Praha už od dob primátorky Adriany Krnáčové (ANO) připravuje velkou směnu majetku se státem. A nejde jen o pár rozpadajících se hal na kraji metropole, celkem chce město se státem vyměnit majetek v hodnotě zhruba dvou miliard korun. Zjednodušeně se dá říct, že Praha na jedné hromadě shromáždila majetek státu, o který má sama zájem, a na hromadě druhé vyskládala stejně cenný majetek města, o který by měl naopak zájem stát. Stačí jen podepsat smlouvu a hromady změní majitele.
Často jde o nemovitosti, které slouží veřejnosti, jako jsou třeba hasičské zbrojnice. Ty sice nezřídka vlastní Praha, ale bezpečnostní složky už financuje stát. "Problém je, že ministerstvo vnitra nemůže investovat do cizího majetku," říká radní pro majetek Jan Chabr (TOP 09). Stanice tak chátrají a hasiči si stěžují. Podobné je to třeba s Nemocnicí Na Bulovce. A naopak stát vlastní řadu budov, které už buď Praha využívá, nebo by je využívat chtěla - třeba zámek Veleslavín. Jednoduchá výměna budov by tak problémy vyřešila.
Vše se ostatně zdálo být na dobré cestě a zbývalo se jen shodnout na tom, zda mají obě zmíněné hromady skutečně stejnou hodnotu. Pak se ale podle radního pro majetek Jan Chabra jednání o směně zcela zastavila.
A to brzy poté, co se primátor Zdeněk Hřib (Piráti) veřejně pohádal s premiérem v souvislosti s Babišovým vysněným projektem - vládní čtvrtí pro deset tisíc úředníků. Ostrou výměnou názorů vyvrcholila jednání, během kterých se Praha odmítala vzdát pozemků v Letňanech z obavy, že na nich premiér vybuduje monotematickou čtvrť. Takovou, která by byla po značnou část dne městem duchů. Babiš nakonec primátorovi vzkázal, že už se s ním o záležitosti víc bavit nebude, protože se s ním pořádně jednat nedá.
Podle Chabra však stejný postoj jako premiér brzy zaujali i státní úředníci, zejména ti z Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), kteří mají o směně nemovitostí s Prahou rozhodnout. A to nejen ve věci vládní čtvrti. Výměna majetku tak zůstala na mrtvém bodě a zdá se, že s ní může pohnout jen dohoda o úřednickém kampusu, ač jde o mnohem starší záležitost. "Do diskuse o směně se zbytečně dostala velká část politiky, čímž se jednání zablokovala a vztahy citelně ochladly," říká radní.
Všechno, nebo nic
Chabr ostatně není sám, kdo to tak vidí. Také radní pro územní rozvoj Petr Hlaváček (TOP 09) potvrzuje, že se premiér o těchto věcech nehodlá bavit, dokud Praha nebude brát ohledy na to, co si stát přeje.
"Měli jsme s ministrem kultury schůzku na téma zámek Veleslavín a při té příležitosti pan premiér jednoznačně řekl, že buď se budeme bavit o všech otázkách vztahu státu a města jako celku, nebo se o nich bavit nebudeme. Tedy že nebudeme jednat o parciálních otázkách typu veleslavínský zámek či směny pozemků," říká Hlaváček.
Podle Chabra situaci způsobily zejména zbytečně vyostřené vztahy mezi Hřibem a Babišem. "Pro odblokování jednání mezi Prahou a státem potřebujeme, aby naše vztahy nebyly zatížené politickými spory na úrovni primátora Prahy a premiéra České republiky," míní Chabr.
Jednání s ÚZSVM se podle něj po konfliktu obou politiků stalo mnohem obtížnějším. Na otázku, zda si skutečně myslí, že to Praze úředníci dělají naschvál, Aktuálně.cz odpověděl: "Řeknu to takhle. Teď například už tři měsíce čekáme na schválení smlouvy k nákupu tenisových kurtů na Letné. To není úplně standardní."
Státní úředníci však odmítají, že by se k hlavnímu městu chovali s nějakou záští. A pokud prý někdo brzdí dokončení výměny majetku, je to podle mluvčího ÚZSVM Radka Ležatky naopak primátor Zdeněk Hřib. "Problém je v tom, že radní Chabr říká něco úplně jiného než primátor," uvádí Ležatka.
Primátor podle něj na rozdíl od radního v oficiálním dopise požaduje komplexní vyrovnání majetkových vztahů mezi městem a státem, stejně jako podle Hlaváčka premiér Babiš.
ÚZSVM navíc tvrdí, že na posledním jednání 5. prosince padla dohoda, podle které měl primátor do deseti dnů přijít s návrhem memoranda o dalším postupu. Vláda se v něm údajně měla zavázat k tomu, že výměnou za pozemky v Letňanech splní všechny Hřibovy požadavky, jako je dostavba vnějšího okruhu, financování vnitřního okruhu či výstavba nové nemocnice. Hřib však nikdy memorandum státu neposlal. Na jeho základě přitom podle Ležatky mohlo dojít i ke směně majetku, jako je třeba i zmíněný veleslavínský zámek.
Teď bychom přišli o miliony, vysvětluje Hřib
Že dokument nezaslal, ostatně přiznává i primátor. "Je zbytečné dohadovat se na společném memorandu ve chvíli, kdy si obě strany vzájemně nevyjasnily portfolia směn. My jsme návrh dali, z jejich strany to chybí. Mělo by jít o ekonomicky vyváženou směnu majetku pro obě strany," říká Hřib.
Problém je totiž i v tom, že stát jinak oceňuje majetek, když ho má v plánu prodávat, a jinak, když ho chce nakupovat. Samozřejmě tak, aby to pro něj bylo výhodnější. "Aktuálně by tak Praha v rámci plánované směny přišla o 71 milionů korun," vysvětluje Hřib, proč se mu nabídka nezdá fér. Požaduje také, aby obce měly předkupní právo předtím, než stát pošle svůj nepotřebný majetek do dražby.
Skutečnost, že primátor požaduje řadu změn, než ke směně pozemků dojde, chápe podle Ležatky ÚZSVM jako oficiální postoj města. "Do politického jednání uvnitř pražského magistrátu nám nepřísluší zasahovat," dodává.
Naposledy však město měnilo se státem nemovitosti v roce 2017 a Chabr má proto obavu, že pokud se vztahy mezi státem a Prahou nenarovnají, může trvat mnoho dalších let, než k tomu dojde znovu. Stávající Hřibova strategie proto podle něj poškozuje Prahu.
"Nejde o to, dokázat panu Babišovi, že máme svaly, a přestat se s ním bavit. Fakt, že je dnes premiérem Babiš, přece neznamená, že má Praha zůstat léta odříznutá od jakéhokoliv jednání se státem. Naopak, potřebujeme mít se státem dobré vztahy, abychom mohli řešit problémy, které Prahu trápí," říká Chabr.
