Praha - V pražských obecních bytech žijí tisíce rodin, které neplatí nájemné. Často jde o důchodce, matky samoživitelky nebo sociálně slabé rodiny.

Většina městských částí ale jejich situaci aktivně neřeší a některé dokonce využily poslední možnosti deregulovat nájemné a cenu za bydlení zvýšily.

Magistrát si proto nechal udělat přehled, kolik lidí a v kterých oblastech by mohlo mít problémy. Městské části evidují až 11 tisíc neplatičů, další 2300 jich bydlí v bytech magistrátu. Další lidé zatím nájem platí, potřebují ale příspěvek na bydlení, na který dosáhnou jen ti, jejichž výdaje na bydlení jsou vyšší než třetina příjmů.

"Jsou to lidé, kteří se dostávají na hranu. Když se zvýší nájemné, mohou propadnout. Říct, jestli to bude desetina nebo setina z nich, to v tuto chvíli nejde," uvedl náměstek primátora pro oblast bydlení Ivan Kabický (ODS).

V rozpočtu na příští rok Kabický počítá s granty pro městské části právě na práci se sociálně slabými. Zatím je totiž až na výjimky nedostatečná.

"Nemají jednotnou bytovou politiku. Někde se přihlásili k odpovědnosti za své občany a snaží se, jinde je to horší," popsal předseda Sdružení nájemníků Milan Taraba. Podle něj by byl třeba zákon o sociálním bydlení, který by stanovil roli obcí při péči o své občany.

Typickým případem přístupu k dlužníkům je čtvrtý městský obvod, kde pětinu neplatičů tvoří důchodci. Ti se často do finančních problémů dostávají poté, co jim zemře partner. "Městská část Praha 4 žádné speciální programy pro dlužníky nerealizuje, neboť řádné hrazení nájemného je nejen povinností, ale i věcí odpovědného přístupu každého nájemce," uvedl mluvčí Michal Sochor.

Většina městských částí navíc netuší, jaké sociální skupiny vlastně jejich dlužníky tvoří. To je přitom zásadní informace při poskytování účinné pomoci. "K nejohroženějším skupinám obecně patří senioři, rodiny s dětmi, samoživitelé a lidé se zdravotním postižením. Obce nebo městské části by měly mít přehled o struktuře obyvatel a sociální práci zaměřovat právě na ohrožené skupiny," myslí si zástupkyně ombudsmana Jitka Seitlová.

Selhává prevence i pomoc

Taraba se domnívá, že například důchodců s vážnými problémy je mnohem více, než kolik se jich objevuje v seznamu dlužníků. "Mají platební kázeň, těch, kteří neplatí, je málo," uvedl. Seniorům pak ale po zaplacení nájmů nezůstává dost peněz na ostatní věci.

Podle Seitlové v Česku selhává jak prevence, tak pomoc klientům, kteří už mají problémy. "Problém by měl být řešen ještě předtím, než vznikne. Dluhy na nájemném by mnohdy nemusely narůst do astronomických a nesplatitelných částek, pokud by úřady včas problémy podchytily a s lidmi pracovaly," dodává Seitlová a připomíná také nedostatek sociálního bydlení.

Většina městských částí  se zatím omezuje jen na základní pomoc, jako je sestavení splátkového kalendáře a pomoc s vyřízením příspěvků. Nabízejí také výměnu bytů za menší, těch je ale dlouhodobě nedostatek. Samy problémové nájemníky nevyhledávají.

Některé městské části ale k problému přistupují zodpovědněji. Například Praha 2 schválila novou koncepci sociální bytové politiky, díky které dostanou senioři, mladé rodiny, zdravotně postižení a sociálně potřební slevu na nájemném.

Podobnou slevu nabízí i Praha 6, 7 a Praha 3, která má navíc k dispozici dvě stovky rekonstruovaných bytů pro seniory v domech s pečovatelskou službou. Praha 7 nově zavedla právní poradnu pro lidi, kteří se dostali do potíží.

Zatím nejdál je zřejmě Praha 14, která připravuje speciální preventivní program. Na území městské části se nachází dvě sociálně vyloučené lokality, kde je vysoká nezaměstnanost i počet neplatičů. Nyní městská část čeká, zda dosáhne na grant.

"Cílem je působit tak, aby k dluženému nájemnému nedošlo.  Připravujeme informační letáky, které budou informovat nájemníky, aby se na naši městskou část obrátili se žádostí o pomoc již při prvních obtížích, tj. ztráta zaměstnání, dlouhodobá nemoc, nutné mimořádné výdaje rodiny," popsal mluvčí Radek Polák.