost upoutal nápadně teple oblečený muž - měl na sobě mohutný kabát, klobouk a sluneční brýle. Tvářil se prý navíc velmi vážně.
Když se běžec podíval znovu, muž už tam nebyl. Na chodníku ale zůstal jeho batoh. Potom už si Bauman pamatuje jen záblesk, explozi a bolest. Když znovu přišel k sobě, ležel na chodníku, cítil síru a netušil, co se děje. První, co ho napadlo, byla exploze zábavní pyrotechniky.
Bolest byla tak silná, že si myslel, že umírá a prý s tím byl jednu chvíli dokonce smířen. Všechno viděl muž v kovbojském klobouku Carlos Arredondo - okamžitě se k Baumanovi rozběhl a poskytl mu první pomoc (viz foto výše).
Proč mě obdivují, ptal se matky
Následovala již zmíněná rehabilitace a po čtyřech týdnech převoz domů. Teprve tehdy si Bauman naplno uvědomil, co se stalo. Byl přesvědčen, že už nebude moci sám cestovat, sportovat ani ve volném čase pracovat na zahradě.
Když bolest částečně ustoupila a on mohl začít vycházet, narazil na nebývalou vlnu podpory. V restauracích platil a platí naprosto výjimečně - majitelé ho kvůli fotkám, jež obletěly svět, poznávají a zvou.
S obdivem, který se k jeho osobě pojí, je spojena i finanční podpora ze strany nejrůznějších neziskových organizací i veřejnosti. Je tak štědrá, že zaplatila i zvláštní protézy za 200 000 dolarů.
Když Baumana na basebalovém stadionu promítli na velkoplošnou obrazovku, už to nevydržel a zeptal se své matky, jak je možné, že ho lidí tak zbožňují. "Lidem imponuje tvá odvaha. Jsi symbolem těch, kdo tu tragédii přežili," odpověděla mu.
