Brusel - Vymýšlení zbytečných norem a dobře placené trafiky s nulovou zodpovědností. Tak údajně o práci politiků působících ve strukturách EU často smýšlejí občané členských zemí sedmadvacítky. Je tomu ale opravdu tak?

Podle průzkumů se totiž naopak zdá, že Evropané důvěřují mnohem více unijním institucím než svým národním vládám a parlamentům.

Vůbec nejhorší vysvědčení pak domácím politikům vystavují Poláci, Bulhaři, Češi a obyvatelé Pobaltí.

Tento trend nejnověji potvrdila studie Eurobarometru.

Vůbec největší výkyv mezi oblibou Bruselu a zahořklostí vůči vládě a parlamentu vykazují Poláci. Zatímco 62 procent z nich EU víceméně věří, o vládě totéž může říct jen 17 procent a o Sejmu dokonce jen každý desátý.

Češi jsou jen o něco optimističtější vůči kabinetu i poslancům, EU pak věří naopak o něco méně. I tak jsou ale celkově eurooptimisty. Nejhorší známku unijním institucím dávají Britové, Němci, Švédové a Finové.

Relativní důvěra v instituce EU ale neznamená, že by Češi byli spokojeni. Mají totiž zároveň silný pocit, že český hlas v Bruselu zaniká. Jen čtvrtina z nich (26 procent) si myslí, že Česko má v unii odpovídající postavení.

Evropané mají také podle průzkumu jen malý zájem o společnou bezpečnostní a zahraniční politiku, kde by si prim Bruselu přálo jen 16 procent z nich.

Největší euroskeptici jsou Britové. | Foto: Reuters

Boj s kriminalitou a ekologie ano, kultura ne

Naopak zhruba třetina obyvatel sedmadvacítky dává přednost společnému boji s kriminalitou a celounijní politice životního prostředí a imigrace. Nejméně unifikace si pak lidé přejí v kultuře a vzdělávání.

Průzkum probíhal loni v září a listopadu. V Česku se ho zúčastnilo 1106 respondentů.