Tripolis, Manáma - Revoluční hnutí proti autoritativním režimům v arabském světě zatím uspěla jen v Tunisku a Egyptu. Vzpoury proti libyjskému vůdci Muammaru Kaddáfímu či bahrajnskému králi šajchu Hamadu bin Isá Chálífovi podle všeho skončí porážkou tamní opozice.
Té se totiž nepodařilo na rozdíl od Tunisanů a Egypťanů svrhnout své vládce dostatečně rychle. Na protesty také okamžitě zareagoval trh s ropou, jejíž ceny vylétly vzhůru. Hrozilo navíc, že celý Blízký východ zabředne do nekonečné série pouličních protestů a zdlouhavých občanských válek, které zpomalí přísun černého zlata do západních zemí.
Již ve středu oznámil proto Kaddáfího syn Saíf al-Islám, že povstání proti jeho otci "bude do čtyřiadvaceti hodin" poraženo. Ve čtvrtek začalo zatýkání opozičních předáků na Bahrajnu.
Ve slepé uličce se ocitlo opoziční hnutí také v Jemenu, kde mají zásadně jinou představu o budoucnosti své země mladí lidé organizovaní přes Facebook a kmenoví vůdcové, kteří se chtějí zbavit vlády prezidenta Alího Abdulláha Sáliha a upevnit svou vlastní pozici.
Boje v Adždabíji
Situace v Libyi nicméně zůstává navzdory ujištěním Kaddáfiho rodiny nepřehledná. Ve čtvrtek povstalci přišli dokonce s tvrzením, že střed města Adždabíja, které měly ve středu dobýt vládní jednotky, je stále v jejich rukou.
Po ovládnutí Adždabíji se Kaddáfího vojákům otevřela cesta na hlavní baštu rebelů, přístav Benghází.
Z toho začaly ve čtvrtek evakuovat své pracovníky humanitární organizace Lékaři bez hranic, stejně jako Mezinárodní výbor Červeného kříže. Podle stanice BBC zaútočilo vládní letectvo po poledni také na místní letiště. Povstalci následně hlásili, že se jim dvě letouny podařilo sestřelit, zprávu ale nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů.
Náměstek ministra zahraničí USA William Burns přišel v průběhu odpoledne s tvrzeními, že Kaddáfího síly mohou být už jen 160 kilometrů od povstalecké bašty.
Francie se proto snažila urychlit hlasování v Radě bezpečnosti, na jejímž základě by byla možná vojenská akce proti režimu v Tripolisu. Té by se vedle USA, Británie a Francie mohly zúčastnit i některé arabské země.
Egypt však ve čtvrtek oznámil, že jeho síly se nebudou podílet na žádné vojenské operaci proti sousední Libyi.
Televizní stanice al-Arabíja na druhé straně oznámila, že vládní vojska bombardovala v Adždabíji rezidentské čtvrti.
"Viděl jsem mrtvá těla nejméně třiceti osob, byli mezi nimi muži, ženy i děti," řekl v rozhovoru s al-Arabíjou jeden z místních obyvatel, který své jméno udal jako Abdel Barí Zéví.
"Jednalo se o civilisty, nikoliv o povstalce," zdůraznil.
Spojené státy ve čtvrtek znovu jednaly se spojenci o zřízení bezletové zóny nad Libyí a dokonce i o opatřeních, která by šla "nad její rámec".
Zónu ale musí posvětit Rada bezpečnosti OSN a než se ji podaří zřídit, budou již Kaddáfího jednotky dávno v Benghází. Povstalci to sice nechtějí přiznat, vládní vojáci však mají zjevně velkou převahu co se týče letectva a těžkých zbraní.
Razie v Manámě
Tvrdě zakročila proti opozici tajná policie na Bahrajnu.
Zatkla zde celkem šest opozičních předáků, mimo jiné i generálního tajemníka šíitského Hnutí pro svobodu a demokracii (Hak) Hasana Mušajmu a vůdce liberální opozice Ibrahíma Šarífa.
"Viděla jsem muže v černém mířící samopaly na mého manžela," řekla agentuře AP Šarífova žena. "Opakovali jen jedno: jsme ze státní bezpečnosti."
Policie ve čtvrtek nechala uklidit ústřední Perlové náměstí, na kterém po několik týdnů tábořila bahrajnská opozice.
Pořádek v zemi pomáhají udržovat s posvěcením Spojených států, které mají na Bahrajnu vojenskou základnu, jednotky, jež na ostrov vyslaly Saúdská Arábie, Katar, Kuvajt a Spojené arabské emiráty.
Úterní a středeční armádní zásah proti demonstrantům si vyžádal šest mrtvých a stovku zraněných.
