Sarkozy Brusel potěšil, kritik z Nizozemska ne

Blahoslav Hruška
23. 5. 2007 22:55
Češi a Poláci chtějí reformu hlasování v EU
José Barroso se v Bruselu pochvalně vyjádřil o novém francouzském prezidentovi. Sarkozy byl prvním, kdo přišel s miniústavou, řekl.
José Barroso se v Bruselu pochvalně vyjádřil o novém francouzském prezidentovi. Sarkozy byl prvním, kdo přišel s miniústavou, řekl. | Foto: Reuters

Brusel/Praha - Nový francouzský prezident Nicolas Sarkozy slaví úspěchy. Alespoň v Bruselu. Během své první cesty do sídla EU se mu dostalo pochvaly od předsedy Evropské komise.

"Sarkozy byl první, kdo přišel s myšlenkou zjednodušené smlouvy, pro kterou vzniká konsensus," řekl na středeční tiskové konferenci José Manuel Barroso.

Sarkozy potvrdil, že přijetí evropské miniústavy je pro něj prioritou.

Debaty o nové ústavní smlouvě jsou podle něj přednější, než otázka přijetí Turecka. "Nebudeme ztrácet ani minutu," zdůraznil.

Problémová osa Praha-Varšava

Rychlé přijetí nové euroústavy přesto může narazit na komplikace. Jednou z nich jsou například plány na nové přerozdělení hlasů při jednání Rady EU. Na svědomí je má spojenectví, které by se dalo pracovně nazvat "osa Praha-Varšava".

Kancléřka Angela Merkelová, která si oživení euroústavy vytkla jako svůj cíl, by se tak - kvůli Čechům a Polákům - mohla dostat do potíží.

Poláci se netají tím, že chtějí kompletně přepracovat princip tzv. kvalifikované většiny, který euroústava předepisuje pro jednání Rady EU. Stručně řečeno jde o to, aby za každým rozhodnutím byla nejen většina států EU, ale i 65 procent obyvatelstva, které tyto státy reprezentují.

Varšava tak přišla s novým matematickým modelem, který upřednostňuje Polsko před Německem nebo Francií (viz tabulka).

Polská hlasovací reforma, kterou by ovšem musel odsouhlasit unijní summit, by si podle expertů vyžádala minimálně rok intenzivních debat. Plán na oživení euroústavy by tak pořádně zkomplikovala.

Jak chtějí Poláci změnit systém hlasování v EU
Počet obyv. (v mil.)  Euroústava  Polský návrh
Německo 83 11,87 9,54
Francie 60 8,73 8,11
Velká Británie 59 8,69 8,09
Polsko 38 5,89 6,49
Česko 10 2,78 3,36
Lucembursko 0,5 1,46 0,70
Malta 0,4 1,44 0,66
Čísla v tabulce udávají index váhy jednotlivého hlasu. Je patrné, že polský návrh protežuje středně velké země na úkor lidnatých i malých států EU. Zdroj: Werner Kirch, Ruhr-Universität Bochum

Revoluční plány Varšavy už podpořil český vicepremiér a ministr pro evropské záležitosti Alexandr Vondra. "Máme pro polský návrh sympatie," řekl v Berlíně.

Vondra: nedostali jsme nic

"Polské plány jsou dobře vyvážené. Dají nám lepší pozici v Unii. V době vyjednávání euroústavy každá země dostala něco za souhlas s dvojí většinou. My jsme nedostali nic," citoval překvapivě sdílného českého šéfdiplomata deník Gazeta Wyborcza.

Při jednání o euroústavě na nás nezbylo nic, stěžuje si Vondra.
Při jednání o euroústavě na nás nezbylo nic, stěžuje si Vondra. | Foto: Ludvík Hradilek

Vondra zároveň varoval Berlín, aby Varšavu neobcházel. "To by byla chyba, to by bylo pro Evropu špatné. Debaty o Polsku v německých médiích dokazují, že Němci tuto zemi vůbec neznají," řekl polským novinářům.

Podle místopředsedy Strany zelených Ondřeje Lišky je Vondrův  postup v souladu s mandátem vlády.

"Není pravda, že je to jediné zviditelnění českých pozic," ohradil se. Reforma hlasování je podle něj mediálně přtažlivá, nicméně německé předsednictví bylo obeznámeno s celým vládním programem k budoucnosti EU.

Spojenec z Nizozemska

Reforma hlasování ostatně není první iniciativa Prahy a Varšavy, která v Berlíně vyvolala nesouhlasné reakce.

Před nedávnem obě země společně s Nizozemskem navrhly model, kde by národní parlamenty mohly vetovat rozhodnutí Bruselu.

Právě Nizozemci jsou jedním z hlavních spojenců kritiků z česko-polského tandemu. Během své středeční návštěvy Evropského parlamentu to ostatně potvrdil i nizozemský premiér Jan-Peter Balkenende.

Nizozemský premiér Jan-Peter Balkenende kancléřku Merkelovou moc nepotěšil. Euroústavu v současném znění jeho země odmítá.
Nizozemský premiér Jan-Peter Balkenende kancléřku Merkelovou moc nepotěšil. Euroústavu v současném znění jeho země odmítá. | Foto: Reuters

Předseda nizozemské vlády - jako už několikrát v minulosti - důrazně odmítl nazývat novou smlouvu slovem "ústava". Znovu zmínil i požadavek, aby měly parlamenty jednotlivých zemí EU v unii větší vliv. A aby se zpřísnila kritéria pro vstup do Evropské unie.

"Nizozemsko upřednostňuje tradiční dokument, podobný smlouvám z Amsterodamu nebo z Nice," řekl Balkenende europoslancům.

"Musíme si přiznat, že se země bojí vzdát se možností veta, že se bojí, že EU nepozorovaně rozšíří své pole působnosti," dodal. 

Nediktujte si pořád. Kancléřka se zlobí

Merkelová ale podobné radikální změny euroústavy odmítá. "Ti, kdo mají nejostřejší požadavky, si přece nemohou pořád diktovat," rozhněvala se jinak spíše neemotivní kancléřka.

Zatímco Merkelová je ale stále ohledně dohody o euroústavě optimistická, italský premiér Romano Prodi varoval před dvourychlostní Evropou. Podle něj by pak v užší integraci EU pokračovala "avantgarda", tedy osmnáct členů EU, kteří euroústavu ratifikovaly.

O euroústavě se bloguje na Aktuálně.cz. Čtěte více:

Foto: Aktuálně.cz
Foto: Aktuálně.cz
Foto: Aktuálně.cz
Jana Hybášková Jan Zahradil Ivo Šlosarčík

Každá změna v dokumentu je podle něj "enormní obětí".

Proti změnám je také rakouský kancléř Alfred Gusenbauer. "Dosavadní návrh je třeba ponechat téměř tak, jak je," řekl. 

 

Právě se děje

Další zprávy