Emocionální debata ukázala kromě jiného i polarizaci Spojených států, protože republikánští senátoři ve svých vystoupeních a otázkách útočili hlavně na současného demokratického prezidenta Joea Bidena kvůli způsobu odchodu z Afghánistánu. Senátoři za Demokratickou stranu zase mířili na Bidenova předchůdce Donalda Trumpa.
"Skutečnost, že se afghánská armáda jednoduše rozpadla, a to na mnoha místech bez jediného výstřelu, nás všechny překvapila. Tvrdit cokoliv jiného by bylo nečestné," řekl ministr obrany Lloyd Austin.
Šéf generálního štábu Mark Milley a velitel amerických sil na Blízkém východě a ve Střední Asii Frank McKenzie shodně uvedli, že se domnívali, že místo úplného stažení vojsk by bývalo vhodné, aby v Afghánistánu zůstal kontingent 2500 vojáků. Zároveň ale odmítli říct, co přesně poradili prezidentu Bidenovi. Ten už dříve uvedl, že žádný takový návrh od nikoho z armády nedostal.
Republikánský senátor Tom Cotton se přesto rozzlobeně Milleye ptal, proč nerezignoval, když prezident jeho návrh evidentně odmítl. "Nežijeme v zemi, která chce po generálech, aby si určovali, jakých rozkazů uposlechnou a jakých ne. To není práce nás, vojáků," odpověděl generál.
Leteckou evakuaci více než 120 tisíc lidí po pádu Kábulu do rukou Tálibánu označil za taktický úspěch, ale celkový výsledek dvacetileté války za strategickou porážku. "Nepřítel je v Kábulu. Tálibán zůstává teroristickou organizací, která nezpřetrhala své vazby s al-Káidou," uvedl.
"Válka proti terorismu ani válka v Afghánistánu neskončily," dodal generál McKenzie.
Problém s afghánskou armádou
Podle Milleye Tálibán nedodržel dohodu, kterou podepsal loni s předchozím americkým prezidentem Trumpem. V ní se zavázal, že bude usilovat o politické řešení afghánské krize. "Jediné, co z dohody dodrželi, bylo to, že neútočili na americké vojáky během evakuace," řekl generál Milley.
Na kábulském letišti došlo 26. srpna k sebevražednému atentátu, při kterém zemřelo třináct amerických vojáků. K útoku se ale přihlásila organizace Islámský stát, která je soupeřem Tálibánu.
Milley podle svých slov už od roku 2020 očekával, že rychlé stažení amerických a dalších zahraničních vojáků bez jasných podmínek přinese problém, protože afghánská armáda není schopná fungovat sama, bez logistické podpory. "Byli jsme příliš optimističtí v očekávání toho, co mohou zvládnout. Byli příliš závislí na naší technice a naší pomoci," řekl.
Republikáni vyčítají Bidenovi, že na kolaps afghánské armády nebyl připraven. Demokraté kontrují tím, že Trump příliš důvěřoval Tálibánu a při podpisu mírové dohody nedbal na názory tehdejší afghánské vlády. Trumpova vláda a Tálibán podepsaly dohodu o americkém stažení z Afghánistánu a ukončení války loni v únoru.
Zůstat, nebo odejít?
Trump a Biden se shodli, že chtějí afghánskou válku pro Spojené státy po dvaceti letech ukončit. Byl to jeden z mála bodů, na kterém se před loňskými prezidentskými volbami shodli.
Z nejnovějšího průzkumu think tanku Eurasia Group Foundation, provedeném na začátku září, vyplývá, že mezi Američany klesá podpora vojenskému angažmá za hranicemi země. Přes 42 procent dotázaných se domnívá, že jejich země by měla snížit počet vojáků USA dislokovaných na základnách v Evropě, na Blízkém východě a v Asii. Jen 32 procent se domnívá, že je třeba jejich počet udržet nebo zvyšovat, a 25,5 procenta dotázaných neví.
