Praha - Ve středních Čechách by do roku 2015 mělo vyrůst elitní vědecké centrum, které bude zaměstnávat na 600 lidí. Není ale jasné, jak příliš jeho provoz zatíží státní kasu.
Evropská komise už na výstavbu biomedicínského a biotechnologického centra BIOCEV ve Vestci u Prahy odsouhlasila dotaci 2,3 miliardy korun.
Roční náklady plně fungujícího centra jsou odhadovány na 400 až 500 milionů korun. Ovšem pouze zhruba třetina těchto nákladů má být hrazena z neveřejných zdrojů, tedy například z mezinárodních grantů.
Kdo ale zaplatí zbývajících až 350 milionů, není zcela jasné. Peníze mají jít ze státní kasy prostřednictvím národních grantů, ze zdrojů partnerských institucí jako Univerzita Karlova či Akademie věd a později také z licencí a patentů.
OP VaVpI
Cílem Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace je zvýšit konkurenceschopnost české ekonomiky.
Projekty vznikající v rámci OP VaVpI jsou z 85 % financovány Evropským fondem pro regionální rozvoj a 15 % nákladů jde ze státního rozpočtu.
Šest projektů z Česka má patřit mezi takzvaná Evropská centra excelence - tzn. projekty s dotací přesahující 50 milionů eur.
Evropská komise během listopadu schválila poslední dva čekající projekty.
Jako "záchranná síť", zejména do té doby, než se celý projekt dostatečně rozeběhne, má potom sloužit Národní program udržitelnosti, který však musí nejprve posoudit Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) a následně schválit vláda.
Členové rady však byli na začátku října odvoláni a premiér Petr Nečas doposud novou nesestavil. Není tedy jasné, kdy a v jaké podobě nakonec bude existovat.
Podmínky i pro zahraniční kapacity
Nové centrum by mělo zlomit dosud nepříliš úspěšnou snahu propojit základní a aplikovaný výzkum.
Mezi hlavní činnosti centra bude patřit například hledání významu a funkce různých genů a jejich role v případě rozličných poruch látkové přeměny, nemocí jater, diabetu a dalších, nebo studium biologie nádorových buněk a virů.
Vědci se zde ale budou zabývat také studiem struktur různých biomolekul využitelných například v diagnostice či léčbě nemocí, nebo vývojem nových biomateriálů vhodných jako náhrady poškozených částí těla.
Výrazný klinický dopad by pak měl mít program zaměřený přímo na vývoj léčebných a diagnostických postupů, s důrazem na vývoj "léčby na míru".
Podívejte se, jak bude BIOCEV vypadat:
Dalším z velkých cílů BIOCEV je snaha přilákat naše i cizí vědce ze zahraničí. Kromě kvalitního zázemí by tu měli najít platové podmínky alespoň částečně srovnatelné se zahraničím.
Například vítězný kandidát na pozici vědeckého ředitele BIOCEV si tu měsíčně přijde na čtyři až osm tisíc eur. Výše platů vedoucích laboratoří není doposud známá, ale vzhledem k tomu, že chce BIOCEV konkurovat podobným institucím v regionu střední Evropy, bude se jim muset platově alespoň přiblížit.
Proto alespoň pro ilustraci - podle informací Aktuálně.cz si vedoucí skupin v drážďanském Max-Planck Institutu ročně přijdou na přibližně 53 tisíc eur hrubého (tzn. asi 30 tisíc eur čistého), a to bez odměn z řešených grantů.
Inovované Česko?
Česká republika podala žádosti o dotace pro šest velkých výzkumných center, z nichž doposud Evropská komise odsouhlasila pět - superlaser "ELI" v Dolních Břežanech, dva brněnské projekty - Středoevropský technologický institut CEITEC a mezinárodní kliniku ICRC, superpočítačové centrum IT4Innovations v Ostravě a právě zmiňované biotechnologické a biomedicínské centrum BIOCEV.
Jako poslední byl potom Evropskou komisí v úterý 15. listopadu schválen projekt SUSEN - Udržitelná energetika, který by měl do roku 2015 vyrůst v Řeži u Prahy.
Tyto velké projekty dohromady spolykají asi třetinu (celkem více než 21 miliard korun) z celkové částky určené pro tento operační program.
Zejména kvůli problémům na straně českých úřadů panovaly v minulosti obavy, že u některých projektů dojde k likvidačnímu posunutí termínu čerpání dotací.
Ty se však nakonec, ke spokojenosti české akademické sféry, podařilo vyřešit.
