Když byl svět v plamenech, zavolali Hanse Blixe. Touto větou začíná snímek Blix not Bombs česko-švédské režisérky Grety Stocklassa, který je od loňského podzimu k vidění v tuzemských kinech a jenž vypráví Blixův příběh.
Dnes pětadevadesátiletý exdiplomat v důchodu léta pracoval pro OSN a vedl misi, která měla na začátku tisíciletí zjistit, zda se v Iráku vyrábí zbraně hromadného ničení. Mise žádné takové zbraně nenašla, nepodařilo se jí o tom ale přesvědčit světové velmoci a Spojené státy Irák v roce 2003 napadly.
"Zdá se, že veškerý důraz je kladen na vojenské odstrašení a málo se uvažuje o dosažení míru pomocí diplomacie a détente (politiky uvolnění - pozn. red.)," vysvětluje Blix v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Situace ve světě podle něj nyní vypadá obzvlášť temně. Dokument začal vznikat na jaře 2019 a až během jeho natáčení - předloni v únoru - vypukla válka na Ukrajině.
Podle režisérky Stocklassa konflikt na Ukrajině potvrdil, že spousta Blixových názorů je "skutečně univerzálních". Krátce po uvedení filmu Blix not Bombs se navíc rozhořela další válka - na Blízkém východě. Teroristé z hnutí Hamás v říjnu napadli jižní Izrael, na což židovský stát odpověděl leteckým bombardováním a pozemní invazí do Gazy.
"Je opravdu ještě z té staré diplomatické školy, osobně má víru v diplomacii a zvlášť v OSN," popisuje pro Aktuálně.cz Stocklassa. S o dvě generace starším Blixem si během mnoha hodin rozhovorů podle svých slov vytvořila poměrně přátelský vztah.
OSN je jen nástroj
Dlouholetý diplomat, který v roce 1978 také krátce působil jako švédský ministr zahraničí, je i přes selhání své asi nejslavnější mise přesvědčen o nutnosti mezinárodních organizací i světové diplomacie.
Režisérka se ho v dokumentu opakovaně snaží donutit, aby reflektoval své tehdejší působení v misi zaměřené na to, zda Irák vyvíjí zbraně hromadného ničení. Americká invaze do blízkovýchodní země se stala symbolem konce mezinárodní spolupráce devadesátých let a oslabení role takových organizací. K útoku na Irák došlo poté, co se Blixovi a jeho týmu nepodařilo západní mocnosti přesvědčit, že stát nedisponuje zbraněmi hromadného ničení. Pokud by Blix dokázal opak, invaze by velmi pravděpodobně získala značnou podporu. On ale v dokumentu při opakovaných dotazech režisérky zachovává stoický klid a dál věří v budoucnost vyjednávání.
Diplomacii a prosazování odzbrojení také věnoval většinu svého života. Kariéru diplomata začal začátkem šedesátých let, kdy se stal členem stálé delegace Švédska ve Valném shromáždění OSN. V letech 1962 až 1978 působil ve švédské delegaci na konferenci o odzbrojení v Ženevě. Šestnáct let pak vedl Mezinárodní agenturu pro atomovou energii. Jako její generální ředitel se snažil rozšířit mezinárodní zákony, které regulují používání jaderné síly. To považuje za vrchol své kariéry.
Podle něj je běžné v případě konfliktů říkat, že selhala OSN, on ale zdůrazňuje, že organizace slouží pouze jako nástroj národním vládám k zachování míru a podpoře rozvoje. "Když jsou vlády neschopné nebo neochotné ten nástroj použít, pak selhaly ony, a ne ten nástroj," říká provokativně Blix.
Přesto se o budoucnost nebojí. "Svět se velmi proměnil od 19. století, kdy byla války považovány za normální. Od roku 1945 zažíváme skoro 80 let bez přímých ozbrojených střetů mezi velmocemi, 80 let bez dalšího použití jaderných zbraní," uvažuje.
Putin měl špatné informace jako Bush
Naopak podle něj v době po druhé světové válce vzkvétal globální obchod a vzájemná závislost zemí a dál se budovaly mezinárodní instituce. "Válka už není vnímaná jako velkolepý počin, ale jako strašná záležitost," zdůrazňuje a dodává, že ruská invaze je výjimkou, nikoliv pravidlem. Stejně jako invaze do Iráku v roce 2003.
"Ruský prezident Vladimir Putin si myslel, že může zabránit odklonu Ukrajiny směrem k Západu a NATO, jako se mu to podařilo v roce 2014 na Krymu. Ale mýlil se a navíc neměl správně informace od svých zpravodajců. Stejně jako prezident USA George Bush před americkou invazí do Iráku v roce 2003," dodává.
Blix byl podle režisérky celý život velkým zastáncem švédské neutrality, v důsledku ruské invaze ale chápe, proč chce země vstoupit do Severoatlantické aliance. Jak konflikt skončí, se neodvažuje odhadovat.
Válka, kterou Putin na Ukrajině bezdůvodně rozpoutal, ale podle diplomata nebude mít na mezinárodní právo vliv. Je si jistý, že mezinárodní organizace i jejich pravidla konflikt přežijí, stejně tak je nenaruší ani válka na Blízkém východě.
"Naopak si myslím, že po skončení války na Ukrajině svět uvidí potřebu spolupráce a vrátí se k mírovému jednání," říká. Domnívá se tak hlavně kvůli globálním výzvám, u kterých je podle něj nutné, aby na nich svět spolupracoval. Podle Blixe jde o ochranu klimatu, ochranu před světovými pandemiemi a boj proti organizovanému zločinu, hlavně v souvislosti s výrobou a prodejem narkotik.
