Brusel (od našeho zvláštního zpravodaje) - Kompromis možného. Nebo spíš možného pro Polsko a Velkou Británii. Takový je výsledek právě ukončeného summitu Evropské unie, který měl za úkol narýsovat "fahrplan", jak přepsat dvěma referendy odmítnutou euroústavu.
Aneb: boj je u konce, ať vypukne nový. Dnešní dohoda totiž znamená, že nadcházející portugalské předsednictví odstartuje mezivládní konferenci, která připraví paragrafové znění nové unijní smlouvy. To pak novelizuje, ne nahradí - jako měla euroústava - stávající smluvní rámec Evropské unie.
Euroústava v podobě, vůči které mělo silné výhrady i Česko, tedy definitivně padla.
"Máme detailní mandát a mezivládní konference tak může začít," řekla s úlevou po jednáních Angela Merkelová, která summitu předsedala. "Už jenom fakt, že máme možnost mít novou smlouvu již v roce 2009, dává šanci na další rozšíření," dodala německá kancléřka.
Vítězové: Poláci a Britové. A Merkelová
Zásadní úspěchy doma budou hlásit Poláci a Britové. Jak polský prezident Lech Kaczyński, tak i britský premiér Tony Blair přivezou domů to, co potřebovali.
Polákům šlo především o změnu hlasovacího systému v Radě ministrů. Chtěli získat větší moc v unii. Původní text ústavy totiž významně snižoval jejich postavení vůči současné podobě, kdy jsou téměř na úrovni dvojnásobně lidnatého Německa.
PŘEČTĚTE SI S čím jeli členové unie na summit
Dlouho dohadovaný hlasovací kompromis, který Polsko několikrát vetovalo, nakonec skončil částečnou dohodou.
Minimálně do roku 2014 bude platit stávající systém hlasování, který upřednostňuje menší země, a Polsko dokonce staví bezmála na roveň dvakrát většího Německa. Po tomto datu se má používat systém navržený euroústavou.
K souhlasu má tedy stačit 55 procent zemí unie, v nichž žije alespoň 65 procent obyvatel. Pokud však některá země požádá o hlasování původním systémem, bude jí to umožněno, a to až do 31. března 2017.
"Úprava je navíc otevřená," upozornil po jednáních premiér Mirek Topolánek s tím, že odborníci uznali, že Polskem navrhovaný způsob, kdy by každá země měla tolik hlasů, kolik činí odmocnina z počtu jejích obyvatel, je nejdemokratičtější řešení.
"Výsledky summitu nám dodávají odvahu. Jsme rádi, že se podařilo dosáhnout dohody," uvedl po jednáních polský prezident Lech Kaczyński.
Britové zase měly čtyři základní požadavky. Nejvýznamnější byla nezávaznost Charty základních práv a odstranění funkce ministra zahraničí Evropské unie, který by měl svůj vlastní diplomatický sbor.
Obojí jim vyšlo.
Charta závazná nebude. V závěrech summitu na ni zbyl jen odkaz, z něhož není možné nic dovozovat pro práva jednotlivých zemí.
Co se dohodlo
Stop ústavě EU - Myšlenka ústavy Evropské unie prakticky skončila se zamítavými referendy ve Francii a Nizozemsku. Státníci se nyní dohodli na základních obrysech nové, stručnější unijní smlouvy, v níž ovšem mnoho bodů z původní ústavy zůstalo. Text dohody by měl být doladěn na říjnovém summitu EU v Lisabonu a ratifikován parlamenty jednotlivých zemí do června 2009. Jedině v Irsku bude o nové smlouvě rozhodovat lidové referendum.
Co "zmizelo" - nová smlouva nebude mít "ústavní" charakter a neobsahuje zmínky o vlajce či hymně; z textu mimo jiné také zmizela (na návrh Francie) z hlavních cílů EU svobodná konkurence. To nepotěšilo zastánce svobodného trhu, ale zúčastnění politici vesměs tuto změnu bagatelizovali. Institucionální změny
Prezident Evropské unie - bude volen na dva a půl roku (maximálně na pět let) místo současného půlročního rotujícího předsednictví. Ministr zahraničí EU se bude nazývat vysoký představitel pro zahraniční a bezpečnostní politiku. Funkce přitom bude spojovat dosavadní post stejného názvu a funkci komisaře pro zahraniční vztahy. Nový vysoký představitel bude také místopředsedou Evropské komise.
