Praha – Odblokování stavby pražského metra D je na spadnutí. Magistrát je před dohodou s majiteli nejdůležitějších pozemků, které jsou potřebné pro jejich stavbu. Ti je totiž zatím odmítají hlavnímu městu prodat – a dokonce u soudu napadli územní rozhodnutí, které trasu metra stanoví.
Hlavními soupeři města jsou dvě skupiny vlastníků pozemků, na nichž mají stát především plánované stanice Nádraží Krč a Nemocnice Krč. Majitelé pozemků by zde také rádi stavěli – ale kvůli připravovanému metru nemohou.
"Když chce stavět Praha na našich pozemcích metro, tak my tam chceme taky něco stavět," říká Radim Vojta, jehož rodina má pozemky v okolí Thomayerovy nemocnice. "Nechceme blokovat výstavbu, ale chceme, aby příprava metra D naše pozemky neznehodnotila," souhlasí zástupce druhé skupiny majitelů Jakub Sklenka.
Místo vyvlastnění dohoda
Město dosud zvažovalo, že vlastníky buď přemluví k prodeji, nebo je vyvlastní. Nyní ale změnilo taktiku. Snaží se najít kompromisní řešení – například upravit projekt metra tak, aby to bylo výhodné i pro majitele pozemků. A ti tak taky mohli stavět a své sousední pozemky zhodnotili.
"Doufám, že se rychle dobereme dohody, jaký projekt by případně chtěli majitelé stavět na svých pozemcích a jak by naše výstupy z metra byly prolnuté s jejich potenciální investicí tak, aby se vše odblokovalo," potvrdil náměstek pražské primátorky pro dopravu Petr Dolínek (ČSSD).
Ani jedna ze stran ale nechce být konkrétnější – vyjednávání je totiž na začátku. To navíc není jediný problém. U dalších pozemků město naráží na to, že majitelé požadují více peněz, než vychází z cenových map, respektive znaleckých posudků, což jim město nemůže dát. I to by se podle Dolínka mohlo vyřešit.
Metro D
Nová trasa metra D s deseti stanicemi má spojit Náměstí Míru s Písnicí. Stavba jedenáctikilometrového úseku má stát 51 miliard korun. Ač měla první část podle plánů z přelomu tisíciletí stát již v roce 2010, město ještě nevykoupilo ani pozemky. Nejdříve tehdejší primátor Pavel Bém prosadil, že dostane přednost prodloužení metra A do Motola, poté se politici nebyli schopni dohodnout na podobě trasy D. Metroprojekt ji proto několikrát překresloval - z původní samostatné moderní trasy bez řidiče na levnější větev metra C s koncem na Pankráci, aby politici nakonec prosadili zpět samostatnou linku bez řidiče.
Jak zaplatit víc v souladu se zákonem
"Přehodnocujeme všechny jejich požadavky a řešíme jejich oprávněnost," uvedl. Jinými slovy: město musí najít zdůvodnění, proč cenu za výkupy zvýšit. Najít peníze přitom podle Dolínka není problém. Na výkupy pozemků pro metro Praha vyčlenila 800 milionů korun a podle Dolínka jde tuto sumu v případě potřeby navýšit.
Pokud se dohoda povede, majitelé by současně měli vzít zpět svá odvolání a žaloby proti stavbě. "Ne vše lze vzít zpět, ale uděláme všechny možné kroky," řekl Sklenka.
Jenže i kdyby se podařilo speciální skupině v čele s Dolínkem dohodu vyjednat, bude na tahu zastupitelstvo. To totiž musí odsouhlasit každou změnu územního plánu – a bez toho se zřejmě dohoda neobejde. A musí také odsouhlasit navýšení peněz na výkupy.
Chceme znát víc podrobností
Zatímco koaliční ANO ani ČSSD zřejmě nebudou mít problém, u třetího vládnoucího uskupení, Trojkoalice, to není jisté. Podle náměstkyně primátorky pro územní rozvoj Petry Kolínské (SZ) bude záležet na přesném znění dohody. "Jde i o charakter zástavby v bezprostředním okolí stanice metra," poukázala.
A bianko šek nechce dávat ani TOP 09. "Určitě metro D podporujeme a je nám jasné, že je potřeba udělat nějakou dohodu. O těchto detailech ale nemáme žádné informace, potřebujeme se s tím seznámit," neskrýval překvapení Pavel Richter z TOP 09, který je ve výboru pro územní rozvoj.
A podobně nechtěl postup strany při případném hlasování předjímat kvůli nedostatku informací i jeho kolega z ODS Ondřej Martan.
Miliardy z Bruselu nebudou
Naopak piráti jsou vstřícní. "Město má sice nátlakové prostředky na majitele, může přistoupit i k vyvlastnění, ale to trvá dlouho," říká jejich zastupitel Mikuláš Ferjenčík, podle nějž bude ale klíčové, jaké budou konkrétní změny a případné navýšení cen.
"Pokud se doloží, že to časové zpoždění způsobí větší škody, tak s tím asi nebudeme mít problém. Bude lepší, když se ten přebytek, který město má, protože nic nestaví, utratí za metro D, a ne za pokračování Blanky," dodal Ferjenčík.
I tak ale lze předpokládat, že otevření metra D bude mít dalších několik let zpoždění, a nedá se očekávat jeho zprovoznění před rokem 2026. Kvůli zpoždění je také jisté, že na ně Praha nedostane očekávanou pětimiliardovou dotaci z fondů EU. Nyní proto hledá náhradní projekty, za které by je utratila.
