Praha - Botanická zahrada hlavního města by ráda v příštích letech investovala do svého rozvoje asi 725 milionů korun.
Plánuje vybudovat například nové expozice, zázemí pro návštěvníky a parkoviště. Záležet ale bude na tom, kolik peněz dostane od zřizovatele a jestli se podaří vyřešit některé dlouhodobé soudní spory o pozemky.
Vyplývá to z koncepce rozvoje zahrady do roku 2019, kterou v úterý projednala rada hlavního města.
"Zahrada je jednou z nejvýznamnějších botanických zahrad nejen v České republice, ale rozmanitostí a sortimentem svých sbírek patří k předním evropským institucím. Je také jedním z nejnavštěvovanějších míst v hlavním městě," uvedla radní Helena Chudomelová (TOP 09).
Zahrada v pražské Troji by v příštích letech ráda dokončila západní areál, v kterém se nachází skleník Fata Morgana.
Prohlédněte si skleníky v Singapuru:
Přemístěny by tam měly být pěstební plochy, ve vstupní budově vznikne restaurace a plánuje se také výstavba nádrže na dešťovou vodu, díky které by měla organizace ročně ušetřit více než půl milionu korun za vodu na zalévání.
Ředitelka zahrady Věra Bidlová novinářům řekla, že náklady na tuto akci budou asi 110 milionů korun.
Plánuje se čínská a bambusová zahrada
Dalšími plánovanými investicemi jsou sklípek a toalety na vinici svaté Kláry, lávka v korunách stromů, altány, pítka, kašna, promenáda k pivoňkové louce či lávka, která by propojila venkovní expozice se západním areálem.
Dokončeno by mělo být zázemí pro zaměstnance a zahradnickou techniku v budově statku, které se začalo budovat letos v září.
Návštěvníci se mohou těšit také na nové expozice, plánuje se například čínská a bambusová zahrada. V jižním areálu zahrada chystá nový výstavní pavilon, ve kterém bude i přednáškový sál.
Část investic bude zahrada platit z vlastních zdrojů, výstavba některých větších objektů ale bude záviset na finančních možnostech města.
Podmínkou pro naplňování investičního plánu je také vyřešení sporů o pozemky, které zahrada dlouhodobě vede. Po vzniku zahrady v roce 1969 byly necitlivě a chaoticky vykupovány pozemky, některé ani nebyly řádně zapsány do katastru nemovitostí.
Restituce v 90. letech pak zahradu připravily o 30 hektarů pozemků, dalších asi 50 hektarů bylo vydáno jako náhradní restituce za jiné pozemky v Praze.
Zahrada se dodnes soudí
Část pozemků byla podle zahrady vydána neoprávněně, organizace se o tři z nich dodnes soudí. Na sporném pozemku se nachází například japonská zahrada.
"Problém neujasněných vlastnických vztahů je nejvážnějším omezením, které brání rozvoji této instituce," uvádí se v koncepci rozvoje zahrady.
Prohlédněte si rostliny pod mikroskopem:
Dalších sedm pozemků, které patří soukromým vlastníkům, leží podle Bidlové přímo v expozicích zahrady. Organizace chce vlastníkům nabídnout výměnu za jiné pozemky. Zahrada chce naopak městu vrátit asi 20 hektarů pozemků, které ke svému rozvoji nepotřebuje.
Hlavní město v minulých letech investovalo především do sousední zoologické zahrady, která byla poškozena povodněmi v roce 2002.