Hlasování - do roku 2014 bude platit hlasovací uspořádání podle smlouvy z roku 2000 z Nice, které je velmi výhodné pro Polsko, ale i pro menší státy unie. Potom bude platit systém dvojí většiny předpokládaný v euroústavě (vyžaduje souhlas 55 procent členských států, které zároveň představují 65 procent obyvatel EU). Do roku 2017 budou státy mít na výběr ze dvou možností hlasování. Británie si navíc prosadila, že může pomíjet rozhodnutí týkající se oblasti vnitra a justice.
Občanská práva - podle dohody nadále platí právní závaznost Charty základních práv EU pro všechny členské státy až na Británii. Ta si vymohla výjimku, že dokument nesmí zasahovat do jejího práva.
Národní parlamenty - návrh počítá s posílením role národních parlamentů, což prosazovali zejména Nizozemci. Parlamenty mohou zvrátit návrhy Evropské komise, které by výrazně zasahovaly do národních kompetencí. Musí se jich na tom shodnout 55 procent. Menší Evropská komise - Exekutiva EU v budoucnu zeštíhlí ze současných 27 komisařů na 17. Komisaři budou vybírání rotačním způsobem mezi všemi členskými státy, jejich mandát bude pětiletý
Čtěte více o summitu
A nebude ani ministr zahraničí. Evropská zahraniční politika nicméně nebude tak roztříštěná jako dosud. Spojí se totiž funkce zmocněnce pro zahraniční politiku Javiera Solany a komisařky pro vnější vztahy Benity Ferrero-Waldnerové.
Nový vysoký představitel EU pro zahraničí sice nebude mít své vlastní diplomaty, jak předpokládala euroústava, z eurorozpočtu však bude mít k dispozici přes deset miliard eur ročně.
EU bez volné konkurence
Drobný šok způsobil na napjatý summitu nakonec i prosazený francouzský návrh vypustit zmínku o volném a nepokřiveně konkurenčním trhu.
Podle mandátu pro mezivládní konferenci, kterou uspořádá nadcházející portugalské předsednictví a jež má sestavit paragrafovou verzi nové smlouvy, "unie spočívá mimo jiné na trhu". Kromě toho do textu Francouzi prosadili zmínky o sociálním sbližování a plné zaměstnanosti.
Z počátku to vypadalo jako výrazný problém, který by podkopal základy padesátileté tradice unie a mohl zablokovat jednání. Po několika rozhovorech mezi francouzskými diplomaty a ostatními delegacemi, byla "hrozba" odvrácena. Ostatní v unii platné smlouvy prý volnou konkurenci zaručují tak jako tak.
Šok: Evropská unie bude bez volného trhu
Naopak mírného oslabení tržního principu v unii dosáhli Belgičané, respektive Nizozemci, za něž Belgie návrh předkládala. V textu se objevuje totiž poznámka, že z volného trhu jsou vyčleněny služby veřejné služby.
Češi uspěli, očekávaně
V mandátu pro vypracování nové smlouvy není ani zmínka o ústavních symbolech, která měla být pro Mirka Topolánka důvodem vetovat dohodu. Naopak do textu se podařilo dostat český požadavek na zavedení pravidel posílené subsidiarity. Tedy principu, který zajišťuje efektivní přesun kompetencí od národních center do Bruselu, ale také opačně.
"Hlavní požadavky se nám podařilo prosadit dokonce již před samotným jednáním a měli jsme tak volné ruce, abychom pomáhali uzavřít dohodu s Polskem, které se nám podařilo udržet u stolu," pochvaloval si Topolánek.
Zprostředkující roli Česka ocenili také němečtí diplomaté.
Karty jako ve fotbale
Mandát také dává o něco větší moc národním parlamentům. Na nizozemský návrh se státy nakonec shodly, že národní parlamenty mohou připravované evropské legislativě dát "oranžovou kartu".
Když 55 procent parlamentů nebude souhlasit s navrhovanou směrnicí, musí Evropská komise podat odůvodněné stanovisko, proč je potřebná a zda se shoduje s principy unie.
Zároveň bude mít komise možnost návrh ponechat, upravit nebo shodit ze stolu. Pokud se však rozhodne pro první variantu čelí hrozbě, že se buď Evropský parlament nebo Rada prostou většinou usnesou, že návrh neodpovídá unijním pravidlům a smetou jej pod stůl.
