Nyní soubor opatření v hodnotě 430 miliard dolarů (přes deset bilionu korun) míří do Sněmovny reprezentantů, kde má Bidenova strana většinu.
Senát návrh zákona schválil v poměru 51 hlasů ku 50. Pro se vyslovilo všech 50 demokratů a rozhodující hlas přidala viceprezidentka Kamala Harisová. Padesátka republikánských senátorů hlasovala proti. Republikáni plán odmítají, protože podle nich poškodí ekonomiku a podpoří už tak vysokou inflaci.
Senátoři k hlasování přistoupili po více než patnácti hodinách jednání o dodatcích k návrhu. Hlasování ve Sněmovně reprezentantů se podle agentury Reuters očekává v pátek, poté musí zákon ještě svým podpisem potvrdit prezident.
"Sněmovna by měla schválit návrh zákona o klimatických změnách, daních a lécích co nejdříve a já se těším na to, až ho budu moci podepsat," uvedl Biden v prohlášení vydaném po hlasování.
Zákon by měl v případě schválení zajistit vládě v příštích deseti letech více než 700 miliard dolarů (16,9 bilionu korun) v příjmech. Většinu této částky má zajistit zavedení minimálně patnáctiprocentní daně pro výdělečné korporace, v kombinaci s posílením daňového úřadu IRS. Schválení zákona také umožní vládnímu programu zdravotního pojištění Medicare vyjednávat o cenách léků s farmaceutickými společnostmi, což by podle autorů návrhu ušetřilo státu další desítky miliard dolarů.
Zhruba 430 miliard dolarů (přes deset bilionu korun) z příjmů pak vláda použije na své záměry. Klimatická a energetická složka balíku vyčleňuje 374 miliard dolarů (devět bilionů korun) na finanční mechanismy motivující firmy a občany ke snižování uhlíkových emisí, což by podle médií byla největší investice Washingtonu do boje proti klimatickým změnám.
Plán zahrnuje například daňové úlevy pro výrobce solárních panelů nebo pro jednotlivce, kteří si koupí elektromobil. Další investice by měly pomoci Američanům snížit výdaje na zdravotnictví, například zastropováním plateb seniorů za léky na předpis na částce dva tisíce dolarů (48 tisíc korun) ročně.
