Beroun - Středočeský Beroun musí do dvou let zlikvidovat skládku, která se rozkládá na parcele místního chovatele koní Květoslava Šebely. Šebela v úterý u Krajského soudu vyhrál spor, který se táhne dlouhých 22 let.
Soud uznal, že město rozšířilo skládku na cizí pozemek, přestože Šebela proti tomu už zkraje 90. let protestoval. I tak sem ale město postupně navezlo 43 tisíc tun odpadu z domácností i z firem. "Bylo to spiknutí úředníků, za celou dobu se mnou nikdo nechtěl tenhle problém pořádně řešit," prohlásil Šebela.
Pro Beroun, město s půlmiliardovým rozpočtem, znamená úterní rozsudek velký problém. Šebelův pozemek má sice jen necelých 1700 metrů čtverečních, ale je na něm až pětadvacetimetrová vrstva odpadu. Takže podle propočtů z roku 2010 by odstranění stálo zhruba 400 milionů korun. "Dnes už to nejspíš bude mnohem víc," řekl advokát města Jaroslav Tenkrát.
Podle místostarosty Michala Mišiny (ČSSD) se nyní musí město poradit s právníky, co dál. Na odstranění skládky má totiž podle rozsudku jen dva roky. Zřejmě podá dovolání k Nejvyššímu soudu, ale i tak mu poběží dvouletá lhůta.
"To je problém rozsudku: nedá se to stihnout a nevíme, kde na to vezmeme peníze," řekl Mišina. Radnice tvrdí, že Šebelovi nabídla náhradní pozemky a peníze, když se nároku na odstranění skládky vzdá. Šebela však odmítl.
Navíc 400milionové náklady nemusí být konečné. Podle zprávy odborníků, která byla součástí soudního spisu, obsahuje skládka téměř jistě nebezpečný odpad. Především pak azbest a azbestové kaly z nedalekých výroben. Azbest přitom patří mezi rakovinotvorné látky, které se musí likvidovat za zvláštního režimu.
Chovatel Šebela proto spočítal, že kdyby se měla skládka na jeho pozemku zlikvidovat podle pravidel pro odstranění jedovatých odpadů, náklady by se mohly vyšplhat až na několik miliard korun.
Šebela koupil pozemek v chráněné oblasti u Berounky v polovině 80. let. V roce 1991 varoval radnici, aby na něj přestala navážet odpad - tehdy se skládka začala rozšiřovat i na jeho parcelu. Radnice však argumentovala, že pozemek je její. I město tvrdilo, že ho koupilo od stejných původních majitelů jako Šebela. A obě strany na to měly kupní smlouvy.
Až o několik let později soudy rozhodly, že smlouva města je neplatná a pozemek v rokli patří Šebelovi. Ukázalo se, že zřejmě někdo z radnice zfalšoval podpis prodávajících a že pozemek není jako majetek města zapsaný ani na katastru.
