Z kubánské Havany dostávala úkoly prostřednictvím krátkovlnného vysílání, informace předávala rozvědce během osobních setkání. Dávala si velký pozor, aby neodnášela dokumenty ze svého pracoviště - důležité informace ze spisů se učila nazpaměť. Aby nezanechala stopy, používala také ve vodě rozpustný papír.
"Žena v Havaně četla řadu 150 číslic v malých mezerách po pěti, načež je vysílala na krátkovlnné frekvenci. Pro normálního člověka je skrumáž čísel úplná blbost. Ale ne pro Anu. Ve svém bytě v Cleveland Parku si je zapisovala do notebooku," vysvětlil pro americký list The Washington Post novinář Jim Popkin, který zmapoval život špionky v knize Krycí jméno Blue Wren: Pravdivý příběh nejnebezpečnější americké špionky a sestry, kterou zradila.
Over a decade before #AnaMontes was arrested for being an agent of Cuba, she received an award from the DIA for having “accomplished all duties in an exemplary manner,” having “an outstanding record” and “inspiring others.”
— Jim Popkin (@JimPopkin) December 28, 2022
Code Name Blue Wren is out on Tuesday. #Espionage pic.twitter.com/a50PBzlAc2
Kubánské tajné služby naverbovaly Montesovou v první polovině 80. let, když studovala na univerzitě v Marylandu. Mladou Portoričanku narozenou v Německu, kde její otec pracoval jako vojenský lékař, představila spolužačka agentovi z karibského ostrova. Montesová předtím kritizovala vojenské akce Spojených států v Nikaragui. Svět byl tehdy ve studené válce, na jedné straně stály USA, na druhé Sovětský svaz. Sověti se snažili pronikat na americký kontinent, Američané jejich vliv eliminovat.
Po setkání se zpravodajským důstojníkem se Montesová vydala na Kubu, kde začalo její školení. Krátce poté, v roce 1985, nastoupila do americké zpravodajské služby DIA - už jako plně vycvičená agentka nepřítele. Že byla špionkou, netušili ani její příbuzní. Nepřátelským státem se Kuba stala pro USA poté, co se na ostrově v roce 1959 chopili moci revolucionáři Fidela Castra podporovaní z Moskvy.
Obě země přerušily počátkem 60. let diplomatické styky a Spojené státy zahájily sankce. Embargo na obchod s Kubou platí dodnes. Situace se vyhrotila zvlášť v říjnu 1962, kdy USA odhalily pokus Moskvy dovézt na Kubu jaderné rakety. Zahájily námořní blokádu ostrova a svět se ocitl na pokraji jaderné války. Sovětský svaz ale nakonec ustoupil a techniku stáhl.
Zradila vlast i rodinu
Zhruba ve stejnou dobu, kdy Montesová nastoupila k DIA, se ucházela o práci překladatelky u Federálního úřadu pro vyšetřování, známého pod zkratkou FBI, její sestra Lucy. Dostala se na pobočku v Miami, která zasahovala proti kubánským špionům. "Sestře zavolala, že bude pracovat pro FBI. Ana se jí to snažila rozmluvit. 'Znám lidi z FBI. Je to velká chyba,' říkala jí," uvádí ve své knize Popkin. Lucy byla ze sestřiny odpovědi zmatená.
Ana Montesová nakonec svoji sestru Kubáncům zradila. Pro komunistickou zemi pracovala kvůli nesouhlasu s politikou prezidenta Ronalda Reagana, který v Latinské Americe podporoval bojovníky proti režimům dotovaným Sovětským svazem a jeho satelity. Nepřátelům Ana odhalila nejen Lucy, oceňovanou za pomoc při odhalování kubánských špionů, ale i bratra Tita, zvláštního agenta FBI, a také svého bývalého přítele Rogera Corneretta, zpravodajského důstojníka Pentagonu se specializací na Kubu.
Vyzradila i skutečnou identitu amerických agentů, kteří pracovali na Kubě. Předala také informace o americkém satelitním systému Misty, který špehoval Čínu, Rusko, Írán a Kubu. "Problém je, že informace nekončí na Kubě. Kuba je prodává našim protivníkům, Rusku a dalším," uvádí Popkin.
Vězení ve stínu islamistů
V září 2001 byla zatčena, poté, co americké tajné služby dostaly tip, že jeden z agentů DIA pracuje pro Kubu. Detektivové ji zadrželi deset dní poté, co letadla řízená teroristy z organizace Al Káida narazila do věží Světového obchodního centra v New Yorku. Akutní nebezpečí islamistického terorismu tak odsunulo její případ do pozadí. "Montesová je nejnebezpečnější špionkou, o které většina lidí nikdy neslyšela. Navzdory velikosti jejích zločinů," hodnotí Popkin.
Zadržená agentka nechtěla riskovat rozsudek smrti, najala si proto právníky, kteří vyjednali doživotní trest pro Aldricha Amese a Roberta Hanssena, agenty amerických služeb FBI a CIA pracující pro Sovětský svaz. Oba jsou nyní ve vězení.
Montesová dostala 25 let a putovala do věznice v texaském městě Forth Worth poblíž Dallasu. U soudu prohlašovala, že se rozhodla řídit spíše svědomím než zákonem. "Politika naší vlády vůči Kubě je krutá a nespravedlivá, hluboce nesousedská. Cítila jsem morální povinnost pomoci ostrovu bránit se před naší snahou vnutit mu naše hodnoty a politický systém," uvedla tehdy podle listu The Washington Post.
Z vězení se dostala v pátek, úřady ji podmínečně propustily. Odcestovala na Portoriko, kam v polovině 20. století přišli její rodiče ze Španělska. Médiím sdělila, že chce ostrovu přidruženému k USA, který se vzpamatovává ze série ničivých hurikánů, pomoci.
