Analýza(od našeho zvláštního zpravodaje z Bruselu) - Po nekonečně dlouhých jednáních přišla dohoda na summitu EU v sobotu za svítání. Když Angela Merkelová, jejíž země nyní Unii předsedá, po skončení vyjednávacího maratonu odpovídala na dotazy novinářů, v ranním Bruselu již do malé pekárničky na ulici Franklin nedaleko Evropské komise přivážel závozník čerstvé pečivo.
Svítání mělo svou symboliku. I dohoda totiž znamená úsvit - úsvit pro zablokovanou evropskou scénu. Ne proto, že by Unie nebyla schopna fungovat bez nyní již mrtvé ústavní smlouvy, kterou odmítli v referendech Francouzi a Nizozemci. EU se díky ní konečně zbavuje stínu euroústavy, a to po pěti letech nekonečného vyjednávání.
Bude se tak moci soustředit na věci, které občany spojené Evropy skutečně zajímají.
"My se tu zabýváme vnitřními problémy rozhodování, kterým občané nerozumí. Je zajímá, jestli mohou nerušeně pracovat kdekoliv v Evropě, to, jak se vyrovnáme s klimatickými problémy nebo jejich bezpečnost. Kdybychom se nedohodli, bylo by to pro Evropu velmi špatné," uvedl slovenský premiér Robert Fico.
Výsledek summitu opatrně přivítal i euroskeptik Václav Klaus, jakožto odklon od vize evropského superstátu: "Ten vlak jel dříve jednosměrně a stále zrychloval. Najednou se zjistilo, že má taky brzdy, že může zpomalit, že může na výhybce otočit i někam jinam. To je obrovské vítězství a myslím, že za to všichni musíme děkovat."
Pavel Telička: Ústavní smlouva je mrtvá, ať žije nová smlouva! - čtěte ZDE
Jana Hybášková: Summit pootevřel dveře, práh ale neřekročil - čtěte ZDE
Jan Zahradil: Euronacionalisté a federalisté lkají nad budoucností unie - čtěte ZDE
Hrozba referend? Je pryč
Dohoda ze sobotního brzkého rána nakreslila plán, co má nová smlouva obsahovat a co ne. A vzhledem k tomu, že jde o novelizaci a ne nahrazení stávající právního rámce, nemusí podléhat schválení referendem v řadě zemí EU.
Co se dohodlo
Stop ústavě EU - Myšlenka ústavy Evropské unie prakticky skončila se zamítavými referendy ve Francii a Nizozemsku. Státníci se nyní dohodli na základních obrysech nové, stručnější unijní smlouvy, v níž ovšem mnoho bodů z původní ústavy zůstalo. Text dohody by měl být doladěn na říjnovém summitu EU v Lisabonu a ratifikován parlamenty jednotlivých zemí do června 2009. Jedině v Irsku bude o nové smlouvě rozhodovat lidové referendum.
Co "zmizelo" - nová smlouva nebude mít "ústavní" charakter a neobsahuje zmínky o vlajce či hymně; z textu mimo jiné také zmizela (na návrh Francie) z hlavních cílů EU svobodná konkurence. To nepotěšilo zastánce svobodného trhu, ale zúčastnění politici vesměs tuto změnu bagatelizovali. Institucionální změny
Prezident Evropské unie - bude volen na dva a půl roku (maximálně na pět let) místo současného půlročního rotujícího předsednictví.
Ministr zahraničí EU se bude nazývat vysoký představitel pro zahraniční a bezpečnostní politiku. Funkce přitom bude spojovat dosavadní post stejného názvu a funkci komisaře pro zahraniční vztahy. Nový vysoký představitel bude také místopředsedou Evropské komise.
Hlasování - do roku 2014 bude platit hlasovací uspořádání podle smlouvy z roku 2000 z Nice, které je velmi výhodné pro Polsko, ale i pro menší státy unie. Potom bude platit systém dvojí většiny předpokládaný v euroústavě (vyžaduje souhlas 55 procent členských států, které zároveň představují 65 procent obyvatel EU). Do roku 2017 budou státy mít na výběr ze dvou možností hlasování. Británie si navíc prosadila, že může pomíjet rozhodnutí týkající se oblasti vnitra a justice.
Občanská práva - podle dohody nadále platí právní závaznost Charty základních práv EU pro všechny členské státy až na Británii. Ta si vymohla výjimku, že dokument nesmí zasahovat do jejího práva.
Národní parlamenty - návrh počítá s posílením role národních parlamentů, což prosazovali zejména Nizozemci. Parlamenty mohou zvrátit návrhy Evropské komise, které by výrazně zasahovaly do národních kompetencí. Musí se jich na tom shodnout 55 procent. Menší Evropská komise - Exekutiva EU v budoucnu zeštíhlí ze současných 27 komisařů na 17. Komisaři budou vybírání rotačním způsobem mezi všemi členskými státy, jejich mandát bude pětiletý
Čtěte více o summitu
- Evropská unie se dohodla. Reformy budou
- Summit: Polsko se přestalo vzpírat, přijalo dohodu
- Šok: Evropská unie bude bez volného trhu
- Summit začal. Kolíkuje se pole pro novou EU
- Na summitu vypukne boj o slovíčka i o moc
- Schůzka v Bruselu: Česko hraje vabank
- Koalice se dohodla, za co bojovat v euroústavě
"Nechci předjímat, bude záležet na situaci na politické scéně. Ale vzhledem k tomu, že smlouvu z Nice a předchozí smlouvy přijali čeští voliči v referendu o vstupu do Unie, není nutné jejich novelizaci předkládat všelidovému hlasování znovu," vyslovil svůj názor po summitu premiér Mirek Topolánek.
