Rangún - Barmská vůdkyně Aun Schan Su Ťij ve čtvrtek poprvé navštívila oblast na severu země, odkud od konce srpna uteklo před násilím do sousedního Bangladéše více než 600 000 Rohingů.
Nositelka Nobelovy ceny za mír Su Ťij čelí ve světě kritice, že se nesnaží zastavit násilnosti páchané na této muslimské menšině v barmském Arakanském státě.
Su Ťij ráno dorazila do arakanské metropole Sistwei a poté se vrtulníkem vydala na sever Arakanského státu, kde se nachází mnoho rohingských vesnic.
Su Ťij byla naposledy v Arakanském státě během předvolební kampaně v roce 2015, tehdy ale navštívila jeho jih, který byl převážně klidný, uvedla agentura AP.
Tentokrát jsou cílem cesty Su Ťij vesnice v okrese Maundo, odkud uprchlo při poslední migrační vlně nejvíce lidí.
"Na ulici se shromáždila skupina lidí, Su Ťij nechala zastavit auto a promluvila s nimi. Řekla jim tři věci - že by měli žít v míru, že jim vláda chce pomoci a že by měli ukončit vzájemné spory," řekl představitel monitorovací skupiny Arakan Project Chris Lewa. Odvolal se přitom na rohingského náboženského vůdce, který byl na místě.
Prchají před násilím
Muslimští Rohingové čelí v převážně buddhistické Barmě dlouhodobě diskriminaci.
Barmské úřady je považují za přistěhovalce z Bangladéše, kteří do země přišli většinou v dobách britské koloniální nadvlády a v Barmě jsou nelegálně. Příslušníkům menšiny proto barmské úřady odmítají udělit občanství, omezují jejich svobody a neuznávají je jako etnikum.
Barmská armáda zahájila nejnovější tažení proti Rohingům poté, co rohingští povstalci 25. srpna zaútočili na desítky policejních a vojenských stanovišť v Arakanském státě. Od té doby denně prchají do Bangladéše stovky Rohingů.
Bezpečnostní představitel v bangladéšském okrese Cox's Bázár Muhammad Ikbál uvedl, že jen za středu překročilo hraniční řeku Naf na různých místech více než 4000 rohingských uprchlíků. Do okresu Cox's Bázár směřuje většina běženců.
Barmská vláda tento týden uvedla, že je připravena přijmout uprchlíky zpět, podmínky návratu ale nejsou jasné. Je možné, že běženci budou muset prokázat barmské občanství, což většina není schopna.
Armáda stále u moci
OSN obvinila Barmu, že na severu Arakanského státu provádí etnické čistky. Su Ťij stojí v čele Národní ligy pro demokracii, která se k moci dostala po vyhraných volbách v roce 2016. Předtím barmská vojenská junta dlouho držela disidentku Su Ťij v domácím vězení.
Mnohé západní osobnosti v poslední době kritizovaly postoj Su Ťij k utrpení v její zemi a volaly i po tom, aby jí byla odebrána Nobelova cena za mír.
Někteří analytici nicméně poukazují na to, že působení Su Ťij omezuje ústava přetrvávající z dob junty, která mimo jiné někdejší disidentce brání stát se prezidentkou. Díky ústavě si v Barmě pořád udržuje silný vliv na politické dění armáda, která má předem zaručených 25 procent parlamentních míst a jejíž vrchní velitel jmenuje také ministry vnitra, obrany a bezpečnosti hranic.
Právě armáda je za násilnosti v Arakanském státě z velké části zodpovědná. Humanitární organizace barmské vojáky obviňují, že se dopouštějí na Rohinzích brutálního násilí, včetně mučení, vražd, hromadného znásilňování a žhářství.