Vějičky pro voliče
Mnohé, mnohdy velmi hlasitě prosazované změny v textu původní ústavní smlouvy ale mají význam spíš symbolický. Příkladem budiž ústavní symbolika. Ze smlouvy má podle dohodnutého "fahrplánu" vypadnout slovo ústava. Zmizí také vlajka EU či hymna.
Ač bylo právě odstranění těchto symbolů významným požadavkem České republiky před začátkem summitu, sám Topolánek přiznal, že šlo jen o to, nemít tyto symboly kodifikovány. "Vlajka Evropské unie visí na všech ministerstvech vedle české a tak tomu bude i nadále," řekl.
Také Fico zmínil, že Óda na radost, tedy evropská hymna, zněla a bude znít při významných příležitostech na Slovensku. Fakt, že se ve smlouvě kvazistátní symboly neobjeví, ale umožní dokument snáze prodat voličům v jednotlivých zemích EU.
Podobné "slovíčkaření" rozvířilo hladiny již tak napjatého summitu. Například francouzský prezident si do textu o mandátu pro nadcházející mezivládní konferenci prosadil drobný škrt. Unie tak nemá spočívat na trhu s volnou a nepokřivenou konkurencí, ale prostě jen na trhu.
Panika, která vznikla kolem toho, že tak mizí základní princip fungování Unie, však byla zbytečná. Zmínky o volné konkurenci jsou na mnoha jiných místech ve smlouvách.
Ve skutečnosti jde jen o "vějičku" na francouzské voliče, kteří se obávali, že ústava je až příliš liberální. Takto mohou být klidní. Do textu se navíc dostala formulka o sociálním sbližování a plné zaměstnanosti, což francouzské sociální cítění uklidní.
Podstatné změny? Snad
Nová smlouva se dotkne především fungování evropských institucí, což byl také její cíl. Unie tak bude mít svého stálého předsedu voleného na dva a půl roku. Spolu s ním bude v čele Unie skupina zemí. Oficiálně předsednictví bude nadále rotovat po půl roce, ale pod vedením předsedy mají po sobě jdoucí předsedající země úžeji spolupracovat.
Předseda EU bude mít k ruce člověka, jehož kompetence se podobají kompetencím ministra zahraničí. O šéfa diplomacie tak, jak ho známe z národních států, ale nepůjde. Oproti ústavě se země Unie dohodly, že se bude jmenovat "jen" vysoký představitel a že nebude mít svůj diplomatický sbor.
Posun zde ale je. Propojí se funkce vysokého představitele, kterou nyní zastává Javier Solana, a současné komisařky pro zahraniční věci Benity Ferrero-Waldnerová.
Nový vysoký představitel také bude jakýmsi spojovacím článkem mezi Radou ministrů EU a Evropskou komisí: má předsedat ministrům zahraničí Unie, zároveň bude i místopředsedou komise. "Pod palcem" bude mít asi deset miliard eur z evropského rozpočtu, což mu umožní operovat i tam, kde Javieru Solanovi chyběly peníze.
Nejtvrdší boj se na summitu svedl o systém hlasování v Radě EU. Už tradičnímu "potížistovi" unijních summitů, sousednímu Polsku, se nelíbila takzvaná dvojí většina, kdy s návrhem musí souhlasit 55 procent zemí s alespoň 65 procenty obyvatel Unie.
Poláci si stěžovali na příliš malý vliv. A tak chtěli změnu, která je staví skoro na roveň dvakrát většímu Německu.
Proto se bojovalo. Přicházely návrhy, jeden za druhým. Nakonec se změna hlasování odložila na rok 2014, kdy se začne - až do roku 2017 - postupně přecházet na nový systém.
I rozšíření bude
Je však výpočet většiny až tak podstatný? Samozřejmě, z politického hlediska a hodnocení síly země ano. Ale když Rada hlasuje o zásadních věcech, vždy se hledá kompromis, na němž se mohou shodnout všichni.
A argument, že úprava hlasování je nutná, aby mohly vstoupit další země?
Angela Merkelová po svém úspěchu na summitu zopakovala: "Už jenom fakt, že máme možnost mít novou smlouvu již v roce 2009, dává šanci na další rozšíření."
Na obzoru je ale pouze vstup Chorvatska. Turecko je sice také kandidátskou zemí, ale že by reálně vstupovalo v dohledné době, to si dokáže představit málokdo. A tak by současný systém stačilo v přístupové smlouvě, kterou stejně musí schválit všechny členské země, mírně poupravit.
V textu smlouvy je spousta dalších drobnějších či větších změn. Tou nejdůležitější ale je, že se Unie konečně zbaví strašáka "eurosklerózy". Ne proto, že by bez euroústavy či jiné smlouvy nebyla schopna vyřešit jiné problémy. Ale proto, že by jí jednání o smlouvě nedávaly prostor, aby se jimi vůbec mohla začít zabývat.
